Role Černého moře je od začátku válečného konfliktu na Ukrajině extrémně důležitá. Černomořská flotila na okupovaném Krymu je pro Moskvu klíčovou strategickou výhodou, a proto není překvapením, že ukrajinských vojenských akcí na moři přibývá. Středeční série výbuchů v Sevastopolu, zisk čtyř těžebních plošin nebo poškozená výsadková loď v Novorosijsku jsou toho důkazem.
Ukrajina zahájila sérii útoků v Černém moři začátkem srpna. Námořní dron tehdy (4. srpna, pozn. redakce) výrazně poškodil ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak v přístavním městě Novorossijsk.
O den později zasáhl další dron ruský tanker v Kerčském průlivu, na což Moskva zareagovala instalací sítě na ochranu svých přístavů a stěžejního Krymského mostu, který spojuje Rusko s anektovaným poloostrovem Krym. Právě poškození mostu je podle magazínu Responsible Statecraft primárním cílem probíhající ukrajinské protiofenzivy.
V pondělí informovala ukrajinská rozvědka o opětovném zisku čtyř těžebních plošin u Krymu a ve středu zaútočila armáda okupované země na Sevastopol, který leží na jihozápadě anektovaného poloostrova. V černomořském přístavním městě vypukl po sérii výbuchů požár a nejméně 24 lidí utrpělo zranění. Rusové podle agentury Unian okamžitě zareagovali uzavřením Krymského mostu.
Ukrajinci na most zaútočili už loni v říjnu, den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina. V polovině července letošního roku atak zopakovali, na což Kreml zareagoval odstoupením od obilné dohody. Od té doby obě země rapidně zvýšily množství útoků na obchodní lodě v Černém moři.
Oba státy by ekonomicky výrazně utrpěly, pokud by došlo ke zpomalení obchodu. Ukrajina zůstává na této trase obzvláště závislá, přestože diverzifikovala své exportní trasy a nyní přepravuje pouze 40 procent svého obilí přes Černé moře a zbytek posílá pozemní cestou skrze Evropskou unii.
Pro zajímavost – v době míru Rusko a Ukrajina společně vyvážely necelých 24 procent světové produkce pšenice, přibližně pětinu produkce ječmene a 60 procent světové produkce slunečnicového oleje.
Strategický význam Černého moře
Ruská anexe Krymu v roce 2014 způsobila Ukrajincům spoustu problémů, mimo jiné odstřihla Kyjev od ukrajinské flotily, jejíž zhruba tři čtvrtiny sídlily právě v Sevastopolu.
Zároveň poskytla Moskvě kontrolu nad oběma břehy Kerčského průlivu, který vede z Černého do Azovského moře. Kyjev má sice stále právní nároky na Azovské moře, ale Rusko kontroluje půdu na východní a západní straně průlivu a okupuje celý západní břeh, což Kremlu usnadňuje pronásledování nebo převzetí ukrajinských lodí v této oblasti jako rukojmí.
A do třetice, anexe výrazně zkomplikovala nároky na teritoriální (výsostné) vody v Černém moři, tedy pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území pobřežního státu. Ruskem kontrolovaný Krym totiž spadá do vod, jež by byly za jiných okolností jednoznačně ukrajinskými teritoriálními vodami.
Role Černého moře je proto z mnoha důvodů extrémně důležitá. Vzhledem k pravidlům úmluvy z Montreux týkajících se průlivů Bospor a Dardanely, které spojují Černé se Středozemním mořem, mají země, jež leží u Černého moře (členové NATO Turecko, Bulharsko a Rumunsko, dále Ukrajina, Gruzie a Rusko), skrze průlivy neomezený přístup. Nerezidentní země zde mohou posílat lodě s omezenou velikostí a pouze na plavby v maximální délce 21 dní.
Pro Ukrajinu bude Černé moře vždy zranitelným místem. Ukrajinský velvyslanec v Turecku sice už loni požádal, aby člen NATO na základě dodatku v úmluvě z Montreux uzavřel dvojici průlivů pro ruské lodě a zabránil tím Moskvě v posílení její Černomořské flotily, ale turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu odpověděl, že je Ankara zastavit nemůže kvůli klauzuli, která plavidlům umožňuje vrátit se na jejich domovskou základnu.
Pokud by Turecko souhlasilo s ukrajinskou žádostí, Rusko by mohlo zareagovat vznesením vlastních požadavků, nebo dokonce člena NATO obvinit z porušení neutrality a provést odvetná opatření. Moskva by mohla posílit svou Černomořskou flotilu také vysláním kaspické flotily přes vodní kanál Don–Volha.
Brána do vzdálenějších zemí
Už v sovětských dobách tvořilo Černé moře důležité jižní křídlo Sovětského svazu. A do současnosti zůstalo odrazovým můstkem, z něhož může Rusko uplatňovat svůj vliv ve Středomoří, na Blízkém východě, v severní Africe a jižní Evropě. Černé moře také umožňuje Kremlu přístup do vzdálenějších zemí, kde je vojensky aktivní, například do Libye a Sýrie, která hostí ruskou námořní základnu v Tartúsu.
Záměr Kremlu udržet si hegemonii nad černomořským regionem dokládaly v posledních dekádách také četné, záměrně podněcované regionální konflikty. Výsledkem je, že Rusko nyní ovládá zhruba jednu třetinu pobřeží, přestože z něj podle mezinárodního práva vlastní jen zhruba deset procent.
V roce 2008 intervenovalo v Gruzii a založilo dvě republiky loajální k Moskvě, včetně Abcházie na východním pobřeží Černého moře. V roce 2014 nelegálně anektovalo Krym a v únoru 2022 plnohodnotně napadlo Ukrajinu.
Ruským vojenským středobodem v tomto regionu je Černomořská flotila, která má od roku 1793 ústředí v Sevastopolu. O tento klíčový přístav Rusko plně nepřišlo ani po pádu Sovětského svazu, flotila mohla Sevastopol využívat a dělila se o něj s ukrajinskou.
Pro Moskvu má přístav speciální význam i nadále. Po středečním ranním útoku sevastopolský okupační činitel Michail Razvožajev konstatoval, že byla zasažena loděnice, kde vypukl výše zmíněný požár. Ukrajinská rozvědka oznámila, že došlo k zásahu ruské ponorky a výsadkové lodě.
Zahraniční zpravodaj České televize na Ukrajině David Miřejovský upřesnil, že podle informací z ruských zdrojů zasáhly rakety suché doky v Sevastopolu a zničily dvě lodě z Černomořské flotily. Podle těchto zpráv jsou lidé zraněni jen lehce.
Podle ruského ministerstva obrany hlídková plavidla zničila tři drony, zatímco protiletecká obrana sestřelila sedm z deseti raket – zbývající střely pak poškodily dvě plavidla, která byla v docích kvůli opravám.
