Ukrajina hovoří o možném útoku na Krymský most. Medvěděv varuje před „soudným dnem“

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň dodal, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Krymský most.

Právě most vybudovaný Ruskem v roce 2018 má pro Kreml významnou symbolickou hodnotu. O možnosti jeho zacílení raketovými útoky ale ukrajinští představitelé otevřeně hovoří až v posledních týdnech.

Obezřetná začíná být i ruská strana, což naznačují nejen Medvěděvovy aktuální výroky. Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bračuk v pondělí s odvoláním na ozbrojené síly informoval o tom, že Rusko, pravděpodobně v reakci na přítomnost raket HIMARS, přesunulo svou flotilu z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorosijsku. 

Na informace o možném útoku na most reagoval i ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet, podle kterého by se Ukrajina v takovém případě „z ruské odpovědi na tento krok nevzpamatovala.“ Okolí mostu je podle něj nyní dostatečně ochráněné. „Pokus o útok na Krymský most by byl výzvou ke zničujícímu úderu na rozhodovací centra v Kyjevě, vojenskou infrastrukturu a logistické kanály pro dodávky zbraní,“ pohrozil. 

Most jako výkladní skříň Ruska a symbol okupace

Krymský most, který je s celkovou délkou téměř devatenácti kilometrů vůbec nejdelším v Evropě, začali Rusové stavět v roce 2016. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin v květnu o dva roky později. Moskva si od ambiciózní stavby slibovala vytvoření přímého spojení Ruska s anektovaným Krymem a posílení cestovního ruchu z východu. 

Most se čtyřproudou dálnicí využívá ruská armáda už od začátku války hlavně k přesunu vojenské techniky a vojáků na jižní Ukrajinu. O plánovaném ukrajinském útoku na něj spekulovala média už před ruskými oslavami 9. května. Tehdy ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že získala technické parametry mostu. 

Rusko útočí ze všech stran, proč by nemohla Ukrajina, ptá se generál

„Nepřekvapuje mě, že jsou Rusové, co se týče mostu, tak obezřetní. Je pro ně nesmírně důležitý,“ nechal se slyšet bývalý generál Severoatlantické aliance Philip Breedlove pro deník The Times. Most přes Kerčský průliv označil za „legitimní vojenský cíl,“ jehož zneškodnění by podle něj bylo zásadním strategickým i symbolickým postupem Ukrajiny. 

Zdůraznil rovněž, že Rusové se na případný útok připravují. Podél mostu umístili systémy, které mohou odrazit raketové střely. Jsou zde čluny s reflexními radary, které mají zmást naváděcí systémy raket, nebo kouřové clony, které se snaží most zakrýt. 

Minulý týden Rusko rovněž posílilo jednotky protivzdušné obrany na západě Krymu, zejména kvůli obavám z útoku na most. Podle Breedlova ukrajinská strana debatuje se západními spojenci o možnosti zaútočit na most v momentě, kdy se ruská armáda pokusí potopit ukrajinské lodě dovážející obilí. 

Útok by podle něj na určitý čas znemožnil využití mostu. Pokud by Kyjev chtěl zlikvidovat spojnici mezi Ruskem a Krymem kompletně, podle Breedlova by to vyžadovalo mohutné bombardování. 

„Lidé se mě často dotazují, zda by se měla Ukrajina k tak agresivnímu kroku uchýlit a proč by to měl Západ podporovat. Takové výtce ale nerozumím. (…) Rusko zemi napadlo a útočí ze všech stran. Bylo by to jako říkat Rogeru Federerovi, aby hrál tenisové zápasy s jednou rukou svázanou za zády a nemohl podávat,“ přirovnává generál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
20:29Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 57 mminutami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 1 hhodinou

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 2 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 7 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 9 hhodinami
Načítání...