Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.
Masivní vojenský balík pro Ukrajinu blokoval americký Kongres zhruba půl roku. Šéf Bílého domu Joe Biden už legislativu podepsal, čímž vešla v platnost. Na Ukrajinu by se zbraně měly dostat poměrně rychle. Podle amerických představitelů se tak stane v rámci týdnů, možná i dnů, jelikož dělostřelecké granáty, rakety pro protivzdušné systémy či jiná munice a zbraně se nacházejí ve skladech v Evropě. Zejména Německo nebo Polsko pomáhají dodat zbraně přímo na Ukrajinu.
V březnu se podařilo Pentagonu sehnat na pomoc Ukrajině alespoň 300 milionů dolarů, oproti novému balíku jde ale o zanedbatelnou částku. Celková hodnota Senátem odsouhlaseného vojenského balíku totiž činí 61 miliard dolarů (1,44 bilionu korun), zhruba devět až deset miliard dolarů dostane Ukrajina v podobě půjček, dalších 23 miliard dolarů je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Ukrajině, píše agentura Reuters.
„Reakce (v USA) jsou veskrze pozitivní. I když většina republikánů hlasovala proti, tak ten zákon prošel oběma komorami s poměrně silnou bipartijní podporou,“ uvedl amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s tím, že exprezident a republikánský kandidát na post šéfa Bílého domu Donald Trump se k legislativě příliš nevyjadřoval a zůstával v této otázce stranou.
Munice, rakety a otázky kolem ATACMS
Konkrétní obsah balíku zůstával dlouho v mlze, Washington se k němu detailně nevyjadřoval. Podle britského serveru BBC se dají očekávat další dodávky účinných raketových systémů HIMARS, které Ukrajina používá již nyní, a možná závazek dodání dalších tanků Abrams a bojových vozidel pěchoty Bradley.
Co bude americká pomoc Ukrajině nakonec obsahovat, naznačil po Bidenově podpisu seznam vydaný americkým ministertvem obrany.
Podle zpravodaje ČT ve Washingtonu Bohumila Vostala balík pomoci zahrnuje například právě střely do raketového systému HIMARS nebo dělostřeleckou munici. „Také si Kongres přál, aby v balíku byly rakety dlouhého doletu ATACMS, jež by Ukrajinci mohli využít k tomu, aby mohli útočit na ruskou infrastrukturu, která slouží právě k vedení dobyvačné války v Evropě,“ uvedl zpravodaj.
USA podle dřívějších vyjádření členů Bidenovy administrativy měly Ukrajině poprvé poslat střely ATACMS s doletem 300 kilometrů v rámci nyní schváleného balíku. V seznamu ministerstva obrany sice uvedeny nejsou, podle zdrojů listu The New York Times je ale Američané na Ukrajinu už tajně poslali a ukrajinští obránci je dokonce využili při zásahu ruské letecké základny na okupovaném Krymu. Se stejnou informací přišla i agentura AP. Podle ní je Ukrajinci použili k úderu proti ruským jednotkám i v noci na středu, agentuře to řekli nejmenovaní američtí činitelé.
Informaci později potvrdili američtí činitelé. „Mohu potvrdit, že Spojené státy na výslovný pokyn prezidenta (Joea Bidena) poskytly Ukrajině rakety dlouhého doletu ATACMS,“ řekl podle ruského servisu BBC mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Dodal, že rakety dorazily na Ukrajinu tento měsíc. Také poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že USA poslaly Ukrajině „významný počet“ těchto střel a „pošlou další“. Ukrajina se podle něho zavázala, že je použije jen v rámci svého území a ne na území Ruska.
Washington dosud dodal Kyjevu pouze raketový systém ATACMS středního doletu s dosahem maximálně 161 kilometrů.
Také prezident Zelenskyj v telegramovém příspěvku, v němž Washingtonu vyjádřil vděčnost za vojenskou podporu, zmiňuje, že balík podpory obsahuje mimo jiné i střely dlouhého doletu ATACMS. Tyto rakety mohou zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 306 kilometrů, což je více než kterákoliv ze země odpalovaná střela v ukrajinském arzenálu. Maximální rychlost dosahuje kolem 3,7 tisíce kilometrů za hodinu. Raketa byla navržena tak, aby zasáhla cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra.
