Trumpova vláda: Kdo v ní zasedne a kdo víří emoce

Nastupující americký prezident Donald Trump v uplynulých měsících představil veřejnosti svou novou vládu. Některá jména jsou přitom kontroverzní. Podle agentury Reuters nemají své posty jisté třeba nominant na ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší či kandidátka na ředitelku tajných služeb Tulsi Gabbardová. Naopak Pete Hegseth, který dostane na starost resort obrany, má po slyšení v Senátu USA větší šance – navzdory obviněním ze sexuálního napadení a nadměrného pití alkoholu.

Kabinet tradičně zasedá v Bílém domě. Podle americké ústavy musí ministry nominované hlavou státu potvrdit Senát, kde mají v současné době převahu republikáni. Některá Trumpova jména budí sice v Kongresu emoce, k odporu proti výběru prezidenta však zpravidla dochází jen ve výjimečných případech.

Naopak viceprezident má svůj post jistý rovnou po volbách a nemusí procházet dalším schvalovacím procesem. Ministři pak mohou být odvoláni pomocí impeachmentu, tedy ústavní žaloby spuštěné Sněmovnou reprezentantů, kdy se Senát USA mění v soud, jenž rozhodne o jejich osudu.

Viceprezident:

JD Vance (40) – republikán působil mezi lety 2023 až 2025 v Senátu USA, a to za stát Ohio, kde se na malém městě narodil. Absolvent práv byl několik let v námořní pěchotě. Trumpa dříve kritizoval, v posledních letech ho ale podpořil. Je odpůrcem současné masivní americké podpory napadené Ukrajině. Proslavil se také jako spisovatel, je autorem publikace Americká elegie.

Ministr zahraničí:

Marco Rubio (53) – republikánský senátor za stát Florida, který nyní působí v Senátu mimo jiné ve výboru pro mezinárodní vztahy a v rozpočtovém výboru, má se zahraniční politikou velké zkušenosti. Patří ke konzervativním republikánům a podle médií byl jedním z vážných Trumpových kandidátů na viceprezidenta. Narodil se v rodině kubánských přistěhovalců. V roce 2016 se ucházel o prezidentskou nominaci, kterou nakonec získal Trump.

Ministr obrany:

Pete Hegseth (44) – působí od roku 2014 jako komentátor a moderátor televizní stanice Fox News. Platí za dlouholetého přítele a podporovatele Trumpa, který se také pravidelně objevuje v jeho pořadech. Jako příležitostný poradce působil Hegseth po celé první Trumpovo prezidentské období. V letech 2007 až 2012 zastával funkci výkonného ředitele organizace Veteráni za svobodu (Vets for Freedom).

Nominace moderátora, který kdysi sloužil v armádě, ale nemá žádné zkušenosti s řízením vládní agentury, patřila k nejpřekvapivějším. V uniformě začínal jako důstojník pěchoty v minnesotské národní gardě v roce 2003, poté mimo jiné působil ve věznici Guantánamo na Kubě, v Bagdádu či v Afghánistánu.

Ministr financí:

Scott Bessent (62) – investor, v minulosti pracoval jako finanční manažer pro Georga Sorose a je zakladatelem investiční společnosti Key Square Group. Mimo jiné je považován za zastánce politické kontroly nad Fedem a snižování deficitu. Podle médií je bývalý manažer hedgeových fondů Bessent velkým fanouškem kryptoměn.

Ministr spravedlnosti:

Pam Bondiová (59) – někdejší floridská ministryně spravedlnosti a Trumpova poradkyně v jeho četných právních kauzách. Během Trumpova prvního mandátu byla členkou jeho komise proti zneužívání opiátů a drog. Mimo jiné byla v týmu advokátů, kteří Trumpa zastupovali v jeho prvním procesu impeachmentu na začátku roku 2020.

Ministr zdravotnictví:

Robert F. Kennedy mladší (70) – člen slavné americké rodiny, který působil jako ekologický právník, veřejný aktivista a mimo jiné vystupoval proti očkování během pandemie nemoci covid-19. Letos se jako nezávislý ucházel o post hlavy státu, nakonec ale svou kandidaturu stáhl a podpořil Trumpa.

