Rusové používají na frontě Muskův Starlink, tvrdí Ukrajinci. Miliardář to dementuje

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR prostřednictvím svého mluvčího Andrije Jusova oznámila, že má důkaz o tom, že ruská armáda používá na východní Ukrajině terminály satelitní internetové služby Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ten se proti nařčení GUR ohradil a jakékoli propojení Starlinku s Ruskem kategoricky odmítl.

Zmíněná rozvědka na platformě Telegram zveřejnila zvukovou ukázku, která je podle ní zachycenou konverzací mezi dvěma ruskými vojáky o instalaci terminálů. Krátce nato ji označila za důkaz o využívání Starlinku ruskou armádou.

„Byly zaznamenány případy, kdy ruští okupanti využívali příslušná zařízení. Začíná to nabývat systematické povahy,“ konstatoval Jusov s tím, že terminály Starlinku používá například ruská 83. vzdušná úderná brigáda, která bojuje poblíž měst Kliščijivka a Andrijivka v částečně okupované východoukrajinské Doněcké oblasti.

Podrobnosti o údajném rozsahu použití nebo o tom, jak byly terminály získány, nicméně nezveřejnil.

Podpora USA a funkce Starlinku na frontě

Systém satelitní internetové služby Starlink provozuje divize společnosti SpaceX, kterou vlastní v současné době nejbohatší člověk na světě Elon Musk. Cílem Starlinku je vytvořit síť, jež by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize má přibližně pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze.

Na Ukrajině byl Starlink aktivován koncem února 2022 poté, co internetové služby přerušila ruská invaze. Systém je považován za tak zásadní pro ukrajinské vojenské operace, že loni, když SpaceX oznámila, že už dál nemůže financovat přístup do Kyjeva, Pentagon souhlasil, že zaplatí za udržení služby v provozu. Za terminály Starlinku platí také soukromí dárci, vlády a další organizace.

Pokud by k němu Rusové dostali přístup, mohli by jeho prostřednictvím podle Wall Street Journal potenciálně podkopat značnou ukrajinskou výhodu při frontových bojích. Přístup do systému totiž ukrajinským vojákům umožňuje komunikovat v první linii skrze zabezpečenou internetovou aplikaci a zůstat v kontaktu, aniž by se spoléhali na mobilní nebo rádiové signály, které lze zachytit.

Společnost SpaceX ale ve svém prohlášení z 8. února zdůraznila, že „v žádném případě nespolupracuje s ruskou vládou ani s její armádou a že její služba v Rusku nefunguje“. Pokud obdrží informaci, že sankciovaná či neoprávněná strana používá terminály Starlinku, tvrzení vyšetří a podnikne kroky k deaktivaci terminálu.

V podobném duchu se vyjádřil i sám Musk. „Řada falešných zpráv tvrdí, že SpaceX prodává terminály Starlinku Rusku. To je kategoricky nepravdivé,“ napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. „Žádné terminály Starlinku nebyly prodány přímo ani nepřímo Rusku,“ doplnil.

Incident v Černém moři

Přítomnost Starlinku se na Ukrajině ukázala jako neocenitelná nejen na bojišti, ale také při obnově energetické a komunikační infrastruktury, na kterou se Rusko zaměřilo. Přesto zůstává otázka, jak moc je jeho vlastník oddán podpoře ukrajinského válečného úsilí.

Musk totiž v minulosti čelil podezření, že v reakci na chystaný útok ukrajinských sil na ruskou námořní flotilu na Moskvou anektovaném Krymu svou internetovou službu Starlink ve zmíněné oblasti předloni vypnul. Reagoval na to prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

V září loňského roku ovšem poznamenal, že zabránil ukrajinskému útoku na základnu ruského námořnictva tím, že odmítl žádost Kyjeva o aktivaci přístupu k internetu v Černém moři poblíž Krymu. „Ukrajinská vláda požádala o nouzovou aktivaci Starlinku až do Sevastopolu. Zřejmým záměrem bylo potopit většinu ruské flotily,“ napsal Musk poté, co CNN zveřejnila úryvky z jeho připravovaného životopisu, v němž incident popisuje.

„Kdybych souhlasil s jejich žádostí, pak by se SpaceX výslovně podílela na velkém válečném aktu a eskalaci konfliktu,“ dodal tehdy Musk.

Z Ukrajiny se následně ozývala nařčení, že mu tím naopak ulpěla na rukou krev tamních civilistů. „Tím, že narušením fungování Starlinku znemožnil ukrajinským dronům zničit část ruské vojenské flotily, umožnil Elon Musk této flotile, aby střílela rakety Kalibr na ukrajinská města. Výsledkem bylo zabíjení civilistů a dětí,“ prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Musk podle svých slov původně Starlink Ukrajině poskytl, „aby lidé mohli sledovat Netflix, odpočívat a připojit se k on-line vyučování a k dalším dobrým mírovým věcem, ne k dronovým útokům“. O svém rozhodnutí však začal pochybovat, když se Starlink stal užitečným nástrojem ukrajinské armády.

Přístup od Ukrajinců nebo třetích zemí

Faktem je, že noví uživatelé zařízení Starlinku musí pro spuštění služby projít složitým procesem ověření. Podle webu Starlinku poskytují terminály, které jsou prodávány prostřednictvím autorizovaných prodejců nebo distributorů třetích stran, uživatelům jedinečný identifikátor potřebný k aktivaci připojení.

Je proto možné, že ruské síly „ukořistily“ zařízení od ukrajinských vojáků, což jim umožnilo připojit se. Společnost SpaceX sice má schopnost sledovat uživatele Starlinku v konkrétních geografických lokalitách, ale může být velmi obtížné určit, zdali jsou aktuální uživatelé Rusové nebo Ukrajinci – zejména na frontě.

V Rusku systém Starlink zakoupit nelze. Ukrajinská média nicméně uvedla, že ruské síly si pořídily zařízení ve třetích zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 1 hhodinou

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 4 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 6 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...