Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.
Ukrajina usiluje o další raketové systémy, jedná o ATACMS a střelách Taurus
Kuleba si už s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem zatelefonoval a „zdůraznil potřebu upgradovat možnosti ukrajinských sil o rakety ATACMS“.
Vojenští analytici naznačují, že ATACMS s doletem přes 300 kilometrů se v dohledné době skutečně objeví v balíčcích vojenské pomoci amerického ministerstva obrany. I proto, že Spojené království už v květnu poslalo rakety Storm Shadow. Ve Francii jsou stejné rakety označované jako SCALP a Ukrajina je má k dispozici od července.
Rakety ATACMS mají o něco delší dráhu letu než Storm Shadow, i když mezi odborníky existuje určitá debata o jejich skutečném dosahu. Podle informací serveru Newsweek by byly vhodnější pro cíle, kterými jsou sklady munice či paliva. Pro zničení bunkrů a opevněných cílů jsou vhodnější Storm Shadow a SCALP.
Ačkoli Oksana Markarová, ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu, v polovině června naznačila, že Američané „změnili tón“ ohledně ATACMS, zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. Šéf americké armády generál Mark Milley v březnu řekl, že Spojené státy mají „relativně málo raket ATACMS a že si musí být jisté udržením jejich dostatečného množství ve vlastních muničních skladech“.
Ukrajina opakovaně žádá o více systémů protivzdušné obrany, což prezident Volodymyr Zelenskyj mnohokrát zopakoval. „Potřebujeme ATACMS a čekáme na rozhodnutí,“ konstatoval i šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak.
Kyjev potřebuje ATACMS a německou řízenou střelu Taurus „naléhavě jako dočasné řešení,“ napsal na Twitteru Fabian Hoffmann, doktorand z univerzity v Oslu. Právě Taurus je další kýženou protivzdušnou injekcí, kterou chce armáda okupované země implementovat do svého zbrojního repertoáru.
Omezení programování možných cílů
Taurus je řízená střela s dosahem více než 500 kilometrů, kterou odpalují stíhačky Tornado, F-15 nebo F-18. Létá v nízkých nadmořských výškách, takže je obtížné ji detekovat systémem protivzdušné obrany.
Německo se ji prozatím zdráhá poskytnout kvůli obavám, že by mohla být použita na cíle v Rusku. Spolková vláda v čele s kancléřem Olafem Scholzem proto dle informací týdeníku Der Spiegel jedná s výrobcem zbraní MBDA o změnách v programování možných cílů, aby zabránila útokům na Rusko.
Samotné Rusko v červnu Berlín varovalo, že dodání řízených střel na Ukrajinu (podle médií jich má německá armáda ve skladech zhruba 600 a 150 z nich je připraveno k použití) povede k další eskalaci napětí ve válečném konfliktu.
Test „upraveného Neptunu“ proběhl úspěšně
Nutno podotknout, že pokud by se nakonec Ukrajina s Německem a USA na dodávkách raketových systémů nedomluvila, má v záloze i vlastní řešení. Ve čtvrtek totiž prezident Zelenskyj oznámil, že si vyslechl hlášení ministerstva strategického průmyslu o úspěšném uplatnění zbraně dlouhého dosahu.
Ukrajinci podle něj zasáhli cíl vzdálený 700 kilometrů. Zpravodajský server Meduza nicméně poznamenal, že Zelenskyj neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zcela jasné, jaký cíl měl na mysli.
Portál ale současně připomněl, že v noci na středu 30. srpna zaútočila bezpilotní letadla na letiště v Pskově, které leží přibližně 700 kilometrů od okupované země. Drony podle ukrajinské rozvědky zničily čtyři vojenská transportní letadla Il-76 a další dvě poškodily.
Agentura Unian v souvislosti se Zelenského vyjádřením připomněla, že ukrajinské státní a soukromé zbrojovky vyrábějí vojenskou techniku, zbraně i munici.
Tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov už dříve oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly zničily vypouštěcí zařízení raket systému protivzdušné obrany S-400 na anektovaném Krymu za „pomoci nové moderní ukrajinské rakety“. V médiích tehdy zazněly dohady o ukrajinské střele Neptun, které se také připisuje potopení ruského křižníku Moskva.
Doletem v řádu stovek kilometrů se podle expertů vyznačují také někdejší průzkumné drony Tu-141 Striž sovětské konstrukce a protiletecké rakety S-200 rovněž sovětské konstrukce, které Ukrajinci dokázali upravit k útokům proti pozemním cílům.
„Tento typ souboje bude eskalovat i nadále a myslím si, že Rusko čeká ještě mnoho velice nepříjemných překvapení s ohledem na to, kam až se Ukrajinci budou schopni v úderech dronů dostat,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi vojenský analytik a pedagog Univerzity obrany Tomáš Řepa.
Analytik Tomáš Řepa o útocích dronů v Rusku (zdroj: ČT24)
„Drony jsou opravdu levné. Není proto žádný problém v tom, že by to pro Ukrajinu mělo být bůhvíjak ekonomicky náročné. Naopak. A myslím si, že i schopnosti Ukrajinců budou dál stoupat. Vlastně bych nechtěl být v kůži ruské protivzdušné obrany, protože tam je podle mě zakopaný pes,“ dodal Řepa.