„Má díru v trupu,“ přiznal Lukašenko poškození ruského letounu. Úřady pozatýkaly dvě desítky lidí

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Lukašenko uvedl, že ruský letoun poškodil dron. Běloruský diktátor podle nezávislého serveru Naša Niva přiznal, že A-50 utrpěl při útoku škody, které jsou ovšem podle něj zanedbatelné. „Letadlo naštěstí neutrpělo žádné významné škody, kromě, jak se říká, škrábanců a jedné díry v trupu, jež vojenskému letounu nebrání v plnění jeho povinnosti,“ prohlásil Lukašenko.

Běloruský lídr tvrdí, že přestože letadlo bylo schopné provozu, požádal Moskvu, aby do země vyslala jiný stroj. „To se také stalo,“ dodal Lukašenko.

Ve skutečnosti ale žádný nový průzkumný letoun podobného typu pozorovatelé v Bělorusku dosud nezaznamenali, podotkla Naša Niva. Podle BBC poškozený letoun přepravili do ruského Taganrogu k opravě.

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v Minsku v prosinci 2022
Zdroj: Via Reuters

V souvislosti s diverzí na letišti informoval Lukašenko o zadržení rusko-ukrajinského občana, který podle něj spolupracuje s ukrajinskými a americkými tajnými službami, a více než dvacítky jeho kompliců, kteří se nacházeli na běloruském území.

„Služba bezpečnosti Ukrajiny a vedení (americké tajné služby) CIA za zavřenými dveřmi provádějí operaci proti Běloruské republice,“ kritizoval diktátor, který podle svých slov nařídil celostátní „čistku“ s cílem zadržet další sabotéry zapojené do útoku v Bělorusku.

Lukašenkovi odpověděl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta, podle kterého poškození ruského letadla sloužícího k navádění ruských vzdušných útoků proti ukrajinským městům není teroristický čin či diverze, ale naopak protiteroristický zásah. A nespáchali jej vymyšlení „sabotéři“, ale běloruští partyzáni, zdůraznil Podoljak.

„Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ napsal na Twitteru.

Opozice mluví o fatálním poškození

Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur, útok na ruský letoun už dříve připsal běloruským partyzánům. Podle Azaraua je poškození natolik vážné, že stroj není schopný provozu.

Akci na letišti podle něj provedli běloruští partyzáni z hnutí Peremoha (Vítězství) dvěma drony. Partyzánům se podle ByPolu povedlo opustit území Běloruska. Běloruská tajná služba KGB podle serveru Naša Niva v prohlášení na Telegramu nepřímo uvedla, že podle ní do akce byla zapojena právě skupina ByPol. Tu však přímo nejmenovala.

Letoun A-50 byl v Bělorusku jediný. Pokaždé když toto letadlo vzlétlo, ukrajinské úřady vyhlašovaly letecký poplach, protože stroj může koordinovat raketové údery.

Záškodnickou akci ocenila na Twitteru mimo jiné běloruská opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská. „Jsem hrdá na všechny Bělorusy, kteří dál vzdorují ruské hybridní okupaci Běloruska a bojují za svobodu Ukrajiny,“ napsala Cichanouská, která žije v litevském exilu a běloruský soud jí v pondělí v nepřítomnosti vyměřil 15 let vězení.

Lukašenko nechce válčit

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla.

Lukašenko v úterý zopakoval, že Bělorusko se nenechá „zatáhnout“ do konfliktu, který rozpoutala před více než rokem Moskva svou invazí na Ukrajinu. „Jestli si myslíte, že nás předhozením této výzvy zatáhnete zítra do války, která už dnes zuří v Evropě, tak se mýlíte,“ prohlásil běloruský lídr na adresu Kyjeva a Washingtonu.

Dříve uvedl, že jeho armáda se do bojů zapojí pouze v případě napadení Běloruska. Kyjev se ale dlouhodobě obává nového útoku z běloruského území, upozornila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 3 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 8 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 10 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled