Rusové používají na frontě Muskův Starlink, tvrdí Ukrajinci. Miliardář to dementuje

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR prostřednictvím svého mluvčího Andrije Jusova oznámila, že má důkaz o tom, že ruská armáda používá na východní Ukrajině terminály satelitní internetové služby Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ten se proti nařčení GUR ohradil a jakékoli propojení Starlinku s Ruskem kategoricky odmítl.

Zmíněná rozvědka na platformě Telegram zveřejnila zvukovou ukázku, která je podle ní zachycenou konverzací mezi dvěma ruskými vojáky o instalaci terminálů. Krátce nato ji označila za důkaz o využívání Starlinku ruskou armádou.

„Byly zaznamenány případy, kdy ruští okupanti využívali příslušná zařízení. Začíná to nabývat systematické povahy,“ konstatoval Jusov s tím, že terminály Starlinku používá například ruská 83. vzdušná úderná brigáda, která bojuje poblíž měst Kliščijivka a Andrijivka v částečně okupované východoukrajinské Doněcké oblasti.

Podrobnosti o údajném rozsahu použití nebo o tom, jak byly terminály získány, nicméně nezveřejnil.

Podpora USA a funkce Starlinku na frontě

Systém satelitní internetové služby Starlink provozuje divize společnosti SpaceX, kterou vlastní v současné době nejbohatší člověk na světě Elon Musk. Cílem Starlinku je vytvořit síť, jež by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize má přibližně pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze.

Na Ukrajině byl Starlink aktivován koncem února 2022 poté, co internetové služby přerušila ruská invaze. Systém je považován za tak zásadní pro ukrajinské vojenské operace, že loni, když SpaceX oznámila, že už dál nemůže financovat přístup do Kyjeva, Pentagon souhlasil, že zaplatí za udržení služby v provozu. Za terminály Starlinku platí také soukromí dárci, vlády a další organizace.

Pokud by k němu Rusové dostali přístup, mohli by jeho prostřednictvím podle Wall Street Journal potenciálně podkopat značnou ukrajinskou výhodu při frontových bojích. Přístup do systému totiž ukrajinským vojákům umožňuje komunikovat v první linii skrze zabezpečenou internetovou aplikaci a zůstat v kontaktu, aniž by se spoléhali na mobilní nebo rádiové signály, které lze zachytit.

Společnost SpaceX ale ve svém prohlášení z 8. února zdůraznila, že „v žádném případě nespolupracuje s ruskou vládou ani s její armádou a že její služba v Rusku nefunguje“. Pokud obdrží informaci, že sankciovaná či neoprávněná strana používá terminály Starlinku, tvrzení vyšetří a podnikne kroky k deaktivaci terminálu.

V podobném duchu se vyjádřil i sám Musk. „Řada falešných zpráv tvrdí, že SpaceX prodává terminály Starlinku Rusku. To je kategoricky nepravdivé,“ napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. „Žádné terminály Starlinku nebyly prodány přímo ani nepřímo Rusku,“ doplnil.

Incident v Černém moři

Přítomnost Starlinku se na Ukrajině ukázala jako neocenitelná nejen na bojišti, ale také při obnově energetické a komunikační infrastruktury, na kterou se Rusko zaměřilo. Přesto zůstává otázka, jak moc je jeho vlastník oddán podpoře ukrajinského válečného úsilí.

Musk totiž v minulosti čelil podezření, že v reakci na chystaný útok ukrajinských sil na ruskou námořní flotilu na Moskvou anektovaném Krymu svou internetovou službu Starlink ve zmíněné oblasti předloni vypnul. Reagoval na to prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

V září loňského roku ovšem poznamenal, že zabránil ukrajinskému útoku na základnu ruského námořnictva tím, že odmítl žádost Kyjeva o aktivaci přístupu k internetu v Černém moři poblíž Krymu. „Ukrajinská vláda požádala o nouzovou aktivaci Starlinku až do Sevastopolu. Zřejmým záměrem bylo potopit většinu ruské flotily,“ napsal Musk poté, co CNN zveřejnila úryvky z jeho připravovaného životopisu, v němž incident popisuje.

„Kdybych souhlasil s jejich žádostí, pak by se SpaceX výslovně podílela na velkém válečném aktu a eskalaci konfliktu,“ dodal tehdy Musk.

Z Ukrajiny se následně ozývala nařčení, že mu tím naopak ulpěla na rukou krev tamních civilistů. „Tím, že narušením fungování Starlinku znemožnil ukrajinským dronům zničit část ruské vojenské flotily, umožnil Elon Musk této flotile, aby střílela rakety Kalibr na ukrajinská města. Výsledkem bylo zabíjení civilistů a dětí,“ prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Musk podle svých slov původně Starlink Ukrajině poskytl, „aby lidé mohli sledovat Netflix, odpočívat a připojit se k on-line vyučování a k dalším dobrým mírovým věcem, ne k dronovým útokům“. O svém rozhodnutí však začal pochybovat, když se Starlink stal užitečným nástrojem ukrajinské armády.

Přístup od Ukrajinců nebo třetích zemí

Faktem je, že noví uživatelé zařízení Starlinku musí pro spuštění služby projít složitým procesem ověření. Podle webu Starlinku poskytují terminály, které jsou prodávány prostřednictvím autorizovaných prodejců nebo distributorů třetích stran, uživatelům jedinečný identifikátor potřebný k aktivaci připojení.

Je proto možné, že ruské síly „ukořistily“ zařízení od ukrajinských vojáků, což jim umožnilo připojit se. Společnost SpaceX sice má schopnost sledovat uživatele Starlinku v konkrétních geografických lokalitách, ale může být velmi obtížné určit, zdali jsou aktuální uživatelé Rusové nebo Ukrajinci – zejména na frontě.

V Rusku systém Starlink zakoupit nelze. Ukrajinská média nicméně uvedla, že ruské síly si pořídily zařízení ve třetích zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 9 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 9 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 9 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...