Ministryně vnitřní bezpečnosti:

Kristi Noemová (53) – guvernérka Jižní Dakoty, je první ženou v této funkci. Předtím od roku 2011 do roku 2019 zasedala za Jižní Dakotu v americkém Kongresu. Noemová zastává tradiční konzervativní názory.

Ministr vnitra:

Doug Burgum (68) – guvernér Severní Dakoty. Povede úřad, který odpovídá za správu půdy, nerostné bohatství, národní parky a záležitosti původního indiánského obyvatelstva. Burgum zároveň povede nově zřízenou Národní radu pro energetiku, která má usilovat o „energetickou dominanci“ USA ve světě.

Ve své nové roli tak Burgum bude dohlížet na tým vládních úředníků, kteří se zabývají povolovacími procesy, produkcí, generováním, distribucí, regulací a transportem v oblasti energií.

Ministr energetiky:

Chris Wright (59) – zakladatel a ředitel Liberty Energy, společnosti se sídlem v Denveru, která se specializuje na frakování, což je kontroverzní způsob těžby ropy a plynu z břidlicových ložisek. Očekává se, že Wright podpoří Trumpův plán masivně zvýšit těžbu ropy a zemního plynu a bude hledat způsoby, jak zvýšit produkci elektřiny, po níž roste poptávka. Patří k výrazným dárcům Republikánské strany a popírá klimatickou krizi.

Ministr dopravy:

Sean Duffy (53) – bývalý kongresman, exmoderátor televize Fox News. Ve Sněmovně reprezentantů působil v letech 2011 až 2019 za stát Wisconsin. Bývalý sportovní komentátor na ESPN a televizní hvězda reality show byl v poslední době jedním z moderátorů pořadu na stanici Fox Business, což je sesterský kanál Fox News.

Ministr obchodu:

Howard Lutnick (63) – miliardář, který dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. V posledních týdnech byl jedním z lídrů Trumpova týmu připravujícího novou administrativu poté, co v kampani podle informací deníku The New York Times daroval nebo shromáždil více než 75 milionů dolarů (přes 1,8 miliardy korun) pro různé skupiny podporující Trumpovu kandidaturu.

Lutnick již pomáhal vybírat peníze na Trumpovu prezidentskou kampaň v roce 2020. Podle amerických médií je Lutnick hlasitým zastáncem zvyšování cel, což je hlavní prvek Trumpovy obchodní politiky. Podle CNN má k němu blízko také miliardář Elon Musk.

Ministryně školství:

Linda McMahonová (76) – wrestlingová magnátka, její manžel je zakladatelem a vlastníkem profesionální wrestlingové organizace World Wrestling Entertainment (WWE). McMahonová byla do roku 2019 šéfkou WWE, poté přešla do čela protrumpovského politického akčního výboru America First Action. V letech 2017 až 2019, tedy během Trumpova prvního funkčního období, stála v čele Úřadu pro drobné podnikání.

Tým pro efektivitu vlády:

Elon Musk (53) – americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu, patří mezi nejbohatší lidi planety. Známý je zejména jako zakladatel automobilky Tesla, která stála u zrodu nynějšího rozvoje elektromobility, jako majitel společnosti SpaceX, která se věnuje vývoji kosmických dopravních prostředků, či jako provozovatel satelitního internetu Starlink.

V roce 2022 se také stal majitelem společnosti Twitter, provozovatele stejnojmenné sociální sítě, kterou přejmenoval na X.

Vivek Ramaswamy (39) – bohatý podnikatel v biotechnologiích indického původu, který se letos neúspěšně ucházel o republikánskou nominaci na prezidenta. Zviditelnil se v televizních debatách republikánských kandidátů před prezidentskými primárkami mimo jiné i svým přístupem k válce na Ukrajině. Podle tohoto politika by USA napadenou zemi už neměly podporovat. V zahraniční politice se Ramaswamy profiluje jako izolacionista, odmítá také současnou americkou podporu Tchaj-wanu.

