Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.
Ukrajina chce střely ATACMS, aby mohla zasahovat ruský týl. Pomoci mají i rakety Taurus, Německo ale váhá
„Armáda je na tuto možnost nachystána už nějakou dobu. Jsme připraveni postupovat rychle,“ prohlásil Bush.
Šéf americké armády, generál Mark Milley sice v březnu řekl, že Spojené státy mají „relativně málo raket ATACMS a že si musí být jisté udržením jejich dostatečného množství ve vlastních muničních skladech“, ale s ohledem na Bushovo vyjádření se zdá, že tento problém už aktuální není.
Američtí zákonodárci na Bidena dlouhodobě naléhají, aby Ukrajině, která se s pomocí západních spojenců už devatenáct měsíců brání ruské vojenské agresi, poslal zmíněné balistické střely. Podle informací serveru Ukrinform už šéf Bílého domu dokonce souhlasil a své rozhodnutí sdělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během jeho nedávné návštěvy Washingtonu.
Pro zásahy hluboko v týlu nepřítele
Bush poznamenal, že už byly vybrány konkrétní rakety k dodání na Ukrajinu. Střely ATACMS lze odpalovat ze stejných zařízení, která už Kyjev používá k vystřelování raket naváděných pomocí GPS v salvách až po šesti najednou. Rozdíl spočívá v tom, že z jednoho odpalovacího zařízení může být v jednom okamžiku vypálena pouze jedna střela ATACMS.
Existuje několik verzí těchto střel, včetně takových, jež nesou kazetovou munici. Podle oficiální příručky americké armády o zbraních mohou nést 300 až 950 kusů kazetové munice.
Dosah ATACMS je až 300 kilometrů, což je více než kterákoliv ze země odpalovaná střela v ukrajinském arzenálu. Maximální rychlost dosahuje kolem 3700 kilometrů za hodinu. Byla navržena v USA, aby zasáhla cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra.
Ve službách americké armády je od roku 1991 a byla použita ve válkách v Perském zálivu a v Iráku. Raketovým systémem ATACMS disponuje také Bahrajn, Jižní Korea, Polsko, Turecko, Rumunsko, Řecko a Spojené arabské emiráty.
Oslabit ruskou protivzdušnou obranu
„Rakety ATACMS je možné použít za každého počasí a v kteroukoli denní dobu za účelem přesných úderů na cíle hluboko za předními liniemi. Díky tomu jsou obzvláště prospěšné v ukrajinském klimatu, které je nepříznivé pro vzdušné útoky po podstatnou část roku,“ vysvětlil Viktor Kevljuk z ukrajinského Centra pro obranné strategie v rozhovoru pro server Kyiv Independent.
Podle Kevljuka je druhým hlavním důvodem, proč Ukrajina potřebuje ATACMS, jejich použití k oslabení ruské protivzdušné obrany. Expert upozornil, že poškození ruských systémů protivzdušné obrany umožní ukrajinské armádě, trpící nedostatkem útočných letadel, létat hlouběji do Ruskem okupovaného území a zasahovat tam cíle.
Se zmíněným dosahem 300 kilometrů by navíc Ukrajina mohla použít ATACMS k zaměření téměř jakéhokoli cíle na okupovaném území, včetně ruské černomořské flotily v Sevastopolu a Krymského mostu, který Rusko používá k zásobování svých jednotek na jihu Ukrajiny. Teoreticky by mohl ATACMS umožnit ukrajinským silám zasáhnout další cíle na ruské půdě, ale Kyjev se zavázal používat tyto projektily pouze v rámci ukrajinských hranic.
Berlín se zdráhá poskytnout střely Taurus
Kyjev potřebuje ATACMS a německou řízenou střelu Taurus „naléhavě jako dočasné řešení“, napsal nedávno na Twitteru Fabian Hoffmann, doktorand z univerzity v Oslu. Právě Taurus je další kýženou protivzdušnou zbraní, kterou chce armáda okupované země implementovat do svého arzenálu.
Německo se ji zdráhá poskytnout kvůli tomu, že by mohla být použita na cíle v Rusku. Berlín se dle informací deníku Bild obává, že by rakety mohly být použity k zacílení zmíněného Krymského mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem.
Ačkoliv už Ukrajina obdržela střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a SCALP ze Spojeného království, respektive z Francie, Krymský most leží na okraji jejich maximálního účinného doletu, který je 250 kilometrů.
Taurus je řízená střela s dosahem více než 500 kilometrů. Odpalují ji stíhačky Tornado, F-15 nebo F-18. Létá v nízkých nadmořských výškách, takže je obtížné ji detekovat systémem protivzdušné obrany.
Německý kancléř Olaf Scholz se během minulého týdne nechal slyšet, že střely Taurus nejsou srovnatelné s francouzskými střelami SCALP nebo britskými Storm Shadow.
Samotné Rusko v červnu Berlín varovalo, že dodání řízených střel na Ukrajinu (podle médií jich má německá armáda ve skladech zhruba 600 a 150 z nich je připraveno k použití) povede k další eskalaci napětí ve válečném konfliktu. Podobná varování Moskva vyjadřuje směrem k západním dodávkám zbraní Kyjevu opakovaně.
Německo v září oznámilo nový balíček pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů eur včetně munice a odminovacích systémů.
