Musk je v pravidelném kontaktu s Putinem, píše WSJ

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Styky nejbohatšího muže světa s ruským diktátorem potvrdilo podle WSJ několik současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. V americké vládě je existence kontaktů Muska s Putinem podle listu zřejmě přísným tajemstvím, neboť několik představitelů Bílého domu uvedlo, že o nich nevěděli.

Musk na žádost o komentář pro WSJ nereagoval. Miliardář v minulosti označil kritiku z některých stran, že se stal apologetem Putina, za „absurdní“ a prohlásil, že jeho společnosti „udělaly pro podkopání Ruska víc než cokoli jiného“.

Během své předvolební cesty po Pensylvánii minulý týden Musk hovořil podle WSJ o důležitosti vládní transparentnosti a upozornil na svůj vlastní přístup k vládním tajemstvím. „Mám sice prověrku na stupeň přísně tajné, ale musím říct, že stejně jako většina věcí, o kterých vím... důvod, proč to drží v přísném utajení, je ten, že je to tak nudné.“

Moskva v pátek popřela zprávu Wall Street Journalu o pravidelných kontaktech mezi oběma muži. „Ne, to není pravda,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Putin měl s Muskem jeden kontakt, a to před rokem 2022.

Obavy americké administrativy

Musk je výrazným podporovatelem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Investuje do ní desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. V případě vítězství republikánského kandidáta by mohl získat roli v Trumpově administrativě, píše WSJ.

Zatímco nyní se USA a spojenci snaží Putina izolovat, Muskovy kontakty by mohly signalizovat obnovení vztahu s ruským vůdcem a posílit snahu najít s Putinem společnou řeč v případě ruské agrese proti Ukrajině, jak to naznačil Trump.

Zároveň v současné americké administrativě vyvolávají obavy o národní bezpečnost kvůli spolupráci Muska s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Podnikatel má díky nim mimo jiné přehled o některých z nejcitlivějších amerických vesmírných programů, má i bezpečnostní prověrku, která mu umožňuje přístup k určitým utajovaným informacím. SpaceX například poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu.

Putin žádal, aby Starlink nefungoval na Tchaj-wanu

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

V říjnu 2022 Musk tvrdil, že s Putinem mluvil jen jednou zhruba v dubnu 2021 a že konverzace se týkala vesmíru. Podle WSJ však následovaly další rozhovory včetně těch s dalšími vysokými ruskými představiteli, které pokračovaly i po roce 2022 až do letošního roku. Jedním z Muskových kontaktů byl Sergej Kirijenko, zástupce šéfa Putinova kabinetu. Není jasné, o čem spolu mluvili.

Minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Kirijenko vytvořil asi třicet internetových domén k šíření ruských dezinformací, a to i na Muskově síti X. Cílem bylo narušit podporu Ukrajiny a zmanipulovat americké voliče před prezidentskými volbami.

Washingtonu se Muskovy styky s Putinem nelíbí

Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil.

Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Nelíbí se jim to,“ řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem.

Otočka se Starlinkem pro Ukrajinu

Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům.

Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk tento krok vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym nelegálně anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Tato změna přístupu se podle WSJ shoduje s obdobím, kdy na podnikatele tlačil Kreml. Musk v roce 2022 vedl pravidelné rozhovory s „Rusy na vysoké úrovni“, přičemž Kreml vyvíjel tlak na podnikatelovy firmy a nepřímo hrozil i jemu samotnému, uvedly zdroje WSJ. Ve stejné době si Musk stěžoval, že SpaceX přichází financováním provozu terminálů Starlink o peníze. 

V říjnu 2022 pak podnikatel požádal své sledující na síti X, aby hlasovali o „cestě k míru“ na Ukrajině, přičemž předložené podmínky zahrnovaly některé požadavky Kremlu jako pokračující ruskou okupaci Krymu, ukrajinskou neutralitu mimo NATO nebo požadavek, aby Kyjev dál zásoboval Krym vodou.

Politolog Ian Bremmer na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Musk je s Putinem dál v kontaktu

Podle zdrojů WSJ je Musk od té doby s Putinem v kontaktu až do letošního roku, kdy podnikatel začal stupňovat svou kritiku americké vojenské pomoci Ukrajině a zapojil se do Trumpovy předvolební kampaně.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. „Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit,“ řekl Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...