Rusové na frontě více využívají Muskův Starlink. Pentagon hledá způsob, jak to zarazit

Služba Starlink spadající pod společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která poskytuje díky husté síti satelitů rychlé a zabezpečené připojení k internetu, je od začátku ruské války na Ukrajině pro obránce klíčová, protože zajišťuje vojákům jak spojení s velením, tak například způsob, jak ovládat drony. Jenže Rusku se navzdory sankcím a regionálním zámkům daří terminály Starlinku na frontě využívat také, ač Moskva jejich nasazení oficiálně popírá. Pentagon spolu se SpaceX nyní hledá způsoby, jak trend zvrátit a terminály v ruském držení „odstřihnout“.

Jak ve čtvrtek s odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany napsala agentura Bloomberg, slaví tyto snahy první úspěchy. Podle Johna Plumba, který má v Pentagonu na starosti oblast vesmírné politiky a kterého Bloomberg cituje, se podařilo otupit schopnost Rusů využívat načerno pořízené terminály Starlinku.

Spojené státy podle něj v této otázce „úzce spolupracují s ukrajinskou vládou i společností SpaceX, aby se tomuto nedovolenému využívání terminálů Rusy čelilo“. „To se nám v tuto chvíli úspěšně daří, ale jsem si jistý, že Rusko bude nadále hledat cesty, jak Starlink a další komerční komunikační systémy zneužívat,“ varuje Plumb.

Dodal, že i když toto zneužívání zůstane nadále problémem, věří, že přijatá řešení jsou dobrá. Zároveň Plumb odmítl jakkoli upřesnit, jaké postupy byly použity k tomu, aby Rusové nemohli přenosné terminály Starlink tak snadno používat.

Registrace v jiných zemích

Bloomberg nicméně upozorňuje, že na ruských internetových bazarech stále visí inzeráty na prodej terminálů. Prodávající v nich píší, že zařízení jsou funkční díky tomu, že jsou registrovaná na občany evropských zemí, v nichž jsou služby Starlinku na rozdíl od Ruska oficiálně dostupné.

Upozorňují sice, že technologie není funkční v ruském vnitrozemí, ale v příhraničních oblastech včetně okupovaných ukrajinských regionů už ano. Tento týden si ovšem podle Bloombergu řada uživatelů na ruské sociální síti Telegram stěžovala na „nevídané“ problémy s připojením ke službě Muskovy společnosti, což nepřímo potvrzuje Plumbova slova o tom, že se podařilo proti neoprávněnému využívání Starlinku Ruskem úspěšně zakročit.

Na začátku týdne se do celé záležitosti vložila i americká demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která v dopise silně apelovala na Pentagon, aby „přitáhl otěže“ využívání Starlinku v Rusku a dalších „neautorizovaných“ regionech, protože to dle jejího názoru představuje „vážnou bezpečnostní hrozbu“ nejen pro USA, ale i pro spojence Washingtonu.

Na to, že se v uplynulých měsících začalo nebývale dařit prostředníkům, kteří nakupují terminály služby Starlink, jež následně končí u ruských frontových jednotek, přitom v nedávném článku upozornil i zpravodajský portál The Wall Street Journal (WSJ).

Oficiální prohlášení a internetová tržiště

Reportéři mimo jiné vyzpovídali i překupníka jménem Oleg. Ten popsal, že většinu objednávek terminálů dostává z „nových území“, což je termín, který Kreml a ruská propaganda používají pro silou a v rozporu s mezinárodním právem okupované části Ukrajiny. Nebo že jde o objednávky, které „využije armáda“. Dodal, že vybavení zajišťující rychlé internetové připojení na Ukrajinu ruským vojákům rozvážejí dobrovolníci.

Moskva přitom v únoru ústy mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova odmítla nařčení ze strany Kyjeva, konkrétně ukrajinské vojenské rozvědky HUR, že by ruské síly Starlink používaly. „Tento systém jsme necertifikovali, a proto ho nelze (do Ruska) oficiálně dodávat a není oficiálně dodáván. V souladu s tím nemůže být ani žádným způsobem oficiálně využívaný,“ uvedl Peskov.

Obvinění ukrajinské rozvědky krátce před Peskovem odmítl i sám Musk. „Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly do Ruska prodány – ať už přímo, nebo nepřímo – žádné Starlinky,“ napsal 11. února miliardář na sociální síti X. Zprávy o tom, že jeho společnost prodala terminály do Ruska, označil za „zcela nepravdivé“.

Navzdory těmto prohlášením reportéři WSJ dohledali nabídky prodeje Starlinků na několika ruských internetových tržištích. Včetně takových, které přímo vedly na inzeráty vyvěšené americkými prodejci na eBayi. Mluvčí této společnosti na zjištění reagoval slovy, že eBay „dodržuje zákony a nařízení v zemích, v nichž působí, a postupuje v souladu s mezinárodním právem a sankcemi“.

Terminály na frontu

Ruští prostředníci nicméně nekupují terminály, které jsou velké přibližně jako krabice od pizzy, pouze z USA, ale také na černém trhu v Dubaji a střední a jihovýchodní Asii. Následně zařízení pašují do Ruska, dodává portál.

„Ruští dobrovolníci se na sociálních sítích otevřeně chlubí tím, že dodávají terminály vojákům. Jsou součástí neformální snahy posílit využívání Starlinku na Ukrajině, kde ruské jednotky postupují,“ napsal v dubnovém článku WSJ. S odkazem na blíže neupřesněný zdroj obeznámený se situací web doplnil, že Rusové na nasazení Starlinků na ukrajinské frontě pracovali asi rok a masivněji je začali využívat na začátku tohoto roku.

To potvrzuje i sedmadvacetiletý major s přezdívkou Anděl z 92. brigády Ukrajiny, na kterého se WSJ odvolává. Popsal, že Rusy ani nenapadlo na terminálech maskovat výraznou bílou anténu, která je asi 60 centimetrů dlouhá a 30 centimetrů široká. Ruská stanoviště Starlinku každopádně označil za prioritní cíle, protože jejich přítomnost znamená, že „někde poblíž jsou operátoři dronů“. Major prý nicméně nevypozoroval, že by se po nasazení Starlinku nějak změnilo chování či strategie invazních sil.

SpaceX ve válečné geopolitice

Americká CNN na konci března napsala, že ukrajinští vojáci vyzpovídaní na frontě si stěžují na to, že v uplynulých měsících se snížila rychlost internetu přes Starlink. Hlásili i jiné problémy s připojením. Musk, SpaceX i Starlink odmítli zjištění komentovat, podle samotných vojáků i analytiků může za problémy s připojením stát právě to, že je v oblastech bojů na obou stranách fronty více terminálů než v minulosti.

WSJ upozorňuje, že rozmach snadno aktivovatelného hardwaru zatáhl SpaceX do „špinavé válečné geopolitiky“. Muskova společnost přitom podle portálu může přístup ke Starlinku omezit pomyslným geografickým plotem, takže služba v některých oblastech zkrátka nefunguje, nebo SpaceX dokáže jednotlivé terminály odpojit.

Sám Musk v minulosti opakovaně prohlásil, že jeho technologie nemá sloužit pro vojenské účely. Například loni v září odmítl pokrýt signálem Starlinku Rusy okupovaný Krymský poloostrov a tamní přístav Sevastopol, kotviště ruské Černomořské flotily. Na síti X to zdůvodnil tím, že v opačném případě by se SpaceX stalo komplicem „vážného válečného aktu a eskalace konfliktu“.

Bloomberg připomněl, že do května 2022, tedy krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze, obdržela Ukrajina deset tisíc terminálů Starlinku. Na podzim SpaceX oznámil, že internetové služby na Ukrajině už nemůže dál platit ze svého, a vyzval Pentagon k převzetí financování. Po vlně kritiky ale nakonec společnost ustoupila.

Cílem Starlinku je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize SpaceX má aktuálně přes pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 9 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 9 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...