Půl milionu ruských vojáků se chystá na ofenzivu. Hledí směrem k Charkovu

Rusko soustředí své vojáky na ofenzivu proti severovýchodu Ukrajiny. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky je Moskva schopná do operace zapojit více než půl milionu mužů, jejichž cílem má být přiblížit se k Charkovu. Okupanti tak chtějí využít oslabení ukrajinské armády, která čeká na dodávku zbraní ze Spojených států. Do napadené země už však dorazily rakety ATACMS dlouhého doletu. A ukrajinští obránci je už nasadili v boji.

Zatímco situace pro ukrajinské vojáky na frontové linii zůstává kvůli nedostatku munice a zbraní napjatá, Rusko chce současné převahy využít a připravuje ofenzivu. Analytici z amerického Institutu pro studium války upozornili, že Rusové shromažďují „operačně významné síly“, které by mohly zahájit iniciativu proti severovýchodní Ukrajině.

Ukrajinský vojenský expert Konstantin Mašovec sdělil agentuře Ukrinform, že v Bělgorodské, Kurské a Brjanské oblasti Ruska aktuálně soustřeďuje severní uskupení okupační armády téměř padesát tisíc mužů. I podle něj bude jejich cílem severovýchod Ukrajiny, a to zejména Charkov.

Ruským vojákům stojí v cestě k velkoměstu s 1,2 miliony obyvatel Časiv Jar, o který se v současnosti vedou tvrdé boje. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadym Skibickyj však nehodnotí šance na udržení této strategické pozice dobře. Podle něj je jen otázkou času, kdy Kyjev ztratí pod náporem ruského dělostřelectva Časiv Jar – podobně jako v únoru přišel o kontrolu nad Avdijivkou. „Samozřejmě ne dnes nebo zítra, vše závisí na našich rezervách a zásobách,“ řekl pro The Economist.

V širším horizontu i Skibickyj předpokládá ruskou ofenzivu směrem na severovýchod Ukrajiny. Začne podle něj buď koncem května, nebo začátkem června. Do operace se Moskva chystá vrhnout celkem 514 tisíc pozemních vojáků, domnívá se. 

Mašovec, Skibickyj i západní experti se ve svých odhadech shodují, že okupační armáda nebude mít dostatek síly a prostředků, aby Charkov dobyla. Situaci ve městě, které jako první v únoru 2022 odrazilo ruské útoky a od té doby je pod dělostřeleckou palbou, však zvýšení intenzity bojů v jeho blízkosti neprospěje.

Ukrajinci nasadili rakety ATACMS

Podle expertů se ruská ofenziva dá předpokládat v květnu zejména proto, že na Ukrajinu míří po průtazích se schvalováním v americkém Kongresu vojenská pomoc ze Spojených států. Moskva chce využít času, než výzbroj ze zámoří dorazí.

Mezi dodávkami zbraní a munice vyvstává jedno jméno – rakety ATACMS. Tyto americké střely již ukrajinští vojáci v boji použili, dosud však šlo pouze o verzi se střední délkou doletu zhruba 160 kilometrů. Nyní však Kyjev disponuje i raketami ATACMS, které zasáhnou i cíle až 300 kilometrů daleko. Washington tyto střely Ukrajině poskytl v tichosti ještě před schválením vojenské pomoci, která by měla vyčerpaným obráncům zajistit další dodávku této klíčové zbraně.

Při dopadu tyto dvoutunové rakety rozmetají stovky projektilů o velikosti granátu. Ukrajinci zaútočili minulý týden čtyřmi těmito střelami ve vesnici Kuban na východě Luhanské oblasti, kam obvykle protipěchotní zbraně obránců nedostřelí. Akce však ukázala ničivost amerických střel. Přestože se při dopadu aktivovaly pouze tři, každá zasáhla oblast o velikosti jednoho hektaru. Ze 116 ruských vojáků, kteří se na otevřeném prostranství zřejmě soustředili k výcviku, nejspíš útok nikdo nepřežil.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se minulý týden nechal slyšet, že Washington poskytne „tolik systémů ATACMS, kolik jen může“. V arzenálu americké armády jsou přitom tisíce těchto raket, jejichž palivo se pomalu znehodnocuje. To by podle komentátorů mohlo Spojené státy motivovat k jejich rychlému darování Kyjevu.

Experti však na druhou stranu upozorňují, že jeden zbraňový systém rovnováhu na frontové linii nezvrátí. Server Newsweek poznamenal, že západní média s očekáváním psala i o dodávkách tanků Leopard 2, bojových vozidlech pěchoty Bradley či raketometech HIMARS. 

Také Austin minulý týden upozornil, že od jednoho zbraňového systému nelze očekávat průlom. „Bude to kombinace několika systémů. Bude to záviset na tom, zda Ukrajina dokáže tyto systémy účinně používat a udržovat a zda dokáže mobilizovat odpovídající počet vojáků k doplnění svých řad,“ zdůraznil.

Ukrajinští představitelé navíc upozornili, že ruská armáda se novým zbraním dokáže dobře přizpůsobit ve velmi krátkém čase. „Stačí se podívat na vysoce přesné střely Excalibur. Úroveň jejich přesnosti se kvůli ruským systémům elektronického boje výrazně snížila ze sedmdesáti na šest procent,“ poznamenal bezpečnostní poradce ukrajinského parlamentu Ivan Stupak pro Newsweek.

