Rusové na frontě více využívají Muskův Starlink. Pentagon hledá způsob, jak to zarazit

Služba Starlink spadající pod společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která poskytuje díky husté síti satelitů rychlé a zabezpečené připojení k internetu, je od začátku ruské války na Ukrajině pro obránce klíčová, protože zajišťuje vojákům jak spojení s velením, tak například způsob, jak ovládat drony. Jenže Rusku se navzdory sankcím a regionálním zámkům daří terminály Starlinku na frontě využívat také, ač Moskva jejich nasazení oficiálně popírá. Pentagon spolu se SpaceX nyní hledá způsoby, jak trend zvrátit a terminály v ruském držení „odstřihnout“.

Jak ve čtvrtek s odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany napsala agentura Bloomberg, slaví tyto snahy první úspěchy. Podle Johna Plumba, který má v Pentagonu na starosti oblast vesmírné politiky a kterého Bloomberg cituje, se podařilo otupit schopnost Rusů využívat načerno pořízené terminály Starlinku.

Spojené státy podle něj v této otázce „úzce spolupracují s ukrajinskou vládou i společností SpaceX, aby se tomuto nedovolenému využívání terminálů Rusy čelilo“. „To se nám v tuto chvíli úspěšně daří, ale jsem si jistý, že Rusko bude nadále hledat cesty, jak Starlink a další komerční komunikační systémy zneužívat,“ varuje Plumb.

Dodal, že i když toto zneužívání zůstane nadále problémem, věří, že přijatá řešení jsou dobrá. Zároveň Plumb odmítl jakkoli upřesnit, jaké postupy byly použity k tomu, aby Rusové nemohli přenosné terminály Starlink tak snadno používat.

Registrace v jiných zemích

Bloomberg nicméně upozorňuje, že na ruských internetových bazarech stále visí inzeráty na prodej terminálů. Prodávající v nich píší, že zařízení jsou funkční díky tomu, že jsou registrovaná na občany evropských zemí, v nichž jsou služby Starlinku na rozdíl od Ruska oficiálně dostupné.

Upozorňují sice, že technologie není funkční v ruském vnitrozemí, ale v příhraničních oblastech včetně okupovaných ukrajinských regionů už ano. Tento týden si ovšem podle Bloombergu řada uživatelů na ruské sociální síti Telegram stěžovala na „nevídané“ problémy s připojením ke službě Muskovy společnosti, což nepřímo potvrzuje Plumbova slova o tom, že se podařilo proti neoprávněnému využívání Starlinku Ruskem úspěšně zakročit.

Na začátku týdne se do celé záležitosti vložila i americká demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která v dopise silně apelovala na Pentagon, aby „přitáhl otěže“ využívání Starlinku v Rusku a dalších „neautorizovaných“ regionech, protože to dle jejího názoru představuje „vážnou bezpečnostní hrozbu“ nejen pro USA, ale i pro spojence Washingtonu.

Na to, že se v uplynulých měsících začalo nebývale dařit prostředníkům, kteří nakupují terminály služby Starlink, jež následně končí u ruských frontových jednotek, přitom v nedávném článku upozornil i zpravodajský portál The Wall Street Journal (WSJ).

Oficiální prohlášení a internetová tržiště

Reportéři mimo jiné vyzpovídali i překupníka jménem Oleg. Ten popsal, že většinu objednávek terminálů dostává z „nových území“, což je termín, který Kreml a ruská propaganda používají pro silou a v rozporu s mezinárodním právem okupované části Ukrajiny. Nebo že jde o objednávky, které „využije armáda“. Dodal, že vybavení zajišťující rychlé internetové připojení na Ukrajinu ruským vojákům rozvážejí dobrovolníci.

Moskva přitom v únoru ústy mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova odmítla nařčení ze strany Kyjeva, konkrétně ukrajinské vojenské rozvědky HUR, že by ruské síly Starlink používaly. „Tento systém jsme necertifikovali, a proto ho nelze (do Ruska) oficiálně dodávat a není oficiálně dodáván. V souladu s tím nemůže být ani žádným způsobem oficiálně využívaný,“ uvedl Peskov.