Kyjev žádal USA o tento typ raket dlouhodobě, protože díky nim může udeřit hluboko na Ruskem okupované území na Krymu, v Donbasu a pobřežních regionech a zasáhnout ruská letiště, zásobovací sklady, odbavovací oblasti a velitelská a řídicí centra na Ukrajině, zmiňuje americký list The Washington Post (WP).
„Ukrajina by mohla v té opotřebovávací válce ukrajovat mnohem efektivněji ze schopností ruské invazní armády,“ hodnotí význam raket ATACMS bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z Vysoké školy CEVRO.
Rakety ATACMS „v blízké době degradují ruskou logistiku na Ukrajině“, uvedl v úterý podle WP vysoký představitel Bidenovy administrativy. „Z dlouhodobého hlediska bude Rusko muset přehodnotit svou strategii,“ dodal. To by nakonec mohlo otevřít cestu ke spravedlivě vyjednanému míru, píše WP v komentáři.
Bílý dům se tomuto kroku dlouho bránil kvůli obavám, že Moskva bude dodávky raket vnímat jako provokaci, jež může vyvolat další eskalaci konfliktu, připomíná americká stanice CNN. Vyhrocení války se obává rovněž Berlín, po němž Ukrajinci požadují střely dlouhého doletu Taurus. Německo to zatím odmítá.
Obavy z ruského vítězství
Ke změně názoru přiměl Washington fakt, že američtí představitelé popisují v posledních několika měsících situaci na ukrajinském bojišti stále hrozivěji, což Kyjev přičítá kromě nedostatku branců mimo jiné právě zablokované americké pomoci.
Šéf CIA Bill Burns začátkem dubna varoval, že Ukrajina by bez pomoci USA mohla prohrát válku už do konce tohoto roku. Nejvyšší americký generál pro Evropu Chris Cavoli zase uvedl v Kongresu, že Rusové mají takovou převahu v dělostřelecké munici, že brzy vystřelí deset granátů na jeden ukrajinský. „Významnou kvantitativní výhodu“ ruské strany zmiňují rovněž vlivní představitelé NATO.
Washington si současnou dramatickou situaci na Ukrajině dobře uvědomuje, text legislativy schválené Kongresem proto nyní vyžaduje, aby administrativa dodala Kyjevu ATACMS s dlouhým dosahem „co nejdříve to bude možné“, pokud prezident nerozhodne, že by to poškodilo zájmy národní bezpečnosti USA.
Na americké politiky v poslední době tlačili kvůli schválení pomoci Ukrajině i armádní činitelé ve Spojených státech. Jak se válka protahuje, Američané posílají na frontu stále větší, smrtelnější a dražší systémy. Balíky zahrnují často celé systémy protivzdušné obrany, obrněná vozidla, sofistikované střely či tanky Abrams. Výměna těchto systémů byla dražší, takže armáda se významně zadlužila.
V některých případech se navíc rozhodla nahradit starší systémy odeslané na Ukrajinu dražšími a technicky vyspělejšími systémy doma. Armádní činitelé nedávno Kongresu sdělili, že bez schválení zákona o zahraniční pomoci jim začnou docházet peníze a budou muset přesunout prostředky z jiných účtů. V důsledku toho by nebyly peníze třeba na to přivézt zpět do vlasti vojáky sloužící v Evropě nebo na výcvik jednotek v USA, píše agentura AP.
Ve Spojených státech se nacházejí masivní skladiště zbraní pro miliony nábojů všech velikostí, které jsou připraveny k použití v případě války, uvedla AP. Například muniční závod McAlester Army v Oklahomě se rozprostírá na ploše 45 tisíc akrů propojených železnicí, po níž se může pohybovat až 435 přepravních kontejnerů. Každý může nést patnáct tun munice, pokud její přesun nařídí šéf Bílého domu.
Jde o úložiště jedné z nejpoužívanějších munic na ukrajinském bojišti, a to nábojů do houfnic ráže 155 mm, připomíná AP. Desítky tisíc těchto nábojů už poslala Američanům v závodě McAlester zpět Jižní Korea, aby mohly být následně dodány na Ukrajinu.