„Myslím, že máme až dva měsíce na to, abychom zlikvidovali co nejvíce ruských válečných objektů, než se Rusové přizpůsobí,“ odhadl.

Rusko na Ukrajinu útočí nejen na frontě

Skibickyj z rozvědky HUR se navíc domnívá, že ruský plán na destabilizaci země má několik úrovní a jen jednou z nich je situace na bojišti. Spolu s ofenzivou se Rusové podle něj budou snažit zasáhnout Ukrajinu dezinformační kampaní, která má znevěrohodnit legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho mandát vyprší 20. května, a přestože ústava hovoří v případě války o jeho prodloužení na dobu neurčitou, jde podle něj v oblasti dezinformací o zranitelné místo pro Kyjev.

Moskva se podle něj navíc bude co nejvíce snažit o zpřetrhání vztahů mezi Ukrajinou a dalšími zeměmi, aby dostala Kyjev pokud možno do mezinárodní izolace.

Situaci podle Skibického nenahrávají ani vnitroukrajinské spory, které se například týkají i citlivého procesu mobilizace. Do ukrajinské armády přivádí nemotivované vojáky se špatnou morálkou, s čímž se však potýká i ruský agresor. Moskva však má mnohem větší množství mužů, které může vrhnout do boje.

Podle rozvědčíka by mohla začít smysluplná jednání o příměří nejdříve v druhé polovině roku 2025. Protože zatlačení okupantů za rusko-ukrajinskou hranici je stále vzdálenější vyhlídkou, budou se podle něj do té doby obě strany snažit získat „co nejvýhodnější pozici“.

Upozornil, že čas do karet nehraje ani Moskvě. Přestože Kreml rozjel válečnou výrobu, Skibickyj očekává, že dosáhne vrcholu počátkem roku 2026. Rusku poté bude chybět materiál i technici.

Oběma stranám konfliktu tak hrozí, že nebudou mít dostatek zbraní. Pokud se však v jiných ohledech nic nezmění, dojdou nejdříve Ukrajině, uzavřel vysoký představitel ukrajinské vojenské rozvědky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko uskutečnilo největší dronový útok od začátku invaze, píší agentury

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
09:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Papež Lev XIV. před inaugurační mši poprvé pozdravil věřící z papamobilu

Papež Lev XIV. v neděli věřící poprvé pozdravil z otevřeného automobilu. Takzvaným papamobilem se projel náměstím svatého Petra, kde se lidé shromáždili kvůli inaugurační mši nové hlavy katolické církve. Samotný obřad je na programu od deseti hodin. Mše, která zahajuje vládu papeže zvoleného 8. května, se účastní také na 160 delegací ze zahraničí.
před 2 mminutami

Úřady v Gaze hlásí 24 mrtvých po izraelském útoku na Chán Júnis

Zdravotnické úřady v Pásmu Gazy kontrolované teroristickým hnutím Hamás uvádějí, že izraelský nálet zabil nejméně 24 Palestinců ve stanovém táboře pro vysídlené rodiny v Chán Júnisu na jihu Pásma, píše agentura Reuters. Izrael stupňuje vojenskou ofenzivu v oblasti a zintenzivnil bombardování, při kterém podle úřadů za posledních 72 hodin zahynuly stovky lidí.
08:23Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rumuni ve druhém kole vybírají prezidenta

Obyvatelé Rumunska v neděli vybírají příštího prezidenta. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola hlasování, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, jenž před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.
07:05Aktualizovánopřed 58 mminutami

Poláci volí příští hlavu státu

Lidé v Polsku hlasují o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, spojence nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhé a poslední pětileté funkční období skončí v srpnu. Volební místnosti se otevřely ráno a uzavřou se ve 21:00. Na výběr je ze třinácti uchazečů, je ale málo pravděpodobné, že by se některému podařilo už v prvním kole získat přes polovinu hlasů. O prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo 1. června.
07:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbuch v Palm Springs byl teroristickým činem, uvedly úřady

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslným teroristickým činem. Úřady ještě neztotožnily osobu, jež při něm zahynula, ale po podezřelém nepátrají. Podle agentury Reuters to uvedl vedoucí losangeleské pobočky amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Akil Davis.
před 1 hhodinou

Ukrajině pomáhají české drony s umělou inteligencí

Do bojů na Ukrajině zasahuje i umělá inteligence. Česká firma LPP Holding dodala tamní armádě už stovky dronů, které ji využívají a v konfliktu se pohybují zcela samostatně. Na vývoj bezpilotních strojů se soustředí i další společnosti.
před 2 hhodinami

Do Brooklynského mostu narazila loď, dva lidé zemřeli

Do Brooklynského mostu v New Yorku v sobotu narazila cvičná loď mexického námořnictva. Na palubě se nacházelo 277 lidí, dva z nich zemřeli. Na síti X to napsal starosta města Eric Adams. Dalších devatenáct pasažérů je zraněných, z toho dva jsou ve vážném stavu. S odkazem na záchranáře o tom informují americká média.
06:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...