Oleksij Arestovyč

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Kvůli svým výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti se sobotním útokem na rezidenční budovu v Dnipru v úterý rezignoval poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kreml s odvoláním na Arestovyčovo prohlášení odmítl zodpovědnost za útok na obytnou budovu ve východoukrajinském městě, při kterém po úterní aktualizaci počtu obětí zemřelo nejméně 45 lidí. Záchranáři už ukončili prohledávání sutin zničeného domu.

Počet obětí, které si vyžádal sobotní ruský zásah obytného domu v ukrajinském Dnipru, stoupl podle agentury Ukrinfrom na 35. Přinejmenším 75 lidí, včetně třinácti dětí, při útoku utrpělo zranění, z trosek se podařilo zachránit devětatřicet lidí. Více než tři desítky dalších lidí se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pohřešují. Na místě pokračují záchranné práce, šance najít další přeživší jsou podle vedení města minimální.

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Hlasité exploze a černý dým zaznamenali svědci na západním pobřeží okupovaného Krymu ve směru ruské vojenské základny v Novofedorivce. Ta se přitom nachází dvě stě kilometrů od frontové linie. Podle Kommersantu se terčem útoku stala letecká základna a muniční sklady. Moskva popřela, že by šlo o útok, na základně podle Kremlu detonovala munice. Kyjev se od explozí distancoval.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Nedostatek zbraní, munice nebo vybavení limituje ukrajinskou armádu. Čím dál častěji jí ovšem přináší pomoc partyzánská činnost, která ozbrojeným silám umožňuje provádět smrtící údery i v Ruskem kontrolovaných oblastech, kde je „oficiální“ vojenský atak velmi nebezpečný.

Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč, o úspěších obránců ve městě mluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa regionální samosprávy Luhanské oblasti získali Ukrajinci v Severodoněcku zpět asi dvacet procent území, která ztratily. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo už sto dní. Vyžádala si tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.