Že se v posledních měsících karty obracejí ve prospěch Moskvy, vnímá kromě USA také Evropa. Unie se nyní soustředí na českou iniciativu ohledně nákupu munice od států mimo EU. Prvních zhruba 300 tisíc dělostřeleckých granátů by měl Kyjev obdržet v červnu. Německo nedávno uvedlo, že daruje Kyjevu systém protivzdušné obrany Patriot, zatímco Nizozemsko nabídlo, že patrioty odkoupí od zemí, které nejsou ochotny je dát Ukrajině přímo.
Významný britský vojenský balík
Dosud největší balíček vojenské pomoci poskytne Ukrajině také Spojené království. Pomoc, kterou Londýn oznámil v úterý, čítá šestnáct set střel, čtyři sta vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Kyjev obdrží také dalších 500 milionů liber (14,7 miliardy korun), čímž Londýn zvýší letošní finanční podporu napadené zemi na tři miliardy liber.
Podle britského premiéra Rishiho Sunaka je účinná obrana Ukrajiny pro evropské země otázkou vlastní bezpečnosti. „Pokud bude (ruskému vládci Vladimiru) Putinovi dovoleno uspět v této útočné válce, nezastaví se na polské hranici,“ varoval Sunak před svou úterní cestou do Polska, které s Ukrajinou sdílí téměř pět set kilometrů dlouhou hranici.
Londýn patří k nejaktivnějším evropským dodavatelům vojenského vybavení Kyjevu. Celkový objem britské pomoci by s letošními třemi miliardami měl dosáhnout výše 12 miliard liber. Z nových 500 milionů by se měla financovat výroba tisíců vojenských dronů přímo ve Velké Británii.
Vysoce postavený evropský bezpečnostní zdroj řekl agentuře Reuters, že pokud Ukrajina dostane novou pomoc ze strany USA a EU, pravděpodobnost odvrácení velkého ruského průlomu na frontě během příštích dvanácti měsíců je „docela vysoká“.
„Záchranné lano“
Ukrajina zprávy o dalším balíku pomoci vnímá s vděkem. Rusko v současnosti zvyšuje své výdaje na obranu, jež podle některých odhadů dosahují až 7,5 procenta ruského HDP. Moskva také stále více používá smrtící klouzavé bomby k devastaci frontové linie ze vzdáleností, kterým Kyjev nemůže čelit. Ukrajinská armáda navíc hlásí stále častější útoky pomocí dronů.
Pro vyčerpané ukrajinské vojáky je tak obří balík americké pomoci záchranným lanem, i když na výraznější změny si nejspíš budou muset počkat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval, že Rusko by se mohlo pokusit zahájit urychlenou ofenzivu a zintenzivnit letecké údery, aby získalo výhodu na východní frontě, než klíčová pomoc dorazí.
„Kdyby to prošlo dříve, situaci by to dramaticky změnilo,“ řekl Reuters jeden z vojáků, který se snaží zadržovat Rusy u města Kupjansk na východě země. Nedostatek granátů podle něj způsobil lidské ztráty i ztráty území. Podle britského Guardianu byl tento nedostatek munice tak akutní, že někteří ukrajinští vojáci hlásili, že byli nuceni střílet kouřové granáty, aby vyděsili Rusy, protože už žádné náboje neměli.
„Obávám se, že ten balíček nezmění, že by Ukrajina začala být schopna osvobozovat svá území. Napomůže tomu, aby se vyrovnaly síly na frontové linii. Ale nemůže být jediný, musí přijít i pomoc od států Evropské unie,“ míní bezpečnostní analytik Koštoval.
Američtí představitelé naléhají na Ukrajince, aby použili novou vojenskou pomoc k upevnění svých obranných linií a drželi po zbytek roku 2024 své pozice, než aby spěchali s další protiofenzivou, jako byl loňský neúspěšný tlak směrem na Azovské moře. Vysoce postavený úředník Bidenovy administrativy řekl, že potřebují, aby letos budovali síly, aby se příští rok podařilo získat zpět území.
Tlak na Charkov i Časiv Jar
Ukrajinci nyní čelí náporu ruských sil zejména u Avdijivky a Časiv Jaru v Doněcké oblasti. Pokud by město bylo dobyto, Moskvě by se otevřela cesta ke zbývajícím městům v Donbasu, jako je Kramatorsk či Slovjansk. Rusové také intenzivně ostřelují Charkov na severovýchodě země, kde ve velkém ničí infrastrukturu a zjevně usilují o vylidnění města.