Poradce pro národní bezpečnost:

Michael Waltz (50) – republikánský kongresman. Plukovník ve výslužbě, který sloužil v armádě a později působil ve floridské národní gardě, zasedá od ledna 2019 v americké Sněmovně reprezentantů za stát Florida, své křeslo v uplynulých volbách s přehledem obhájil.

Byl příslušníkem amerických speciálních sil známých jako Zelené barety, se kterými působil v různých oblastech po celém světě. Byl také poradcem v Bílém domě i Pentagonu. Stal se prvním členem Zelených baretů, který byl zvolen do Kongresu.

Ředitelka amerických tajných služeb (DNI):

Tulsi Gabbardová (43) – politička, armádní veteránka a televizní komentátorka zasedala v letech 2013 až 2021 v americké Sněmovně reprezentantů za stát Havaj. Byla prvním hinduistickým zákonodárcem zvoleným do Kongresu a jeho prvním členem narozeným na území Americké Samoy.

Někdejší členka Demokratické strany se v roce 2020 ucházela o nominaci na úřad prezidenta, nakonec podpořila Joea Bidena. V říjnu 2022 však z této strany vystoupila a loni se stala členkou republikánů. V minulosti sloužila v řadách americké Národní gardy. Ředitel zpravodajských služeb je hlavním bezpečnostním poradcem amerického prezidenta.

Ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA):

John Ratcliffe (59) – na konci Trumpova prvního prezidentského období od května 2020 do ledna 2021 zastával post ředitele amerických tajných služeb (DNI). V letech 2004 až 2012 byl starostou texaského města Heath a v letech 2007 až 2008 federálním prokurátorem v Texasu. V letech 2015 až 2020 byl za tento stát členem Sněmovny reprezentantů.

Načítání...

Šéf zabezpečení americko-mexické hranice:

Tom Homan (63) – bývalý policista, imigrační úředník a politický komentátor působil během první Trumpovy administrativy od ledna 2017 do června 2018 jako šéf Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Za jeho vedení v dubnu 2018 oznámily úřady začátek „nulové tolerance“ vůči imigrantům, kteří se do země dostávají bez povolení. V roce 2022 se připojil ke konzervativní analytické nadaci The Heritage Foundation.

Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA):

Lee Zeldin (44) – bývalý republikánský kongresman (2015 až 2023). V roce 2022 prohrál souboj o post guvernéra státu New York s demokratkou Kathy Hochulovou.

Šéf úřadu pro zdravotní péči a lékařské služby:

Mehmet Oz (64) – někdejší známý televizní doktor, kardiochirurg a spisovatel. Má vést úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Jako šéf úřadu bude Oz podléhat Kennedymu a bude zodpovědný za zdravotní pojištění v rámci programů Medicaid, Medicare a Affordable Care Act, na které spoléhá více než polovina Američanů.

Velvyslankyně Spojených států při OSN:

Elise Stefaniková (40) – členka Sněmovny reprezentantů, kde zastupuje 21. okrsek státu New York. Poprvé zvolena byla již v roce 2014 ve věku 30 let, a stala se tak nejmladší ženou zvolenou do Kongresu v historii Spojených států. Stefaniková, jejíž rodina má kořeny i ve střední Evropě, mimo jiné požaduje úplné přehodnocení financování OSN ze strany Spojených států.

Personální šéfka Bílého domu:

Susie Wilesová (67) – politická konzultantka Wilesová společně s Chrisem LaCivitem řídila letošní úspěšnou prezidentskou kampaň. S Trumpem poprvé spolupracovala v roce 2016, kdy vedla jeho kampaň na Floridě, kde Trump tehdy těsně porazil svoji soupeřku Hillary Clintonovou. V kampani pomáhala již v roce 1980 pozdějšímu republikánskému prezidentovi Ronaldu Reaganovi a byla členkou jeho týmu v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...