Musk versus MAGA. Trumpův tábor dělí spor o víza

Mezi příznivci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa v Republikánské straně vypukl spor o vízový program, který umožňuje vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům přistěhovat se do USA. Zatímco republikáni z hnutí MAGA požadují tvrdší přístup k imigraci, Trump se ve svých posledních vyjádřeních kloní na stranu Elona Muska a dalších podnikatelů, kteří program hájí.

Spor podle BBC vypukl poté, co podnikatel Vivek Ramaswamy, jehož Trump spolu s Muskem pověřil snížením vládních výdajů, napsal, že americká kultura, která podle Ramaswamyho dává přednost průměrnosti před znamenitostí, produkuje lidí, kteří se nehodí pro kvalifikované technologické pozice.

Americké firmy proto najímají kvalifikované pracovníky z jiných zemí, kteří pak americkou ekonomiku zlepšují, uvedl Ramaswamy, jehož příspěvek na sociální síti vyvolal odpor těch Trumpových příznivců, kteří brojí proti imigraci. Ramaswamy později dodal, že vízový systém H-1B, o který se hádka strhla, podle něj funguje špatně a měl by být nahrazen.

Stejně jako Ramaswany obhajuje víza pro kvalifikované imigranty třeba i Musk, který přišel do USA jako zahraniční student a v USA pracoval právě díky vízu H-1B. Musk na sociálních sítích podle CNN argumentoval, že tato víza umožňují technologickým společnostem – včetně jeho vlastní – rozvíjet své podnikání a že „půjde do války“, aby přístup k těmto povolením ochránil.

Kritici: Bannon i Haleyová

Naopak proti se postavil mimo jiné bývalý Trumpův poradce Steve Bannon, který označil víza H-1B za „podvod“. Připojil se tak k dalším Trumpovým příznivcům, mezi které patří bývalý poslanec Matt Gaetz či krajně pravicová aktivistka Laura Loomerová.

Právě Loomerová pomohla hádku rozpoutat svou kritikou Trumpova rozhodnutí angažovat jako poradce pro politiku umělé inteligence podnikatele indického původu Srirama Krishnana, kterého označila za „kariérního levičáka“. Uvedla, že se obává, že Krishnan bude mít vliv na imigrační politiku Trumpovy administrativy, a zmínila se o „nájezdnících z třetího světa“.

Ke kritikům se přidala i Trumpova protikandidátka Nikki Haleyová, která se v minulosti nazývala „hrdou dcerou indických přistěhovalců“. „Investujte do naší americké pracovní síly. Než se poohlédneme jinde, musíme nejprve investovat do Američanů,“ uvedla podle NY Times.

Spor na sociální síti X, kterou Musk vlastní, vyústil až v odebírání modrých značek, které autorům příspěvků umožňují jejich monetizaci. Loomerová a další představitelé americké krajní pravice v té souvislosti mluví o „naprosté cenzuře“. Sám Musk přičítá zákrok proti řadě účtů algoritmům.

Trump: Víza se mi vždy líbila

Poté, co hádka zuřila na sociálních sítích několik dní, vyjádřil se k tématu i Trump. „Vždy se mi líbila víza, vždy jsem byl pro víza. Proto je máme,“ řekl pro New York Post a dodal, že v rámci schématu H-1B najal řadu pracovníků pro své nemovitosti.

Podle CNN byla však mnoha těmto lidem udělena víza prostřednictvím programu H-2B určeného pro dočasné nezemědělské práce, jako je úprava krajiny a pohostinství. Trump se navíc během svého prvního funkčního období rozhodl přístup k programu H-1B omezit, dodává BBC.

Vízový program H-1B umožňuje každý rok 65 tisícům vysoce kvalifikovaných pracovníků přistěhovat se do USA za účelem obsazení konkrétních pracovních míst. Kromě toho uděluje dalších dvacet tisíc víz pracovníkům, kteří v USA získali magisterské či vyšší vzdělání. Podle ekonomů program umožňuje americkým společnostem udržet si konkurenceschopnost a vytváří více pracovních míst, píše CNN.

Trump se již dříve proti programu postavil. Během své kampaně v roce 2016 obvinil americké společnosti, že používají víza H-1B pro nahrazování amerických pracovníků levnější pracovní silou. V roce 2020 pak přístup k vízům H-1B omezil, shrnula CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
před 3 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 28 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...