Rusko posiluje obranu Krymu. Ukrajinská armáda zesílila ostřelování a zvolila taktiku dekapitace

Krym je klíčovým a strategickým bodem války. Rusové se momentálně snaží ukrajinský poloostrov, který od roku 2014 okupují, opevnit a zvýšit na něm obranyschopnost svých sil. Ukrajinská strana zase usiluje o převzetí kontroly nad Krymem a svými prohlášeními i činy potvrzuje, že útoky zesilují. Moskva do Simferopolu přesouvá vybavení protivzdušné obrany a buduje protitankové zátarasy.

O posilování ruské obrany na Krymu informovalo ukrajinské Centrum národního odporu. Server Ukranews zveřejnil zprávu britského ministerstva obrany, v níž se uvádí, že Rusko počítá s vleklou válkou a plánuje zvýšit výdaje na „obranu“ na třicet procent celkových vládních výdajů v roce 2024.

Do Simferopolu přesouvá Rusko vybavení protivzdušné obrany a zřizuje nové obranné struktury, takzvané „dračí zuby“. Jde o protitankové zátarasy, za které Moskva utratila miliony rublů. Jehlanové překážky, za které se mohou ukrýt miny, jsou známé už z druhé světové války. O účinnosti „dračích zubů“ se ovšem polemizuje. Rusům se navíc kvůli špatnému upevnění k zemi nedaří plně využít jejich potenciál.

Příkladem je video, které sdílela stanice Nexta a v internetovém prostředí je často publikované. Britský tank Challenger-2 si s dračími zuby lehce poradil, samozřejmě za předpokladu, že u nich nebyla výbušnina. Tato protitanková překážka tak může sloužit alespoň jako varující objekt, kvůli němuž nepřítel zpozorní a nechce riskovat zničení stroje.

Krym je jedním z klíčových cílů ukrajinské protiofenzivy. Mychaljo Podoljak, poradce prezidenta Volodymyra Zelenského, potvrdil, že ukrajinské útoky na poloostrov na severním pobřeží Černého moře zesílí. „Ruští vojáci na frontě pak propadnou panice a kompletně se změní politická rétorika Moskvy,“ očekává Podoljak.

Ukrajinské armádní velení tyto výroky potvrzuje nedávnými útoky na největší krymské město Sevastopol. Rusko znepokojují raketové ostřelování a ztráty mnohých lodí Černomořské flotily. Válečné lodě třídy Raptor už raději přesouvá po pevnině.  

Nejvýraznější ukrajinský atak přišel v pátek 22. září. Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu a údajně využily tří britských střel Storm Shadow s plochou dráhou letu. Podle dostupných informací zemřeli čtyři ruští důstojníci a dalších 105 vojáků utrpělo zranění.

Výbuchy se ozvaly už i 13. září po útoku na loděnici, při kterém bylo zraněno 24 lidí. Přesně o týden později, 20. září, se stalo terčem velitelské stanoviště ruské Černomořské flotily ve vesnici Verchnosadove nedaleko Sevastopolu. Při operaci byly poškozeny drahé vojenské systémy na základně.

Poslední útok ohlásila ruská strana tuto neděli. Nad městem Džankoj byla údajně sestřelena raketa, jejíž úlomky dopadly na sklady. 

Útoky na ruské generály

Ukrajinská armáda v posledních týdnech zahájila novou útočnou taktiku, která se označuje jako „dekapitace“.  Obrátila totiž svou pozornost na ruské velení. Ukrajinské armádní zdroje tvrdí, že od začátku války bylo zabito jedenáct ruských generálů a jeden admirál.

Zmíněný útok z 22. září na velitelství ruské černomořské flotily v Sevastopolu byl naplánovaný na dobu krátce po poledni, kdy probíhalo setkání nejvyšších důstojníků ruské armády a námořnictva.

Podle serveru Kiyv Post byl úder, nazvaný operace „Krabí past“, efektivní. Usmrtil velitele ruské Černomořské flotily, admirála Viktora Sokolova, a zranil generálplukovníka Aleksandra Romančuka, zástupce velitele ruských sil operujících na jihu Ukrajiny. Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov poté potvrdil i smrt generálporučíka Olega Cekova.

Cílem ukrajinské ofenzivy směrem na černomořský poloostrov je izolovat a odříznout ruské jednotky a donutit je tak k evakuaci nebo k případné kapitulaci. Přímý útok na Krym je obtížné provést, protože by se většina útočících sil musela dostat přes relativně úzkou Perekopskou šíji.

Ukrajinci se spíš snaží tlačit na ruskou obrannou linii v Záporožské oblasti a chtějí připodobnit svůj bojový plán k osvobození Chersonu. Tedy obléhat cíl tak dlouho, až bude pro Rusy nemožné jej udržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...