Partyzáni

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Západoruská Bělgorodská oblast zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo zpátky na Ukrajinu zatlačit zbytky jednotek, které do oblasti pronikly v pondělí. Přes sedmdesát bojovníků podle něj „bylo zlikvidováno“.  Velitel jedné z útočících skupin ale tvrdí, že akce pokračuje. Ve válečných podmínkách nelze taková tvrzení bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin byl v sobotu zraněn při výbuchu bomby v autě, informovala ruská státní agentura TASS. Incident se stal v Nižegorodské oblasti v centrálním Rusku. Podle úřadů při něm zemřel Prilepinův řidič. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová z útoku, který je vyšetřován jako teroristický čin, obvinila Západ a Ukrajinu. K odpovědnosti za něj se ale přihlásila partyzánská skupina, která si říká Ateš.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Při explozích na běloruském vojenském letišti Mačuliščy u Minsku byl v neděli ráno vážně poškozen ruský výzvědný letoun A-50. Na sociální síti Telegram to uvedla běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk. Zástupci běloruské opozice tvrdí, že letadlo bylo cílem útoku běloruské partyzánské skupiny.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Nedostatek zbraní, munice nebo vybavení limituje ukrajinskou armádu. Čím dál častěji jí ovšem přináší pomoc partyzánská činnost, která ozbrojeným silám umožňuje provádět smrtící údery i v Ruskem kontrolovaných oblastech, kde je „oficiální“ vojenský atak velmi nebezpečný.

Ruská vojska pokračují v palbě podél linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Podle generálního štábu ukrajinské armády se ale Rusové na dalších frontách soustředí jen na udržení pozic. Prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na středu prohlásil, že Rusko rovněž stupňuje raketové a letecké útoky kvůli tomu, že se mu nedaří na bojišti. Dodal, že v příhraničních oblastech zaznamenala armáda ruské „sabotážní akce.“ Ukrajina podle něj nadále usiluje o to, aby se do bezpečí dostali vojáci, kteří se nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

K partyzánům se mladý zahradník Jaromír Vrba přidal, když vypuklo Slovenské národní povstání. Stal se z něj odvážný odbojář, který válečné zkušenosti využil i po konci konfliktu jako jeden z vůdců protikomunistické odbojářské skupiny Světlana. V podzemním hnutí už ale od počátku působili tajní agenti, Vrba nakonec doplatil na důvěru, kterou v ně vložil. V soudním procesu si vyslechl trest smrti, který byl vykonán 19. prosince 1950 v pankrácké věznici.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.