Musk je v pravidelném kontaktu s Putinem, píše WSJ

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Styky nejbohatšího muže světa s ruským diktátorem potvrdilo podle WSJ několik současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. V americké vládě je existence kontaktů Muska s Putinem podle listu zřejmě přísným tajemstvím, neboť několik představitelů Bílého domu uvedlo, že o nich nevěděli.

Musk na žádost o komentář pro WSJ nereagoval. Miliardář v minulosti označil kritiku z některých stran, že se stal apologetem Putina, za „absurdní“ a prohlásil, že jeho společnosti „udělaly pro podkopání Ruska víc než cokoli jiného“.

Během své předvolební cesty po Pensylvánii minulý týden Musk hovořil podle WSJ o důležitosti vládní transparentnosti a upozornil na svůj vlastní přístup k vládním tajemstvím. „Mám sice prověrku na stupeň přísně tajné, ale musím říct, že stejně jako většina věcí, o kterých vím... důvod, proč to drží v přísném utajení, je ten, že je to tak nudné.“

Moskva v pátek popřela zprávu Wall Street Journalu o pravidelných kontaktech mezi oběma muži. „Ne, to není pravda,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Putin měl s Muskem jeden kontakt, a to před rokem 2022.

Obavy americké administrativy

Musk je výrazným podporovatelem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Investuje do ní desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. V případě vítězství republikánského kandidáta by mohl získat roli v Trumpově administrativě, píše WSJ.

Zatímco nyní se USA a spojenci snaží Putina izolovat, Muskovy kontakty by mohly signalizovat obnovení vztahu s ruským vůdcem a posílit snahu najít s Putinem společnou řeč v případě ruské agrese proti Ukrajině, jak to naznačil Trump.

Zároveň v současné americké administrativě vyvolávají obavy o národní bezpečnost kvůli spolupráci Muska s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Podnikatel má díky nim mimo jiné přehled o některých z nejcitlivějších amerických vesmírných programů, má i bezpečnostní prověrku, která mu umožňuje přístup k určitým utajovaným informacím. SpaceX například poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu.

Putin žádal, aby Starlink nefungoval na Tchaj-wanu

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

V říjnu 2022 Musk tvrdil, že s Putinem mluvil jen jednou zhruba v dubnu 2021 a že konverzace se týkala vesmíru. Podle WSJ však následovaly další rozhovory včetně těch s dalšími vysokými ruskými představiteli, které pokračovaly i po roce 2022 až do letošního roku. Jedním z Muskových kontaktů byl Sergej Kirijenko, zástupce šéfa Putinova kabinetu. Není jasné, o čem spolu mluvili.

Minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Kirijenko vytvořil asi třicet internetových domén k šíření ruských dezinformací, a to i na Muskově síti X. Cílem bylo narušit podporu Ukrajiny a zmanipulovat americké voliče před prezidentskými volbami.

Washingtonu se Muskovy styky s Putinem nelíbí

Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil.

Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Nelíbí se jim to,“ řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem.

Otočka se Starlinkem pro Ukrajinu

Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům.

Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk tento krok vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym nelegálně anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Tato změna přístupu se podle WSJ shoduje s obdobím, kdy na podnikatele tlačil Kreml. Musk v roce 2022 vedl pravidelné rozhovory s „Rusy na vysoké úrovni“, přičemž Kreml vyvíjel tlak na podnikatelovy firmy a nepřímo hrozil i jemu samotnému, uvedly zdroje WSJ. Ve stejné době si Musk stěžoval, že SpaceX přichází financováním provozu terminálů Starlink o peníze. 

V říjnu 2022 pak podnikatel požádal své sledující na síti X, aby hlasovali o „cestě k míru“ na Ukrajině, přičemž předložené podmínky zahrnovaly některé požadavky Kremlu jako pokračující ruskou okupaci Krymu, ukrajinskou neutralitu mimo NATO nebo požadavek, aby Kyjev dál zásoboval Krym vodou.

Politolog Ian Bremmer na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Musk je s Putinem dál v kontaktu

Podle zdrojů WSJ je Musk od té doby s Putinem v kontaktu až do letošního roku, kdy podnikatel začal stupňovat svou kritiku americké vojenské pomoci Ukrajině a zapojil se do Trumpovy předvolební kampaně.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. „Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit,“ řekl Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 55 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.