Musk versus MAGA. Trumpův tábor dělí spor o víza

Mezi příznivci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa v Republikánské straně vypukl spor o vízový program, který umožňuje vysoce kvalifikovaným zahraničním pracovníkům přistěhovat se do USA. Zatímco republikáni z hnutí MAGA požadují tvrdší přístup k imigraci, Trump se ve svých posledních vyjádřeních kloní na stranu Elona Muska a dalších podnikatelů, kteří program hájí.

Spor podle BBC vypukl poté, co podnikatel Vivek Ramaswamy, jehož Trump spolu s Muskem pověřil snížením vládních výdajů, napsal, že americká kultura, která podle Ramaswamyho dává přednost průměrnosti před znamenitostí, produkuje lidí, kteří se nehodí pro kvalifikované technologické pozice.

Americké firmy proto najímají kvalifikované pracovníky z jiných zemí, kteří pak americkou ekonomiku zlepšují, uvedl Ramaswamy, jehož příspěvek na sociální síti vyvolal odpor těch Trumpových příznivců, kteří brojí proti imigraci. Ramaswamy později dodal, že vízový systém H-1B, o který se hádka strhla, podle něj funguje špatně a měl by být nahrazen.

Stejně jako Ramaswany obhajuje víza pro kvalifikované imigranty třeba i Musk, který přišel do USA jako zahraniční student a v USA pracoval právě díky vízu H-1B. Musk na sociálních sítích podle CNN argumentoval, že tato víza umožňují technologickým společnostem – včetně jeho vlastní – rozvíjet své podnikání a že „půjde do války“, aby přístup k těmto povolením ochránil.

Kritici: Bannon i Haleyová

Naopak proti se postavil mimo jiné bývalý Trumpův poradce Steve Bannon, který označil víza H-1B za „podvod“. Připojil se tak k dalším Trumpovým příznivcům, mezi které patří bývalý poslanec Matt Gaetz či krajně pravicová aktivistka Laura Loomerová.

Právě Loomerová pomohla hádku rozpoutat svou kritikou Trumpova rozhodnutí angažovat jako poradce pro politiku umělé inteligence podnikatele indického původu Srirama Krishnana, kterého označila za „kariérního levičáka“. Uvedla, že se obává, že Krishnan bude mít vliv na imigrační politiku Trumpovy administrativy, a zmínila se o „nájezdnících z třetího světa“.

Ke kritikům se přidala i Trumpova protikandidátka Nikki Haleyová, která se v minulosti nazývala „hrdou dcerou indických přistěhovalců“. „Investujte do naší americké pracovní síly. Než se poohlédneme jinde, musíme nejprve investovat do Američanů,“ uvedla podle NY Times.

Spor na sociální síti X, kterou Musk vlastní, vyústil až v odebírání modrých značek, které autorům příspěvků umožňují jejich monetizaci. Loomerová a další představitelé americké krajní pravice v té souvislosti mluví o „naprosté cenzuře“. Sám Musk přičítá zákrok proti řadě účtů algoritmům.

Trump: Víza se mi vždy líbila

Poté, co hádka zuřila na sociálních sítích několik dní, vyjádřil se k tématu i Trump. „Vždy se mi líbila víza, vždy jsem byl pro víza. Proto je máme,“ řekl pro New York Post a dodal, že v rámci schématu H-1B najal řadu pracovníků pro své nemovitosti.

Podle CNN byla však mnoha těmto lidem udělena víza prostřednictvím programu H-2B určeného pro dočasné nezemědělské práce, jako je úprava krajiny a pohostinství. Trump se navíc během svého prvního funkčního období rozhodl přístup k programu H-1B omezit, dodává BBC.

Vízový program H-1B umožňuje každý rok 65 tisícům vysoce kvalifikovaných pracovníků přistěhovat se do USA za účelem obsazení konkrétních pracovních míst. Kromě toho uděluje dalších dvacet tisíc víz pracovníkům, kteří v USA získali magisterské či vyšší vzdělání. Podle ekonomů program umožňuje americkým společnostem udržet si konkurenceschopnost a vytváří více pracovních míst, píše CNN.

Trump se již dříve proti programu postavil. Během své kampaně v roce 2016 obvinil americké společnosti, že používají víza H-1B pro nahrazování amerických pracovníků levnější pracovní silou. V roce 2020 pak přístup k vízům H-1B omezil, shrnula CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...