Nedostatek zbraní, munice nebo vybavení limituje ukrajinskou armádu. Čím dál častěji jí ovšem přináší pomoc partyzánská činnost, která ozbrojeným silám umožňuje provádět smrtící údery i v Ruskem kontrolovaných oblastech, kde je „oficiální“ vojenský atak velmi nebezpečný.
Fakt, že se od počátku konfliktu pohybují za nepřátelskými liniemi partyzánské skupiny, je zřejmý. Několik útoků bylo potvrzeno i z řad ukrajinských vojenských představitelů – například bombardování dvou ruských základen v okupované Chersonské oblasti začátkem června. Několik bylo dle ukrajinských médií cíleně zinscenováno – třeba silný výbuch automobilu v Melitopolu během oslav Dne Ruska.
Aktivní činnost partyzánů potvrdil i poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč, který poukázal zejména na nedávný dělostřelecký útok ve vesnici Čkalova, jenž byl zahájen na základě informací průzkumníků operujících za nepřátelskou linií. Podle Arestovyče tam přišlo o život přibližně dvě stě ruských vojáků.
Partyzánské skupiny tvoří jak bývalí vojáci, tak civilisté shromažďující důležitá data o pohybech nepřátelských jednotek. Koordinuje je jednotka ukrajinských ozbrojených sil s názvem Special Operations Forces (SSO), vysvětluje list The Economist s odkazem na bývalého agenta v jednotce. „Divize byla vytvořena v roce 2015 poté, co pokusy o partyzánskou činnost katastrofálně selhaly v raných fázích konfliktu na Donbasu. Je rozdělena do tří frakcí: vojenské akce, podpůrné operace a psychologická válka,“ doplnil The Economist.
Obrněný vlak
V Melitopolu, druhém největším městě Záporožské oblasti, na sebe ovšem partyzánské skupiny upozornily už dříve – třeba v polovině května, kdy podle webu Ukrajinska pravda vyhodili do povětří ruský obrněný vlak. „Nálož pod vlakem, čítajícím deset vagonů, byla odpálena na dálku a explodovala ve chvíli, kdy kolem projížděl vagon s ruskými vojáky,“ tvrdila tehdy Ukrajinska pravda s dodatkem, že šlo o vojáky z jednotek střídajících se na frontě.
Deník několikrát připomněl i likvidaci vysoce postavených ruských velitelů, a dubnovou zprávu ukrajinského generálního štábu, podle které zabili partyzáni v Melitopolu během tří týdnů asi sedmdesát nepřátelských vojáků. Ve stejném městě zahřměl začátkem června výbuch poblíž kanceláře prokremelského ukrajinského úředníka Jevhena Balyckého.
„Atentát“, konkrétně na automobil šéfa chersonské věznice Jevhena Soboljeva, jenž se přidal na stranu okupantů, měli mít na svědomí v minulém týdnu a krátce nato proběhl útok také na zaměstnance ruského ministerstva pro mimořádné události v Mariupolu. Podobné akce tam budou pravděpodobně i nadále narušovat ruskou snahu o konsolidaci plné administrativní kontroly okupovaných oblastí.
„Jih nikomu nedáme. Získáme zpět všechno, co je naše. I moře bude bezpečné,“ prohlásil dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jak už bylo zmíněno, partyzánské skupiny vedou s ruskými jednotkami i „psychologickou“ válku. Na plakátech, které se v posledních dnech často objevují v Chersonu, například volají po blížící se svobodě a zpěvu ukrajinské hymny. Podle prezidenta Zelenského totiž ukrajinské síly vyvíjejí tlak na ruské vojsko s cílem okupované město na jihu země osvobodit.
„Ukrajinci očekávají, že jejich protiofenziva bude úspěšná. Pokud partyzáni dokážou oslabovat ruské linie zevnitř, zatímco armáda zaútočí zvenčí, mohlo by to svým způsobem znamenat obklíčení ruských ozbrojených sil,“ řekl americký historik s ukrajinskými kořeny Alexander Motyl.
Faktem nicméně je, že nárůst partyzánské činnosti, především v Chersonské oblasti, využívají obě strany. Rusové k ospravedlnění represe v oblastech, které okupují, Ukrajinci k demoralizaci jednotek nepřítele.
