Ukrajina hovoří o možném útoku na Krymský most. Medvěděv varuje před „soudným dnem“

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň dodal, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Krymský most.

Právě most vybudovaný Ruskem v roce 2018 má pro Kreml významnou symbolickou hodnotu. O možnosti jeho zacílení raketovými útoky ale ukrajinští představitelé otevřeně hovoří až v posledních týdnech.

Obezřetná začíná být i ruská strana, což naznačují nejen Medvěděvovy aktuální výroky. Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bračuk v pondělí s odvoláním na ozbrojené síly informoval o tom, že Rusko, pravděpodobně v reakci na přítomnost raket HIMARS, přesunulo svou flotilu z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorosijsku. 

Na informace o možném útoku na most reagoval i ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet, podle kterého by se Ukrajina v takovém případě „z ruské odpovědi na tento krok nevzpamatovala.“ Okolí mostu je podle něj nyní dostatečně ochráněné. „Pokus o útok na Krymský most by byl výzvou ke zničujícímu úderu na rozhodovací centra v Kyjevě, vojenskou infrastrukturu a logistické kanály pro dodávky zbraní,“ pohrozil. 

Most jako výkladní skříň Ruska a symbol okupace

Krymský most, který je s celkovou délkou téměř devatenácti kilometrů vůbec nejdelším v Evropě, začali Rusové stavět v roce 2016. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin v květnu o dva roky později. Moskva si od ambiciózní stavby slibovala vytvoření přímého spojení Ruska s anektovaným Krymem a posílení cestovního ruchu z východu. 

Most se čtyřproudou dálnicí využívá ruská armáda už od začátku války hlavně k přesunu vojenské techniky a vojáků na jižní Ukrajinu. O plánovaném ukrajinském útoku na něj spekulovala média už před ruskými oslavami 9. května. Tehdy ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že získala technické parametry mostu. 

Rusko útočí ze všech stran, proč by nemohla Ukrajina, ptá se generál

„Nepřekvapuje mě, že jsou Rusové, co se týče mostu, tak obezřetní. Je pro ně nesmírně důležitý,“ nechal se slyšet bývalý generál Severoatlantické aliance Philip Breedlove pro deník The Times. Most přes Kerčský průliv označil za „legitimní vojenský cíl,“ jehož zneškodnění by podle něj bylo zásadním strategickým i symbolickým postupem Ukrajiny. 

Zdůraznil rovněž, že Rusové se na případný útok připravují. Podél mostu umístili systémy, které mohou odrazit raketové střely. Jsou zde čluny s reflexními radary, které mají zmást naváděcí systémy raket, nebo kouřové clony, které se snaží most zakrýt. 

Minulý týden Rusko rovněž posílilo jednotky protivzdušné obrany na západě Krymu, zejména kvůli obavám z útoku na most. Podle Breedlova ukrajinská strana debatuje se západními spojenci o možnosti zaútočit na most v momentě, kdy se ruská armáda pokusí potopit ukrajinské lodě dovážející obilí. 

Útok by podle něj na určitý čas znemožnil využití mostu. Pokud by Kyjev chtěl zlikvidovat spojnici mezi Ruskem a Krymem kompletně, podle Breedlova by to vyžadovalo mohutné bombardování. 

„Lidé se mě často dotazují, zda by se měla Ukrajina k tak agresivnímu kroku uchýlit a proč by to měl Západ podporovat. Takové výtce ale nerozumím. (…) Rusko zemi napadlo a útočí ze všech stran. Bylo by to jako říkat Rogeru Federerovi, aby hrál tenisové zápasy s jednou rukou svázanou za zády a nemohl podávat,“ přirovnává generál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 4 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...