Musk versus MAGA. Trumpův tábor dělí spor o víza

Mezi příznivci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa v Republikánské straně vypukl spor o vízový program, který umožňuje vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům přistěhovat se do USA. Zatímco republikáni z hnutí MAGA požadují tvrdší přístup k imigraci, Trump se ve svých posledních vyjádřeních kloní na stranu Elona Muska a dalších podnikatelů, kteří program hájí.

Spor podle BBC vypukl poté, co podnikatel Vivek Ramaswamy, jehož Trump spolu s Muskem pověřil snížením vládních výdajů, napsal, že americká kultura, která podle Ramaswamyho dává přednost průměrnosti před znamenitostí, produkuje lidí, kteří se nehodí pro kvalifikované technologické pozice.

Americké firmy proto najímají kvalifikované pracovníky z jiných zemí, kteří pak americkou ekonomiku zlepšují, uvedl Ramaswamy, jehož příspěvek na sociální síti vyvolal odpor těch Trumpových příznivců, kteří brojí proti imigraci. Ramaswamy později dodal, že vízový systém H-1B, o který se hádka strhla, podle něj funguje špatně a měl by být nahrazen.

Stejně jako Ramaswany obhajuje víza pro kvalifikované imigranty třeba i Musk, který přišel do USA jako zahraniční student a v USA pracoval právě díky vízu H-1B. Musk na sociálních sítích podle CNN argumentoval, že tato víza umožňují technologickým společnostem – včetně jeho vlastní – rozvíjet své podnikání a že „půjde do války“, aby přístup k těmto povolením ochránil.

Kritici: Bannon i Haleyová

Naopak proti se postavil mimo jiné bývalý Trumpův poradce Steve Bannon, který označil víza H-1B za „podvod“. Připojil se tak k dalším Trumpovým příznivcům, mezi které patří bývalý poslanec Matt Gaetz či krajně pravicová aktivistka Laura Loomerová.

Právě Loomerová pomohla hádku rozpoutat svou kritikou Trumpova rozhodnutí angažovat jako poradce pro politiku umělé inteligence podnikatele indického původu Srirama Krishnana, kterého označila za „kariérního levičáka“. Uvedla, že se obává, že Krishnan bude mít vliv na imigrační politiku Trumpovy administrativy, a zmínila se o „nájezdnících z třetího světa“.

Ke kritikům se přidala i Trumpova protikandidátka Nikki Haleyová, která se v minulosti nazývala „hrdou dcerou indických přistěhovalců“. „Investujte do naší americké pracovní síly. Než se poohlédneme jinde, musíme nejprve investovat do Američanů,“ uvedla podle NY Times.

Spor na sociální síti X, kterou Musk vlastní, vyústil až v odebírání modrých značek, které autorům příspěvků umožňují jejich monetizaci. Loomerová a další představitelé americké krajní pravice v té souvislosti mluví o „naprosté cenzuře“. Sám Musk přičítá zákrok proti řadě účtů algoritmům.

Trump: Víza se mi vždy líbila

Poté, co hádka zuřila na sociálních sítích několik dní, vyjádřil se k tématu i Trump. „Vždy se mi líbila víza, vždy jsem byl pro víza. Proto je máme,“ řekl pro New York Post a dodal, že v rámci schématu H-1B najal řadu pracovníků pro své nemovitosti.

Podle CNN byla však mnoha těmto lidem udělena víza prostřednictvím programu H-2B určeného pro dočasné nezemědělské práce, jako je úprava krajiny a pohostinství. Trump se navíc během svého prvního funkčního období rozhodl přístup k programu H-1B omezit, dodává BBC.

Vízový program H-1B umožňuje každý rok 65 tisícům vysoce kvalifikovaných pracovníků přistěhovat se do USA za účelem obsazení konkrétních pracovních míst. Kromě toho uděluje dalších dvacet tisíc víz pracovníkům, kteří v USA získali magisterské či vyšší vzdělání. Podle ekonomů program umožňuje americkým společnostem udržet si konkurenceschopnost a vytváří více pracovních míst, píše CNN.

Trump se již dříve proti programu postavil. Během své kampaně v roce 2016 obvinil americké společnosti, že používají víza H-1B pro nahrazování amerických pracovníků levnější pracovní silou. V roce 2020 pak přístup k vízům H-1B omezil, shrnula CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...