Raketový systém

Česká armáda modernizuje a nahrazuje starou sovětskou techniku, jejíž stáří dosahuje často víc než čtyři dekády. Část z ní už Česko darovalo Ukrajině, podobně jako samo dostane kompenzaci za dodávky vojenského materiálu napadené zemi. Za modernizaci Česko utratí stovky miliard korun, přičemž tou nejdražší položkou je nákup čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35.

Zbrojovkou společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku otřásl výbuch. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF FM. V části podniku vyrábějícího palivo do raket následně vypukl požár, který už se podařilo uhasit. Na místě zemřel jeden člověk. Příčinu exploze vedení podniku nezná. Firma dodávala výzbroj polské armádě a některé své výrobky posílala i ukrajinským vojákům.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Na Ukrajinu dorazily systémy protivzdušné obrany Patriot ze Spojených států, Německa a Nizozemska. Oznámil to náměstek ukrajinského ministra obrany generál Oleksandr Pavljuk. Dodávku „patriotů pro patrioty“ potvrdil také ministr obrany Oleksij Reznikov. Poprvé požádal o tyto zbraně během návštěvy USA v srpnu 2021. Tehdy slyšel, že je to nemožné, připomněl na Twitteru.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Po schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to v ruské televizi řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Do Spojených států dorazila druhá část materiální pomoci pro zvládnutí pandemie, kterou Washingtonu poskytlo Turecko. Pro obě země je to příležitost vylepšit pošramocené vztahy. Ankara v rámci koronavirové diplomacie darovala či prodala zdravotnický materiál do pětapadesáti zemí po celém světě.

Severní Korea ve středu ráno tamního času (v noci na středu středoevropského času) odpálila dvě balistické rakety krátkého doletu. Uletěly přibližně 250 kilometrů. S odvoláním na zdroje z jihokorejské armády o tom informovala agentura Jonhap a Kjódó.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.