Obvinění ukrajinské rozvědky krátce před Peskovem odmítl i sám Musk. „Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly do Ruska prodány – ať už přímo, nebo nepřímo – žádné Starlinky,“ napsal 11. února miliardář na sociální síti X. Zprávy o tom, že jeho společnost prodala terminály do Ruska, označil za „zcela nepravdivé“.

Navzdory těmto prohlášením reportéři WSJ dohledali nabídky prodeje Starlinků na několika ruských internetových tržištích. Včetně takových, které přímo vedly na inzeráty vyvěšené americkými prodejci na eBayi. Mluvčí této společnosti na zjištění reagoval slovy, že eBay „dodržuje zákony a nařízení v zemích, v nichž působí, a postupuje v souladu s mezinárodním právem a sankcemi“.

Terminály na frontu

Ruští prostředníci nicméně nekupují terminály, které jsou velké přibližně jako krabice od pizzy, pouze z USA, ale také na černém trhu v Dubaji a střední a jihovýchodní Asii. Následně zařízení pašují do Ruska, dodává portál.

„Ruští dobrovolníci se na sociálních sítích otevřeně chlubí tím, že dodávají terminály vojákům. Jsou součástí neformální snahy posílit využívání Starlinku na Ukrajině, kde ruské jednotky postupují,“ napsal v dubnovém článku WSJ. S odkazem na blíže neupřesněný zdroj obeznámený se situací web doplnil, že Rusové na nasazení Starlinků na ukrajinské frontě pracovali asi rok a masivněji je začali využívat na začátku tohoto roku.

To potvrzuje i sedmadvacetiletý major s přezdívkou Anděl z 92. brigády Ukrajiny, na kterého se WSJ odvolává. Popsal, že Rusy ani nenapadlo na terminálech maskovat výraznou bílou anténu, která je asi 60 centimetrů dlouhá a 30 centimetrů široká. Ruská stanoviště Starlinku každopádně označil za prioritní cíle, protože jejich přítomnost znamená, že „někde poblíž jsou operátoři dronů“. Major prý nicméně nevypozoroval, že by se po nasazení Starlinku nějak změnilo chování či strategie invazních sil.

SpaceX ve válečné geopolitice

Americká CNN na konci března napsala, že ukrajinští vojáci vyzpovídaní na frontě si stěžují na to, že v uplynulých měsících se snížila rychlost internetu přes Starlink. Hlásili i jiné problémy s připojením. Musk, SpaceX i Starlink odmítli zjištění komentovat, podle samotných vojáků i analytiků může za problémy s připojením stát právě to, že je v oblastech bojů na obou stranách fronty více terminálů než v minulosti.

WSJ upozorňuje, že rozmach snadno aktivovatelného hardwaru zatáhl SpaceX do „špinavé válečné geopolitiky“. Muskova společnost přitom podle portálu může přístup ke Starlinku omezit pomyslným geografickým plotem, takže služba v některých oblastech zkrátka nefunguje, nebo SpaceX dokáže jednotlivé terminály odpojit.

Sám Musk v minulosti opakovaně prohlásil, že jeho technologie nemá sloužit pro vojenské účely. Například loni v září odmítl pokrýt signálem Starlinku Rusy okupovaný Krymský poloostrov a tamní přístav Sevastopol, kotviště ruské Černomořské flotily. Na síti X to zdůvodnil tím, že v opačném případě by se SpaceX stalo komplicem „vážného válečného aktu a eskalace konfliktu“.

Bloomberg připomněl, že do května 2022, tedy krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze, obdržela Ukrajina deset tisíc terminálů Starlinku. Na podzim SpaceX oznámil, že internetové služby na Ukrajině už nemůže dál platit ze svého, a vyzval Pentagon k převzetí financování. Po vlně kritiky ale nakonec společnost ustoupila.

Cílem Starlinku je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize SpaceX má aktuálně přes pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach, lidé se mají ukrýt. Letiště ve Vilniusu pozastavuje lety kvůli varování před drony. Ministerstvo obrany oznámilo narušení litevského vzdušného prostoru, píše ve středu dopoledne agentura Reuters.
před 4 mminutami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 29 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 3 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 4 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami
Načítání...