Právě k ochraně měst a civilistů by měly posloužit prostředky USA na protivzdušnou obranu a také již dohodnuté dodávky amerických stíhaček F-16. Ukrajinští piloti a posádky nyní pokračují ve výcviku na víceúčelové západní letouny. Dánsko, Nizozemsko a USA očekávají, že první z desítek F-16 dodají Ukrajině během několika měsíců, píše na webu BBC.
Podle Moskvy stíhačky ani nová americká pomoc situaci na bojišti nezmění. „Ruské ozbrojené síly zlepšují své pozice na frontě. (...) Přidělené peníze a zbraně, které budou dodány, tuto dynamiku nezmění. Povedou k novým obětem na ukrajinské straně. Více Ukrajinců zemře, Ukrajina utrpí větší ztráty,“ řekl podle Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Rusko tvrdí, že skutečným příjemcem balíčku bude americký obranný průmysl. „Uvědomujeme si také, že většina těchto peněz zůstane ve Spojených státech. Zbohatnou a dostanou další dividendy poskytnutím pomoci Ukrajině,“ uvedl Peskov s tím, že Putin prý tento postup očekával.
Ukrajina doplácí na nedostatek branců
Kyjev ale nemá problém jen s nedostatkem zbraní. Rusko aktuálně disponuje velkou převahou v počtu vojáků na bojišti, třeba na východě země je to sedmkrát až desetkrát, uvádí ukrajinská armáda. Žádná ze stran konfliktu oficiálně čísla nezveřejňuje.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov nicméně uvedl, že Rusko, které ovládá osmnáct procent ukrajinského území, má v zemi až 470 tisíc vojáků a 35 tisíc příslušníků národní gardy. Kyjev v minulosti sdělil, že má ve zbrani kolem jednoho milionu lidí.
Zelenskyj v prosinci prohlásil, že jeho armáda chce zmobilizovat až půl milionu nových vojáků. Vrchní ukrajinský velitel Oleksandr Syrskyj ale v únoru uvedl, že po přezkumu bude zapotřebí „výrazně snížený“ počet. Ukrajinská vláda současně přiznává, že její náborová kampaň narazila na překážky. Odvodům se vyhýbají tisíce lidí.
Po měsících debat vstoupí v květnu na Ukrajině v platnost zákon podepsaný prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem legislativy je přepracovat pravidla upravující povolání civilistů do armády a učinit tento proces rychlejším, transparentnějším a efektivnějším.
Mobilizační zákon ukládá mužům na úřadě aktualizovat své odvodové údaje. Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby. Po protestech veřejnosti ovšem z návrhu zmizely přísné tresty pro ty, kdo se odvodu vyhýbají.
Místo protiofenzivy obrana
Kromě nedostatku branců panují také obavy ohledně ukrajinského opevnění frontové linie, která dosahuje délky tisíc kilometrů. Podle Zelenského i řady expertů se totiž Rusko pokusí o novou letní ofenzivu. Podle prezidenta je nicméně výstavba opevnění v některých oblastech fronty takřka hotová.
Obrat v konfliktu nicméně odborníci letos neočekávají. „V zásadě to, na co se díváme v roce 2024, je silná obranná pozice, jak je to jen možné, ale Ukrajinci pravděpodobně ztratí ve prospěch Rusů nějakou půdu pod nohama,“ řekl Reuters ředitel vojenských věd londýnského think-tanku RUSI Matthew Savill.
Jde podle něj o důsledek neúspěšné loňské ukrajinské ofenzivy, během níž Kyjev nedokázal výrazně prorazit ruské linie, ale také opožděné vojenské pomoci od spojenců z USA. „Mají mnohem méně výhodnou pozici, než v jakou by Ukrajinci v zimě doufali,“ obává se Savill. „Nyní je velkou výzvou postavit silnou obranu a poté se připravit na ofenzivu v roce 2025,“ dodal expert.
Podle Koštovala se podobná masivní pomoc, jako je ta od USA a Británie, nedá od spojenců letos znovu očekávat. V roce 2025 je pak otázkou, kdo vyhraje v Americe prezidentské volby. Podle experta se k situaci nejlépe postavila Británie, která v úterý oznámila, že její obranný průmysl přechází na válečnou výrobu, aby Ukrajina, ale i spojenci měli dostatek zásob. „Zatím o tom ale hovoří pouze Velká Británie,“ upozornil Koštoval.
