Den před osvobozením zavraždili nacisté na Slovácku dvacet lidí

Konec druhé světové války přinesl, kromě radosti z blížícího se vítězství, i řadu tragédií, které stály stovky lidských životů. Jedna z nich se odehrála před 80 lety, 29. dubna 1945, poblíž obce Salaš na Uherskohradišťsku. Nacisté a jejich pomocníci z řad takzvaných vlasovců povraždili dvacet lidí. Všichni zemřeli pouhý den před příchodem Rumunů, kteří obec osvobodili.

V lesích střední Moravy operovala koncem války řada partyzánských skupin, jedním z nejvýznamnějších byl oddíl Olga pohybující se v oblasti Chřibů a Ždánického lesa. Oddíl se zformoval na přelomu let 1944 a 1945 ze skupinky, která se probojovala přes slovensko-moravskou hranici po potlačení Slovenského národního povstání. Jméno nesl po Olze Františákové, na konci války teprve devatenáctileté dívce, která byla jeho členkou, a zpočátku dokonce velitelkou, protože se stihla proslavit v bojích na Slovensku.

Později sama Olga navrhla, aby se velení ujal některý z mužů a stala se zástupkyní nového velitele. A paradoxně právě osoba Josefa Houfka se nakonec stala největší kaňkou na činnosti oddílu. Sloužil ve wehrmachtu, tam neuspěl, vyhodili jej, protloukal se, jak se dalo, až zakotvil u partyzánů, shrnují historici jeho původní životní osudy.

Oddíl, který postupně dosáhl počtu přibližně sto třiceti členů, měl na svém kontě řadu úspěšných sabotáží a bojových střetnutí s Němci. Dokonce dokázal zajmout německého generálmajora Dietricha von Müllera, několik důstojníků a kroměřížského hejtmana Karla Koblischka. Po řadě úspěšných bojů s Němci včetně likvidace početného komanda SS, se zde dočkali osvobození rumunskou armádou 30. dubna.

O den dříve se rozhodlo dvacet mužů ze Salaše připojit k partyzánům. Skupina však narazila na oddíl složený z vlasovců, polských Němců a příslušníků gestapa. Část z nich se vydávala za Rusy, získala důvěru dobrovolníků, kteří uvěřili, že je dovedou k partyzánům.

„Mužům nabídli, že je k partyzánům odvedou. Asi kilometr za obcí jim začali ukazovat, jak se skládá a rozebírá zbraň. Tím je zabavili. Pak je obklíčili a začali do nich střílet. Jen jednomu se podařilo utéct do lesa, ostatní zemřeli,“ uvedl v minulosti kronikář obce Jiří Janovač. Dvacátou obětí byla žena, partyzánská spojka. „Když slyšela střelbu, vydala se na místo a Němci ji ubodali,“ doplnil. Vraždící skupinu se podle něj nepodařilo chytit.

Houfek pracoval pro CIC jako agent převaděč

Na místě tragédie byl po válce vybudován památník. Zajímavé jsou další osudy vůdců partyzánské skupiny Houfka a Františákové. Houfek, který za války v opilosti nařídil popravy několika nevinných lidí z řad partyzánů a svým chováním ohrožoval i ostatní, kteří je podporovali, byl za tyto činy a za měsíční službu ve wehrmachtu po válce odsouzen k třem letům těžkého žaláře.

V roce 1948 dostal milost, poté emigroval do Rakouska, kde byl naverbován americkou zpravodajskou službou CIC a znovu poslán zpět do Československa jako agent převaděč. Byl chycen a odsouzen k pěti letům vězení, po propuštění se v roce 1954 oženil s bývalou členkou oddílu Olga Ninou Tesaříkovou a přijal její příjmení. Po několika letech soužití se rozvedli a Houfek propadl alkoholismu.

Německý spisovatel udělal z Olgy agentku gestapa

Františáková, která se narodila 18. března 1926 v obci Dedovo na Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), se v roce 1948 provdala za Jaroslava Chytila, se kterým se neúspěšně pokusila v červenci 1948 u Chebu o překročení hranic do Německa.

Díky tomu, že ještě nebyl v platnosti zákon na ochranu lidově-demokratické republiky, který platil až od října 1948, byli manželé po nějakém čase z pankrácké věznice propuštěni. Poté pracovala jako poštovní doručovatelka, měla dva syny. Zemřela v říjnu 1988 v Olomouci.

V letech 1956 až 1957 vycházel v Německu v časopisu Münchner Illustrierte na pokračování seriál Partyzánka o „krásné Češce Olze Františákové, o její démonické roli u partyzánů a ... gestapu“. Agentku gestapa pak z Olgy udělal spisovatel Rudolf Ströbinger ve své knížce Rudá zrada, kde díky informacím od svého otce mimo jiné popsal i zastřelení agenta gestapa Františka Šmída alias Velkého Franty ve Valašském Meziříčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Unikátní gondolový most propojí břehy Mže v Plzni

V Plzni-Malesicích překlene řeku Mži samoobslužný gondolový most (transbordér). Pěším a cyklistům umožní pohodlnější cestu z centra města do okolních obcí, aniž by museli využívat frekventovanou silnici. Most bude zároveň architektonickým unikátem – obdobná stavba zatím v Česku stojí pouze jediná, a to u Chrastavy na Liberecku.
před 2 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 3 hhodinami

Policie kvůli pádu lanovky na Ještěd navrhla obžalovat tři lidi a firmu

Policie ukončila vyšetřování pádu lanovky na Ještěd. Navrhla obžalovat tři lidi a jednu právnickou osobu z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, řekl náměstek okresní státní zástupkyně Kamil Látr. Všem obviněným hrozí trest od tří do deseti let vězení. Tragická nehoda se na visuté lanovce v Liberci stala v říjnu 2021, při pádu jedné z kabin zemřel průvodčí. České dráhy (ČD), které lanovku dřív vlastnily, s obviněním nesouhlasí a jsou připraveny se proti němu bránit, zopakoval mluvčí ČD Petr Šťáhlavský dřívější vyjádření dopravce.
11:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 9 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 14 hhodinami

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
včera v 18:54
Načítání...