Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.
Zatímco situace pro ukrajinské vojáky na frontové linii zůstává kvůli nedostatku munice a zbraní napjatá, Rusko chce současné převahy využít a připravuje ofenzivu. Analytici z amerického Institutu pro studium války upozornili, že Rusové shromažďují „operačně významné síly“, které by mohly zahájit iniciativu proti severovýchodní Ukrajině.
Ukrajinský vojenský expert Konstantin Mašovec sdělil agentuře Ukrinform, že v Bělgorodské, Kurské a Brjanské oblasti Ruska aktuálně soustřeďuje severní uskupení okupační armády téměř padesát tisíc mužů. I podle něj bude jejich cílem severovýchod Ukrajiny, a to zejména Charkov.
Ruským vojákům stojí v cestě k velkoměstu s 1,2 miliony obyvatel Časiv Jar, o který se v současnosti vedou tvrdé boje. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadym Skibickyj však nehodnotí šance na udržení této strategické pozice dobře. Podle něj je jen otázkou času, kdy Kyjev ztratí pod náporem ruského dělostřelectva Časiv Jar – podobně jako v únoru přišel o kontrolu nad Avdijivkou. „Samozřejmě ne dnes nebo zítra, vše závisí na našich rezervách a zásobách,“ řekl pro The Economist.
V širším horizontu i Skibickyj předpokládá ruskou ofenzivu směrem na severovýchod Ukrajiny. Začne podle něj buď koncem května, nebo začátkem června. Do operace se Moskva chystá vrhnout celkem 514 tisíc pozemních vojáků, domnívá se.
Mašovec, Skibickyj i západní experti se ve svých odhadech shodují, že okupační armáda nebude mít dostatek síly a prostředků, aby Charkov dobyla. Situaci ve městě, které jako první v únoru 2022 odrazilo ruské útoky a od té doby je pod dělostřeleckou palbou, však zvýšení intenzity bojů v jeho blízkosti neprospěje.
Ukrajinci nasadili rakety ATACMS
Podle expertů se ruská ofenziva dá předpokládat v květnu zejména proto, že na Ukrajinu míří po průtazích se schvalováním v americkém Kongresu vojenská pomoc ze Spojených států. Moskva chce využít času, než výzbroj ze zámoří dorazí.
Mezi dodávkami zbraní a munice vyvstává jedno jméno – rakety ATACMS. Tyto americké střely již ukrajinští vojáci v boji použili, dosud však šlo pouze o verzi se střední délkou doletu zhruba 160 kilometrů. Nyní však Kyjev disponuje i raketami ATACMS, které zasáhnou i cíle až 300 kilometrů daleko. Washington tyto střely Ukrajině poskytl v tichosti ještě před schválením vojenské pomoci, která by měla vyčerpaným obráncům zajistit další dodávku této klíčové zbraně.
Při dopadu tyto dvoutunové rakety rozmetají stovky projektilů o velikosti granátu. Ukrajinci zaútočili minulý týden čtyřmi těmito střelami ve vesnici Kuban na východě Luhanské oblasti, kam obvykle protipěchotní zbraně obránců nedostřelí. Akce však ukázala ničivost amerických střel. Přestože se při dopadu aktivovaly pouze tři, každá zasáhla oblast o velikosti jednoho hektaru. Ze 116 ruských vojáků, kteří se na otevřeném prostranství zřejmě soustředili k výcviku, nejspíš útok nikdo nepřežil.
Americký ministr obrany Lloyd Austin se minulý týden nechal slyšet, že Washington poskytne „tolik systémů ATACMS, kolik jen může“. V arzenálu americké armády jsou přitom tisíce těchto raket, jejichž palivo se pomalu znehodnocuje. To by podle komentátorů mohlo Spojené státy motivovat k jejich rychlému darování Kyjevu.
Experti však na druhou stranu upozorňují, že jeden zbraňový systém rovnováhu na frontové linii nezvrátí. Server Newsweek poznamenal, že západní média s očekáváním psala i o dodávkách tanků Leopard 2, bojových vozidlech pěchoty Bradley či raketometech HIMARS.
Také Austin minulý týden upozornil, že od jednoho zbraňového systému nelze očekávat průlom. „Bude to kombinace několika systémů. Bude to záviset na tom, zda Ukrajina dokáže tyto systémy účinně používat a udržovat a zda dokáže mobilizovat odpovídající počet vojáků k doplnění svých řad,“ zdůraznil.
Ukrajinští představitelé navíc upozornili, že ruská armáda se novým zbraním dokáže dobře přizpůsobit ve velmi krátkém čase. „Stačí se podívat na vysoce přesné střely Excalibur. Úroveň jejich přesnosti se kvůli ruským systémům elektronického boje výrazně snížila ze sedmdesáti na šest procent,“ poznamenal bezpečnostní poradce ukrajinského parlamentu Ivan Stupak pro Newsweek.
„Myslím, že máme až dva měsíce na to, abychom zlikvidovali co nejvíce ruských válečných objektů, než se Rusové přizpůsobí,“ odhadl.
Rusko na Ukrajinu útočí nejen na frontě
Skibickyj z rozvědky HUR se navíc domnívá, že ruský plán na destabilizaci země má několik úrovní a jen jednou z nich je situace na bojišti. Spolu s ofenzivou se Rusové podle něj budou snažit zasáhnout Ukrajinu dezinformační kampaní, která má znevěrohodnit legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho mandát vyprší 20. května, a přestože ústava hovoří v případě války o jeho prodloužení na dobu neurčitou, jde podle něj v oblasti dezinformací o zranitelné místo pro Kyjev.
Moskva se podle něj navíc bude co nejvíce snažit o zpřetrhání vztahů mezi Ukrajinou a dalšími zeměmi, aby dostala Kyjev pokud možno do mezinárodní izolace.
Situaci podle Skibického nenahrávají ani vnitroukrajinské spory, které se například týkají i citlivého procesu mobilizace. Do ukrajinské armády přivádí nemotivované vojáky se špatnou morálkou, s čímž se však potýká i ruský agresor. Moskva však má mnohem větší množství mužů, které může vrhnout do boje.
Podle rozvědčíka by mohla začít smysluplná jednání o příměří nejdříve v druhé polovině roku 2025. Protože zatlačení okupantů za rusko-ukrajinskou hranici je stále vzdálenější vyhlídkou, budou se podle něj do té doby obě strany snažit získat „co nejvýhodnější pozici“.
Upozornil, že čas do karet nehraje ani Moskvě. Přestože Kreml rozjel válečnou výrobu, Skibickyj očekává, že dosáhne vrcholu počátkem roku 2026. Rusku poté bude chybět materiál i technici.
Oběma stranám konfliktu tak hrozí, že nebudou mít dostatek zbraní. Pokud se však v jiných ohledech nic nezmění, dojdou nejdříve Ukrajině, uzavřel vysoký představitel ukrajinské vojenské rozvědky.
