Wehrmacht

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Do Francie míří členové německé komise pro válečné hroby. Ve vesnici Meymac budou pátrat po ostatcích skoro padesáti vojáků wehrmachtu, které na konci 2. světové války zastřelili místní odbojáři. K činu se přiznal poslední žijící z nich.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

První pokusy vyrobit benzin z uhlí začaly poblíž Litvínova před osmdesáti lety. Nacisté zoufale potřebovali palivo, a tak v tehdejších Sudetech postavili jednu z největších továren v Evropě. Dnes je na jejím místě moderní areál. Stále ale ukrývá i původní vybavení.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Před 82 lety začalo obsazování republiky nacisty. První hitlerovské jednotky vstoupily na území pomnichovského Československa už 14. března 1939, hlavní část pak druhý den. Od Československa se oddělilo Slovensko a vznikl protektorát Čechy a Morava. Formálně v jeho čele stál prezident Emil Hácha, faktická moc však patřila protektorovi.

Už dva týdny můžou lidé bez obav z postihu odevzdávat nelegálně držené zbraně a střelivo, případně i dodatečně vyřídit potřebné doklady. Jde o pátou zbraňovou amnestii v historii Česka. Poslední takový generální pardon vyhlásily úřady před sedmi lety.

Rychlý německý útok na Francii za druhé světové války vyvrcholil pádem Paříže 14. června 1940, kdy vojska wehrmachtu bez boje obsadila francouzské hlavní město, které se tak ocitlo pod správou nacistické třetí říše. Dva dny nato pak nacisté dokončili obehnání Maginotovy linie a Francii následně čekaly čtyři roky okupace.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Bitva o zámek Itter byla jediným střetem druhé světové války, kdy americká armáda bojovala po boku Němců. Středověkou pevnost ležící uprostřed rakouských Alp v posledních dnech války společně zvládli ubránit proti přesile příslušníků Waffen-SS. Událost posléze vešla do historie jako „nejpodivnější bitva druhé světové války“.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

4. února 1920 se Československo rozšířilo o území Hlučínska. Dnes sice oblast hraničí s Polskem, v historii spíš ale stálo na pomezí mezi Českem a Německem. Desítky tisíc lidí s českými kořeny se připojily k nově vzniklému slovanskému státu, mnozí z nich ale raději vzpomínali na doby, kdy patřili k pruskému království.

Před 80 lety překročila Rudá armáda východní hranice polského státu – ve chvíli, kdy se bránil nacistické invazi. O jedenáct dní později byl osud země zpečetěn a polské území si mezi sebou rozdělilo Německo a Sovětský svaz. Oba státy se na tom dohodly v tajných dodatcích paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939.

Německý spisovatel Norman Ohler, který zaujal svět líčením Hitlerovy drogové závislosti v románu Totální rauš, dokončil novou knihu. Věnuje se v ní polozapomenuté odbojové organizaci Rudá kapela, která působila přímo v centru Hitlerovy moci.

Československo se stále ještě vzpamatovávalo z mnichovských událostí, dění v polovině března 1939 však nabralo rychlý spád: 14. března odhlasoval slovenský sněm vytvoření samostatného Slovenského státu. Jen o pár hodin později odjel československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby jednal s Hitlerem. Ale ještě než za ním přijel, vstoupily na naše území první jednotky okupační armády. Jediným místem, kde přitom narazily na odpor, byla Czajankova kasárna v Místku, kde se Němcům se zbraní v ruce postavil 3. prapor 8. pěšího pluku pod vedením Karla Pavlíka.