Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.
Za útokem na ruskou základnu na Krymu mohli být partyzáni, okupantům škodí i jinde
V případě čerstvé série explozí na ruské vojenské základně ležící stovky kilometrů od fronty se spekuluje o úderu ukrajinského letectva či využití raket HIMARS. „Nyní je tu ale i verze o jakýchsi partyzánských milicích, které operují v této oblasti, a že to byla záškodnická, diverzní činnost. Podle ruské verze šlo o nehodu a vůbec to není spojeno s bojovými aktivitami nepřítele. Kreml už popíral celou řadu dalších podobných incidentů, které se odehrály v zázemí na jím okupovaných teritoriích Ukrajiny,“ upozornil ve středečním vysílání Studia ČT24 bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Podle něj je třeba počkat minimálně několik dní, než se ke krymskému útoku objeví konkrétnější informace, byť z neoficiálních zdrojů. „Můžeme se dohadovat, zda šlo o diverzní činnost někoho, kdo na místo po zemi přišel a odpálil nástražné výbušné zařízení, nebo zda se jednalo o útok zdálky. Informace neznáme, ale Kreml od začátku intenzivně popírá zapojení ukrajinských ozbrojených sil do těchto útoků,“ připomíná analytik.
8 minut
Bezpečnostní analytik Kraus o možné aktivitě ukrajinských partyzánů
Incident na základně na Krymu by podle něj každopádně mohl potvrzovat, že ruská protivzdušná obrana nefunguje dobře nebo že bezpečnostní síly na zemi nedokážou zabezpečit důležité strategické objekty, mezi něž patří letiště či sklady zbraní. Zdůraznil, že podobné události bolí Rusko mnohem více než cílení na konkrétní vojáky v poli.
Současně není jasné, jak moc má Kyjev případné partyzánské oddíly pod kontrolou. V jiných konfliktech ale podle Krause bývají tyto skupiny přímo napojené na velení armády daného státu. „Známe ale i případy, kdy se jedná o jakousi dobrovolnickou aktivitu vigilantistů, kteří vezmou zbraně a jdou bojovat za svou věc,“ popsal bezpečnostní analytik.
Může ale podle něj jít i o paramilitární (polovojenské) oddíly, které získávají logistickou a jinou podporu, v týlu nepřítele ale operují z velké části samostatně. Za faktem, že se Ukrajina k útoku na ruskou základnu na Krymu nepřihlásila, může stát podle Krause i to, že Kyjev nechce nepříteli prozradit, čím vším disponuje. Prozrazení informací by totiž ruským vojákům umožnilo „zalepit“ bezpečnostní díry.
„V tuto chvíli je pro Ukrajince mnohem pohodlnější nechat Rusy vyšetřovat, co a jakým způsobem se stalo,“ míní Kraus.
Žlutá stuha
Že odpor v Rusy okupovaných regionech Ukrajiny roste, uvádí také agentura AP. Partyzání spolupracují s armádními zvláštními jednotkami, které jim pomáhají s taktikou a celkovou strategií, dávají tipy, jak organizovat hnutí odporu, jak připravovat přepady a jak se vyhnout zatčení. Podle AP také na okupovaných územích vznikla síť tajných úkrytů a skrytých skladů zbraní.
Domácí odboj je aktivní například v Chersonské oblasti, kde Rusům ztrpčuje život odpalováním mostů a zabíjením představitelů dosazené okupační správy. Zároveň odbojáři podle AP ukrajinské armádě pomáhají s identifikováním klíčových cílů.
„Naším cílem je udělat život ruských okupantů co možná nejnesnesitelnější. A přitom využíváme všechny dostupné nástroje k překazení jejich plánů,“ popisuje dvaatřicetiletý Andrij, který je koordinátorem hnutí odporu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.
Andrij je členem odbojové skupiny Žlutá stuha, jejíž název odkazuje na jednu z národních barev Ukrajiny. Zároveň podle AP právě stuhy této barvy používají partyzáni k označování potenciálních cílů guerillových útoků.
Ukrajinská armáda nedávno podle dostupných informací raketomety HIMARS poškodila strategický most přímo v půlmilionovém Chersonu. V tomto případě se těsně před útokem ve městě objevily letáky s nápisem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“
„Poskytujeme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a pomoc partyzánských skupin také zvyšuje účinnost nových dalekonosných zbraní, především HIMARS,“ řekl Andrij AP. Doplnil, že sílá partyzánů tkví v tom, že jsou v ruském týlu neviditelní.
Referenda v hledáčku partyzánů
Starosta jihoukrajinského Melitopolu Ivan Fedorov, toho času v nuceném exilu, tvrdí, že aktuálně se partyzáni aktivní na jihu země chystají narušit průběh referend, která proruské úřady v obsazených regionech nejspíš hodlají vyhlásit ještě během srpna. Stejným způsobem Kreml postupoval i po anexi Krymu, všelidovým hlasováním se před necelými deseti lety pokusil o legitimizování obsazení poloostrova patřícího Ukrajině.
„Chtějí to uspořádat teď v srpnu, ale to není možné,“ míní Fedorov, který aktuálně přebývá v Záporoží, necelých třicet kilometrů od fronty. Podle něj konání referend v Chersonské a Záporožské oblasti neznemožní jen partyzáni, ale také příslušníci ukrajinských speciálních jednotek a tajných služeb, píše Newsweek.
„V uplynulých dvou týdnech si Rusové dělali průzkumy, aby zjistili, kolik lidí je připraveno je podpořit. A výsledek je skvělý – méně než desetina z občanů, kteří v Melitopolu zůstali, souhlasila, že Rusy podpoří,“ těší starostu města.
Podle něj Rusové nemají podporu ani v dalších okupovaných regionech. Ale výsledky referend prý hodlá Kreml zfalšovat tak, že se nebude hlasovat na zvlášť vyhrazených místech, ale že zástupci okupační správy budou za obyvateli chodit přímo domů.
Osudy kolaborantů
Partyzáni mohou mít na svědomí také „vyřazení“ dvou vysokých představitelů kolaborantské proruské správy v Chersonské oblasti, píše portál Euromaidan Press. Prvním z nich je Vitalij Gura, zástupce šéfa okupační správy ve městě Nova Kachovka. Ten se stal obětí střelby, na místě činu byly objeveny náboje z pistole Makarov. Podle Euromaidan Pressu Gura skončil ve vážném stavu v nemocnici, následně podlehl utrženým zraněním.
Vážné zdravotní problémy postihly i Vladimira (Volodymyra) Salda, guvernéra proruské okupační správy v Chersonu. Ten byl podle portálu s největší pravděpodobností otráven a následně přepraven z Krymu letadlem na specializované pracoviště do Moskvy. Ruský portál Mash v úterý informoval, že Saldo se zotavuje a že byl odpojen z plicní ventilace. Jeho stav je ale nadále vážný, lékaři stále hledají příčinu jeho zdravotních potíží, nevylučují ani zmiňovanou otravu.
