„Má díru v trupu,“ přiznal Lukašenko poškození ruského letounu. Úřady pozatýkaly dvě desítky lidí

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Lukašenko uvedl, že ruský letoun poškodil dron. Běloruský diktátor podle nezávislého serveru Naša Niva přiznal, že A-50 utrpěl při útoku škody, které jsou ovšem podle něj zanedbatelné. „Letadlo naštěstí neutrpělo žádné významné škody, kromě, jak se říká, škrábanců a jedné díry v trupu, jež vojenskému letounu nebrání v plnění jeho povinnosti,“ prohlásil Lukašenko.

Běloruský lídr tvrdí, že přestože letadlo bylo schopné provozu, požádal Moskvu, aby do země vyslala jiný stroj. „To se také stalo,“ dodal Lukašenko.

Ve skutečnosti ale žádný nový průzkumný letoun podobného typu pozorovatelé v Bělorusku dosud nezaznamenali, podotkla Naša Niva. Podle BBC poškozený letoun přepravili do ruského Taganrogu k opravě.

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v Minsku v prosinci 2022
Zdroj: Via Reuters

V souvislosti s diverzí na letišti informoval Lukašenko o zadržení rusko-ukrajinského občana, který podle něj spolupracuje s ukrajinskými a americkými tajnými službami, a více než dvacítky jeho kompliců, kteří se nacházeli na běloruském území.

„Služba bezpečnosti Ukrajiny a vedení (americké tajné služby) CIA za zavřenými dveřmi provádějí operaci proti Běloruské republice,“ kritizoval diktátor, který podle svých slov nařídil celostátní „čistku“ s cílem zadržet další sabotéry zapojené do útoku v Bělorusku.

Lukašenkovi odpověděl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta, podle kterého poškození ruského letadla sloužícího k navádění ruských vzdušných útoků proti ukrajinským městům není teroristický čin či diverze, ale naopak protiteroristický zásah. A nespáchali jej vymyšlení „sabotéři“, ale běloruští partyzáni, zdůraznil Podoljak.

„Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ napsal na Twitteru.

Opozice mluví o fatálním poškození

Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur, útok na ruský letoun už dříve připsal běloruským partyzánům. Podle Azaraua je poškození natolik vážné, že stroj není schopný provozu.

Akci na letišti podle něj provedli běloruští partyzáni z hnutí Peremoha (Vítězství) dvěma drony. Partyzánům se podle ByPolu povedlo opustit území Běloruska. Běloruská tajná služba KGB podle serveru Naša Niva v prohlášení na Telegramu nepřímo uvedla, že podle ní do akce byla zapojena právě skupina ByPol. Tu však přímo nejmenovala.

Letoun A-50 byl v Bělorusku jediný. Pokaždé když toto letadlo vzlétlo, ukrajinské úřady vyhlašovaly letecký poplach, protože stroj může koordinovat raketové údery.

Záškodnickou akci ocenila na Twitteru mimo jiné běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská. „Jsem hrdá na všechny Bělorusy, kteří dál vzdorují ruské hybridní okupaci Běloruska a bojují za svobodu Ukrajiny,“ napsala Cichanouská, která žije v litevském exilu a běloruský soud jí v pondělí v nepřítomnosti vyměřil 15 let vězení.

Lukašenko nechce válčit

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla.

Lukašenko v úterý zopakoval, že Bělorusko se nenechá „zatáhnout“ do konfliktu, který rozpoutala před více než rokem Moskva svou invazí na Ukrajinu. „Jestli si myslíte, že nás předhozením této výzvy zatáhnete zítra do války, která už dnes zuří v Evropě, tak se mýlíte,“ prohlásil běloruský lídr na adresu Kyjeva a Washingtonu.

Dříve uvedl, že jeho armáda se do bojů zapojí pouze v případě napadení Běloruska. Kyjev se ale dlouhodobě obává nového útoku z běloruského území, upozornila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 16 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...