Den před osvobozením zavraždili nacisté na Slovácku dvacet lidí

Konec druhé světové války přinesl, kromě radosti z blížícího se vítězství, i řadu tragédií, které stály stovky lidských životů. Jedna z nich se odehrála před 80 lety, 29. dubna 1945, poblíž obce Salaš na Uherskohradišťsku. Nacisté a jejich pomocníci z řad takzvaných vlasovců povraždili dvacet lidí. Všichni zemřeli pouhý den před příchodem Rumunů, kteří obec osvobodili.

V lesích střední Moravy operovala koncem války řada partyzánských skupin, jedním z nejvýznamnějších byl oddíl Olga pohybující se v oblasti Chřibů a Ždánického lesa. Oddíl se zformoval na přelomu let 1944 a 1945 ze skupinky, která se probojovala přes slovensko-moravskou hranici po potlačení Slovenského národního povstání. Jméno nesl po Olze Františákové, na konci války teprve devatenáctileté dívce, která byla jeho členkou, a zpočátku dokonce velitelkou, protože se stihla proslavit v bojích na Slovensku.

Později sama Olga navrhla, aby se velení ujal některý z mužů a stala se zástupkyní nového velitele. A paradoxně právě osoba Josefa Houfka se nakonec stala největší kaňkou na činnosti oddílu. Sloužil ve wehrmachtu, tam neuspěl, vyhodili jej, protloukal se, jak se dalo, až zakotvil u partyzánů, shrnují historici jeho původní životní osudy.

Oddíl, který postupně dosáhl počtu přibližně sto třiceti členů, měl na svém kontě řadu úspěšných sabotáží a bojových střetnutí s Němci. Dokonce dokázal zajmout německého generálmajora Dietricha von Müllera, několik důstojníků a kroměřížského hejtmana Karla Koblischka. Po řadě úspěšných bojů s Němci včetně likvidace početného komanda SS, se zde dočkali osvobození rumunskou armádou 30. dubna.

O den dříve se rozhodlo dvacet mužů ze Salaše připojit k partyzánům. Skupina však narazila na oddíl složený z vlasovců, polských Němců a příslušníků gestapa. Část z nich se vydávala za Rusy, získala důvěru dobrovolníků, kteří uvěřili, že je dovedou k partyzánům.

„Mužům nabídli, že je k partyzánům odvedou. Asi kilometr za obcí jim začali ukazovat, jak se skládá a rozebírá zbraň. Tím je zabavili. Pak je obklíčili a začali do nich střílet. Jen jednomu se podařilo utéct do lesa, ostatní zemřeli,“ uvedl v minulosti kronikář obce Jiří Janovač. Dvacátou obětí byla žena, partyzánská spojka. „Když slyšela střelbu, vydala se na místo a Němci ji ubodali,“ doplnil. Vraždící skupinu se podle něj nepodařilo chytit.

Houfek pracoval pro CIC jako agent převaděč

Na místě tragédie byl po válce vybudován památník. Zajímavé jsou další osudy vůdců partyzánské skupiny Houfka a Františákové. Houfek, který za války v opilosti nařídil popravy několika nevinných lidí z řad partyzánů a svým chováním ohrožoval i ostatní, kteří je podporovali, byl za tyto činy a za měsíční službu ve wehrmachtu po válce odsouzen k třem letům těžkého žaláře.

V roce 1948 dostal milost, poté emigroval do Rakouska, kde byl naverbován americkou zpravodajskou službou CIC a znovu poslán zpět do Československa jako agent převaděč. Byl chycen a odsouzen k pěti letům vězení, po propuštění se v roce 1954 oženil s bývalou členkou oddílu Olga Ninou Tesaříkovou a přijal její příjmení. Po několika letech soužití se rozvedli a Houfek propadl alkoholismu.

Německý spisovatel udělal z Olgy agentku gestapa

Františáková, která se narodila 18. března 1926 v obci Dedovo na Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), se v roce 1948 provdala za Jaroslava Chytila, se kterým se neúspěšně pokusila v červenci 1948 u Chebu o překročení hranic do Německa.

Díky tomu, že ještě nebyl v platnosti zákon na ochranu lidově-demokratické republiky, který platil až od října 1948, byli manželé po nějakém čase z pankrácké věznice propuštěni. Poté pracovala jako poštovní doručovatelka, měla dva syny. Zemřela v říjnu 1988 v Olomouci.

V letech 1956 až 1957 vycházel v Německu v časopisu Münchner Illustrierte na pokračování seriál Partyzánka o „krásné Češce Olze Františákové, o její démonické roli u partyzánů a ... gestapu“. Agentku gestapa pak z Olgy udělal spisovatel Rudolf Ströbinger ve své knížce Rudá zrada, kde díky informacím od svého otce mimo jiné popsal i zastřelení agenta gestapa Františka Šmída alias Velkého Franty ve Valašském Meziříčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 12 hhodinami

Soud v poslední části kauzy Stoka zprostil dva podnikatele viny

Krajský soud v Brně v poslední části korupční kauzy Stoka opětovně zprostil obžaloby podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Žalovaný skutek podle soudu není trestným činem. V kauze šlo o ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Verdikt není pravomocný, strany si ponechaly lhůty pro možné odvolání. Státní zástupce Petr Šereda řekl, že v kauze a na ni napojených větvích bylo dosud pravomocně odsouzeno 29 obžalovaných.
před 15 hhodinami

Případ týrání koček v oboře Březka míří k soudu

Státní zástupce podal obžalobu v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil mluvčí státního zastupitelství Praha-východ Dalibor Šelleng. V případu odsouzení hrozí obžalovanému za trestný čin týrání zvířat až šest let odnětí svobody.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úpravy rozptylové loučky v Brně vyvolaly odpor pozůstalých

Pozůstalým se nelíbí, že na rozptylové loučce Ústředního hřbitova v Brně začala správa hřbitova provádět úpravy. Vykácela už několik stromů a pokračovat bude budováním závlahového systému. Pozůstalí považují zásah do pietního místa za neetický a sepsali petici. Podle vedení správy hřbitova jsou stížnosti neopodstatněné, zásah do samotného pietního místa má být minimální.
před 23 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
včera v 06:00

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...