Rusové na frontě více využívají Muskův Starlink. Pentagon hledá způsob, jak to zarazit

Služba Starlink spadající pod společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která poskytuje díky husté síti satelitů rychlé a zabezpečené připojení k internetu, je od začátku ruské války na Ukrajině pro obránce klíčová, protože zajišťuje vojákům jak spojení s velením, tak například způsob, jak ovládat drony. Jenže Rusku se navzdory sankcím a regionálním zámkům daří terminály Starlinku na frontě využívat také, ač Moskva jejich nasazení oficiálně popírá. Pentagon spolu se SpaceX nyní hledá způsoby, jak trend zvrátit a terminály v ruském držení „odstřihnout“.

Jak ve čtvrtek s odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany napsala agentura Bloomberg, slaví tyto snahy první úspěchy. Podle Johna Plumba, který má v Pentagonu na starosti oblast vesmírné politiky a kterého Bloomberg cituje, se podařilo otupit schopnost Rusů využívat načerno pořízené terminály Starlinku.

Spojené státy podle něj v této otázce „úzce spolupracují s ukrajinskou vládou i společností SpaceX, aby se tomuto nedovolenému využívání terminálů Rusy čelilo“. „To se nám v tuto chvíli úspěšně daří, ale jsem si jistý, že Rusko bude nadále hledat cesty, jak Starlink a další komerční komunikační systémy zneužívat,“ varuje Plumb.

Dodal, že i když toto zneužívání zůstane nadále problémem, věří, že přijatá řešení jsou dobrá. Zároveň Plumb odmítl jakkoli upřesnit, jaké postupy byly použity k tomu, aby Rusové nemohli přenosné terminály Starlink tak snadno používat.

Registrace v jiných zemích

Bloomberg nicméně upozorňuje, že na ruských internetových bazarech stále visí inzeráty na prodej terminálů. Prodávající v nich píší, že zařízení jsou funkční díky tomu, že jsou registrovaná na občany evropských zemí, v nichž jsou služby Starlinku na rozdíl od Ruska oficiálně dostupné.

Upozorňují sice, že technologie není funkční v ruském vnitrozemí, ale v příhraničních oblastech včetně okupovaných ukrajinských regionů už ano. Tento týden si ovšem podle Bloombergu řada uživatelů na ruské sociální síti Telegram stěžovala na „nevídané“ problémy s připojením ke službě Muskovy společnosti, což nepřímo potvrzuje Plumbova slova o tom, že se podařilo proti neoprávněnému využívání Starlinku Ruskem úspěšně zakročit.

Na začátku týdne se do celé záležitosti vložila i americká demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která v dopise silně apelovala na Pentagon, aby „přitáhl otěže“ využívání Starlinku v Rusku a dalších „neautorizovaných“ regionech, protože to dle jejího názoru představuje „vážnou bezpečnostní hrozbu“ nejen pro USA, ale i pro spojence Washingtonu.

Na to, že se v uplynulých měsících začalo nebývale dařit prostředníkům, kteří nakupují terminály služby Starlink, jež následně končí u ruských frontových jednotek, přitom v nedávném článku upozornil i zpravodajský portál The Wall Street Journal (WSJ).

Oficiální prohlášení a internetová tržiště

Reportéři mimo jiné vyzpovídali i překupníka jménem Oleg. Ten popsal, že většinu objednávek terminálů dostává z „nových území“, což je termín, který Kreml a ruská propaganda používají pro silou a v rozporu s mezinárodním právem okupované části Ukrajiny. Nebo že jde o objednávky, které „využije armáda“. Dodal, že vybavení zajišťující rychlé internetové připojení na Ukrajinu ruským vojákům rozvážejí dobrovolníci.

Moskva přitom v únoru ústy mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova odmítla nařčení ze strany Kyjeva, konkrétně ukrajinské vojenské rozvědky HUR, že by ruské síly Starlink používaly. „Tento systém jsme necertifikovali, a proto ho nelze (do Ruska) oficiálně dodávat a není oficiálně dodáván. V souladu s tím nemůže být ani žádným způsobem oficiálně využívaný,“ uvedl Peskov.

Obvinění ukrajinské rozvědky krátce před Peskovem odmítl i sám Musk. „Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly do Ruska prodány – ať už přímo, nebo nepřímo – žádné Starlinky,“ napsal 11. února miliardář na sociální síti X. Zprávy o tom, že jeho společnost prodala terminály do Ruska, označil za „zcela nepravdivé“.

Navzdory těmto prohlášením reportéři WSJ dohledali nabídky prodeje Starlinků na několika ruských internetových tržištích. Včetně takových, které přímo vedly na inzeráty vyvěšené americkými prodejci na eBayi. Mluvčí této společnosti na zjištění reagoval slovy, že eBay „dodržuje zákony a nařízení v zemích, v nichž působí, a postupuje v souladu s mezinárodním právem a sankcemi“.

Terminály na frontu

Ruští prostředníci nicméně nekupují terminály, které jsou velké přibližně jako krabice od pizzy, pouze z USA, ale také na černém trhu v Dubaji a střední a jihovýchodní Asii. Následně zařízení pašují do Ruska, dodává portál.

„Ruští dobrovolníci se na sociálních sítích otevřeně chlubí tím, že dodávají terminály vojákům. Jsou součástí neformální snahy posílit využívání Starlinku na Ukrajině, kde ruské jednotky postupují,“ napsal v dubnovém článku WSJ. S odkazem na blíže neupřesněný zdroj obeznámený se situací web doplnil, že Rusové na nasazení Starlinků na ukrajinské frontě pracovali asi rok a masivněji je začali využívat na začátku tohoto roku.

To potvrzuje i sedmadvacetiletý major s přezdívkou Anděl z 92. brigády Ukrajiny, na kterého se WSJ odvolává. Popsal, že Rusy ani nenapadlo na terminálech maskovat výraznou bílou anténu, která je asi 60 centimetrů dlouhá a 30 centimetrů široká. Ruská stanoviště Starlinku každopádně označil za prioritní cíle, protože jejich přítomnost znamená, že „někde poblíž jsou operátoři dronů“. Major prý nicméně nevypozoroval, že by se po nasazení Starlinku nějak změnilo chování či strategie invazních sil.

SpaceX ve válečné geopolitice

Americká CNN na konci března napsala, že ukrajinští vojáci vyzpovídaní na frontě si stěžují na to, že v uplynulých měsících se snížila rychlost internetu přes Starlink. Hlásili i jiné problémy s připojením. Musk, SpaceX i Starlink odmítli zjištění komentovat, podle samotných vojáků i analytiků může za problémy s připojením stát právě to, že je v oblastech bojů na obou stranách fronty více terminálů než v minulosti.

WSJ upozorňuje, že rozmach snadno aktivovatelného hardwaru zatáhl SpaceX do „špinavé válečné geopolitiky“. Muskova společnost přitom podle portálu může přístup ke Starlinku omezit pomyslným geografickým plotem, takže služba v některých oblastech zkrátka nefunguje, nebo SpaceX dokáže jednotlivé terminály odpojit.

Sám Musk v minulosti opakovaně prohlásil, že jeho technologie nemá sloužit pro vojenské účely. Například loni v září odmítl pokrýt signálem Starlinku Rusy okupovaný Krymský poloostrov a tamní přístav Sevastopol, kotviště ruské Černomořské flotily. Na síti X to zdůvodnil tím, že v opačném případě by se SpaceX stalo komplicem „vážného válečného aktu a eskalace konfliktu“.

Bloomberg připomněl, že do května 2022, tedy krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze, obdržela Ukrajina deset tisíc terminálů Starlinku. Na podzim SpaceX oznámil, že internetové služby na Ukrajině už nemůže dál platit ze svého, a vyzval Pentagon k převzetí financování. Po vlně kritiky ale nakonec společnost ustoupila.

Cílem Starlinku je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize SpaceX má aktuálně přes pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 8 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...