Musk je v pravidelném kontaktu s Putinem, píše WSJ

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Styky nejbohatšího muže světa s ruským diktátorem potvrdilo podle WSJ několik současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. V americké vládě je existence kontaktů Muska s Putinem podle listu zřejmě přísným tajemstvím, neboť několik představitelů Bílého domu uvedlo, že o nich nevěděli.

Musk na žádost o komentář pro WSJ nereagoval. Miliardář v minulosti označil kritiku z některých stran, že se stal apologetem Putina, za „absurdní“ a prohlásil, že jeho společnosti „udělaly pro podkopání Ruska víc než cokoli jiného“.

Během své předvolební cesty po Pensylvánii minulý týden Musk hovořil podle WSJ o důležitosti vládní transparentnosti a upozornil na svůj vlastní přístup k vládním tajemstvím. „Mám sice prověrku na stupeň přísně tajné, ale musím říct, že stejně jako většina věcí, o kterých vím... důvod, proč to drží v přísném utajení, je ten, že je to tak nudné.“

Moskva v pátek popřela zprávu Wall Street Journalu o pravidelných kontaktech mezi oběma muži. „Ne, to není pravda,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Putin měl s Muskem jeden kontakt, a to před rokem 2022.

Obavy americké administrativy

Musk je výrazným podporovatelem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Investuje do ní desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. V případě vítězství republikánského kandidáta by mohl získat roli v Trumpově administrativě, píše WSJ.

Zatímco nyní se USA a spojenci snaží Putina izolovat, Muskovy kontakty by mohly signalizovat obnovení vztahu s ruským vůdcem a posílit snahu najít s Putinem společnou řeč v případě ruské agrese proti Ukrajině, jak to naznačil Trump.

Zároveň v současné americké administrativě vyvolávají obavy o národní bezpečnost kvůli spolupráci Muska s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Podnikatel má díky nim mimo jiné přehled o některých z nejcitlivějších amerických vesmírných programů, má i bezpečnostní prověrku, která mu umožňuje přístup k určitým utajovaným informacím. SpaceX například poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu.

Putin žádal, aby Starlink nefungoval na Tchaj-wanu

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

V říjnu 2022 Musk tvrdil, že s Putinem mluvil jen jednou zhruba v dubnu 2021 a že konverzace se týkala vesmíru. Podle WSJ však následovaly další rozhovory včetně těch s dalšími vysokými ruskými představiteli, které pokračovaly i po roce 2022 až do letošního roku. Jedním z Muskových kontaktů byl Sergej Kirijenko, zástupce šéfa Putinova kabinetu. Není jasné, o čem spolu mluvili.

Minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Kirijenko vytvořil asi třicet internetových domén k šíření ruských dezinformací, a to i na Muskově síti X. Cílem bylo narušit podporu Ukrajiny a zmanipulovat americké voliče před prezidentskými volbami.

Washingtonu se Muskovy styky s Putinem nelíbí

Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil.

Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Nelíbí se jim to,“ řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem.

Otočka se Starlinkem pro Ukrajinu

Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům.

Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk tento krok vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym nelegálně anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Tato změna přístupu se podle WSJ shoduje s obdobím, kdy na podnikatele tlačil Kreml. Musk v roce 2022 vedl pravidelné rozhovory s „Rusy na vysoké úrovni“, přičemž Kreml vyvíjel tlak na podnikatelovy firmy a nepřímo hrozil i jemu samotnému, uvedly zdroje WSJ. Ve stejné době si Musk stěžoval, že SpaceX přichází financováním provozu terminálů Starlink o peníze. 

V říjnu 2022 pak podnikatel požádal své sledující na síti X, aby hlasovali o „cestě k míru“ na Ukrajině, přičemž předložené podmínky zahrnovaly některé požadavky Kremlu jako pokračující ruskou okupaci Krymu, ukrajinskou neutralitu mimo NATO nebo požadavek, aby Kyjev dál zásoboval Krym vodou.

Politolog Ian Bremmer na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Musk je s Putinem dál v kontaktu

Podle zdrojů WSJ je Musk od té doby s Putinem v kontaktu až do letošního roku, kdy podnikatel začal stupňovat svou kritiku americké vojenské pomoci Ukrajině a zapojil se do Trumpovy předvolební kampaně.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. „Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit,“ řekl Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 15 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 4 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...