Kerčský průliv

Dva ruské tankery plující Kerčským průlivem s devíti tisíci tun mazutu u okupovaného ukrajinského Krymu poškodila bouře. Jedna loď se rozlomila a později potopila, druhou odnesl proud. Posádku prvního tankeru se podařilo evakuovat, jeden námořník ale zemřel, osud druhé posádky zůstává nejasný. V důsledku havárie v oblasti mezi ruskou pevninou a Krymem vzniká ropná skvrna, kterou se snaží odstranit specialisté, píše agentura Interfax. Úřady zřídily krizový štáb.

Role Černého moře je od začátku válečného konfliktu na Ukrajině extrémně důležitá. Černomořská flotila na okupovaném Krymu je pro Moskvu klíčovou strategickou výhodou, a proto není překvapením, že ukrajinských vojenských akcí na moři přibývá. Středeční série výbuchů v Sevastopolu, zisk čtyř těžebních plošin nebo poškozená výsadková loď v Novorosijsku jsou toho důkazem.

Nad Krymským mostem, který spojuje nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov s Ruskem, byl v sobotu  vidět kouř. Podle zpravodaje stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se v místě ozvaly dvě série výbuchů. Okupační správa tvrdí, že v Kerčském průlivu sestřelila celkem tři rakety a že most nebyl poškozen. Místní kanály na platformě Telegram uvádí, že existuje možnost, že most mohl utrpět zásah. Provoz na mostě byl opakovaně přerušen. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“. Ukrajina dění nekomentovala. Do problémů se dostali někteří ruští turisté, kteří z dění u mostu pořídili záběry.

Námořní dron v noci na sobotu zasáhl ruský tanker plující v blízkosti Kerčského průlivu mezi Krymem a Ruskem. Tanker je poškozen a nemůže samostatně dále plout. Podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina, ukrajinské redakce BBC nebo agentur Reuters a AP stojí za útokem ukrajinská tajná služba SBU. Kyjev se zatím oficiálně k útoku nevyjádřil. Rusko zásah tankeru označilo za „teroristický útok na civilní plavidlo“ ze strany Ukrajiny.

Část ropné rafinerie v Krasnodarském kraji na jihu Ruska zachvátil požár poté, co ji zasáhl dron, uvedla ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na záchranáře. Další incident se odehrál v ropném závodě Novošachtinsku v Rostovském kraji na jihozápadě Ruska, kde podle agentury explodoval bezpilotní letoun. Zprávy o útocích bezpilotních letounů na různé ruské cíle přicházely i v minulých dnech. Nálety ve čtvrtek hlásí také Ukrajina, Rusko vyslalo drony na Kyjev a Oděskou oblast. Většinu z nich protiletecká obrana zlikvidovala.

Až pět dní čekají řidiči kamionů na nalodění na trajekt, který je převeze z okupovaného Krymu do Ruska. Na odbavení jich čeká na letišti u Kerčské úžiny víc než tisícovka. Náhradní dopravu musí použít poté, co most poničily výbuchy, a výrazně tak ztížily spojení s anektovaným poloostrovem. Oprava mostu má být podle nařízení ruské vlády dokončena nejpozději do července příštího roku.

Ruský most přes Kerčský průliv na Krym zachvátil požár. Na mostě došlo k explozi, v jejímž důsledku se zřítila i část silnice. Moskva za příčinu označila výbušninu nastraženou v autě. Ukrajinska pravda tvrdí, že strůjkyní výbuchu je ukrajinská tajná služba SBU. Kerčský most, označovaný Moskvou jako Krymský, otevřelo Rusko v roce 2018, čtyři roky po nelegální anexi Krymu. Je důležitou dopravní a zásobovací trasou pro ruskou armádu a okupovaný poloostrov. Ruské úřady v sobotu odpoledne oznámily, že se podařilo částečně obnovit silniční a následně i železniční dopravu.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Rusko oznámilo, že předalo Ukrajině tři plavidla zadržená loni v Kerčském průlivu. S odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí to napsala státní agentura TASS. Lodě byly podle ní předány 30 kilometrů od mysu Takil mezi okupovaným poloostrovem Krym a ruskou pevninou. Potvrdilo to i ukrajinské námořnictvo. Už dříve Rusko v rámci výměny vezňů vrátilo na Ukrajinu námořníky, které na plavidlech zadrželo.

Ruské remorkéry vytáhly z přístavu v Kerči na okupovaném Krymu tři ukrajinské lodě, které ruská pobřežní stráž zadržela před rokem. Podle mluvčího pohraničního oddělení tajné služby FSB je v pondělí předají Ukrajině na dohodnutém místě na otevřeném moři. Vztahům mezi oběma zeměmi poškozeným ruskou agresí na Krymu a v Donbasu dominují od letošního zvolení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oboustranně vstřícné kroky.

„Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby v Donbasu,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj ve svém prezidentském inauguračním projevu. Ukrajince si získal slibem radikálních protikorupčních změn a stylizací do „sluhy lidu“ – takového, jakého hrál ve stejnojmenném populárním komediálním seriálu a po kterém pojmenoval i svou stranu. V úřadu je sto dní.

Mezinárodní soud pro mořské právo nařídil Moskvě, aby neprodleně osvobodila ukrajinské námořníky, které uvěznila po loňském incidentu v Kerčském průlivu. Rusko dalo už předtím najevo, že působnost soudu v tomto případě neuznává. Ukrajina nicméně doufá, že podpora soudu by mohla pomoci k tomu, aby se konflikt mohl dostat ze slepé uličky a námořníci na svobodu.

Za šikanující považuje Německo ruské kontroly v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Moskvu vyzvalo, aby obnovila suverenitu Ukrajiny, dodržovala lidská práva a propustila politické vězně i zadržované ukrajinské námořníky. Evropská unie rozšířila o dalších osm osob opatření vůči lidem, kteří porušují územní celistvost Ukrajiny.

Země Evropské unie připravují sankce na konkrétní osoby zodpovědné za ozbrojenou námořní operaci, které se loni v listopadu v Kerčské úžině dopustilo Rusko. Akce tehdy vyústila v zadržení několika ukrajinských plavidel i s námořníky. Po jednání se svými kolegy v Bruselu to řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Politickou shodu na sankcích potvrdila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) během své návštěvy na Ukrajině navštívil v úterý přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol. V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Šéf české diplomacie mimo jiné uvedl, že se přesvědčil „o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem“.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se při návštěvě Ukrajiny setká s prezidentem Petrem Porošenkem i s představiteli krymských Tatarů. Příslušníci tatarské menšiny v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci ukrajinského poloostrova Krym – a podpora územní jednoty země má být podle resortu i jedním z hlavních témat ministrovy cesty. Třídenní návštěva začne v neděli 27. ledna.

V Kerčském průlivu hořely dvě lodě plující pod tanzanskou vlajkou, z jedné byla hlášena exploze. Oznámila to ruská agentura TASS, podle níž bylo na palubě jedné lodi 14 a na druhé 17 námořníků. Ruské ministerstvo dopravy s odkazem na záchranáře uvedlo, že někteří lidé z hořících lodí skočili do moře.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Haikem Maasem to v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal ale, že žádný expert zatím nedorazil.