Storm Shadow

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Rusko půl hodiny před čtvrtečním úderem informovalo Washington, že se chystá odpálit balistickou raketu středního doletu na ukrajinské Dnipro, uvedl Pentagon. Zprávy o varování už potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy zdůraznily, že je použití experimentální rakety neodradí, budou i nadále poskytovat Kyjevu nové zbraně a urychlí dodávky. Balistické rakety se vyznačují velmi vysokou rychlostí a obranu proti nim dokáží zajistit jen sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.

Moskva použila při útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Dva lidé utrpěli zranění, sdělily místní úřady. Brusel mluví o eskalaci konfliktu. Ruský vůdce Vladimir Putin později reagoval, že šlo o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Západní experti se zatím spíše kloní k variantě, že šlo o raketu středního doletu.

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Ruské síly povolaly posily k Bachmutu a přešly do útoku, oznámila ukrajinská armáda. Čtyři zraněné hlásí místní úřady po raketovém útoku na přístavní infrastrukturu v černomořské Oděse. V okolí Dnipra na jihovýchodě Ukrajiny protiletecká obrana v noci sestřelila dvě ruské rakety. Moskva jmenovala podle ruské agentury TASS nového velitele skupiny Dněpr na Ukrajině. Stal se jím náčelník vzdušně-výsadkových sil generálplukovník Michail Teplinskij.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Krym je klíčovým a strategickým bodem války. Rusové se momentálně snaží ukrajinský poloostrov, který od roku 2014 okupují, opevnit a zvýšit na něm obranyschopnost svých sil. Ukrajinská strana zase usiluje o převzetí kontroly nad Krymem a svými prohlášeními i činy potvrzuje, že útoky zesilují. Moskva do Simferopolu přesouvá vybavení protivzdušné obrany a buduje protitankové zátarasy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Sevastopolem na Ruskem obsazeném poloostrově Krym otřáslo během noci několik mohutných výbuchů, informovala agentura Unian. Tamní okupační činitel Michail Razvožajev uvedl, že Ukrajinci ve městě zasáhli loděnici, kde vypukl požár a nejméně 24 lidí utrpělo zranění. Ukrajinská rozvědka prohlásila, že došlo k zásahu ruské ponorky a výsadkové lodě. Rusové podle Unianu uzavřeli Krymský most, který spojuje poloostrov s Ruskem.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Ukrajinská armáda zintenzivnila strategické útoky na mosty, které spojují Rusy okupovaná území na jihu Ukrajiny s anektovaným Krymem. Sobotní výbuchy poškodily Čonharský silniční most i Heničeský most v Chersonské oblasti. Ničení komunikací Rusy oslabuje, protože je nutí používat výrazně delší logistické trasy. Podle expertů se Kyjev snaží odříznout ruská vojska na jižní frontě od zásobování a posil dříve, než zahájí novou fázi protiofenzivy. Díky útokům na strategické cíle a po případném odříznutí Krymu by Ukrajinci měli šanci na průlom, míní bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Paříž poskytne Ukrajině dalekonosné rakety s plochou dráhou letu SCALP, oznámil podle agentur AFP a Reuters na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu francouzský prezident Emmanuel Macron. SCALP je francouzské označení pro rakety Storm Shadow s dosahem přes 250 kilometrů, které už ukrajinská armáda obdržela od Velké Británie a používá je. Německé ministerstvo obrany oznámilo, že Berlín dodá Ruskem napadené zemi zbraně, munici a vojenské vybavení za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun). V balíku bude 25 tanků Leopard nebo dvě odpalovací zařízení systému Patriot.

Ukrajinské síly podnikly v noci na čtvrtek raketový útok na Čonharský most spojující Chersonskou oblast s Krymem, uvedli Ruskem dosazení činitelé v obou okupovaných regionech. Oběti hlášeny nebyly a doprava byla odkloněna, píše agentura Reuters. Most je důležitou zásobovací trasou pro ruskou armádu, dodala ukrajinská média. Podle ruských médií byl poškozen ještě i vedlejší most. Podle okupačních úřadů může oprava trvat i týdny.

Z ukrajinské metropole Kyjeva a východoukrajinského Dnipra byly v noci na pátek hlášeny exploze po ruském vzdušném úderu, informuje server RBK-Ukrajina a stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Po zásahu nemocnice v Dnipru je nejméně jeden mrtvý a 23 zraněných, včetně dvou dětí. Na Twitteru se objevily informace o explozích také v okupovaném Berďansku a výbuchy byly podle BBC slyšet rovněž v ruském Krasnodaru na jihozápadě Ruska, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně tři sta kilometrů. Ruský gubernátor později uvedl, že škody způsobily dva drony.

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Měnící se využití dronů v pokračující válce na Ukrajině, tímto tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Jakub Szánto a David Miřejovský. Dále se věnoval například také americkým raketometům HIMARS či britským raketám Storm Shadow.

Velká Británie dodala Ukrajině několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Informace serveru CNN potvrdil britský ministr obrany Ben Wallace. Střely mají dosah přes 250 kilometrů. Reakce Moskvy na britský krok je odmítavá. Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajinci ujistili, že zbraně využijí pouze na svém svrchovaném území, tedy včetně okupovaných částí včetně Krymu.