Před 80 lety nacisté obsadili Paříž. Pádu Francie nezabránila ani Maginotova linie

Rychlý německý útok na Francii za druhé světové války vyvrcholil pádem Paříže 14. června 1940, kdy vojska wehrmachtu bez boje obsadila francouzské hlavní město, které se tak ocitlo pod správou nacistické třetí říše. Dva dny nato pak nacisté dokončili obehnání Maginotovy linie a Francii následně čekaly čtyři roky okupace.

Válku nacistickému Německu vyhlásila Francie o tři čtvrtě roku dříve, 3. září 1939. Během následující bitvy o Francii, která začala 10. května 1940, byla Paříž bezprostředně ušetřena válečných operací. Francouzská vláda přesídlila do lázeňského města Vichy ve střední Francii, kde 22. června 1940 podepsala kapitulaci.

Německá nadvláda městu nad Seinou pak trvala až do 25. srpna 1944, kdy Paříž osvobodily spojenecké jednotky. V tomto období zůstala Paříž hlavním městem obsazeného území a stala se sídlem německého vojenského velení v okupované Francii.

Zákaz nočního vycházení a nové ukazatele v němčině

Za okupace Paříž ztratila téměř dvě třetiny obyvatel, zůstal zde jen asi milion lidí. Z obavy z občanských nepokojů byl vyhlášen zákaz nočního vycházení. Postupně byly vytvořeny nové ukazatele v němčině, hodiny byly nastaveny podle německého času a byl vyhlášen nový směnný kurs mezi říšskou markou a francouzským frankem.

Všeobecný nedostatek a přídělový systém přinesly rozvoj černého trhu, nedostatek benzínu zase rozvoj alternativních způsobů dopravy, jako byly fiakry, cyklotaxi a koňské povozy. Většina stanic pařížského metra byla uzavřena již v roce 1939 po vyhlášení mobilizace. Německá správa pořádala i velké propagandistické výstavy.

Francii nezachránily ani pevnosti Maginotovy linie

Francii – a metropoli nevyjímaje – tak před osmdesáti lety nepomohl ani mohutný pevnostní systém železobetonových objektů, který se táhl od belgických hranic až k Itálii a který francouzská armáda budovala od konce 20. let 20. století.

Opevnění známé jako Maginotova linie totiž německá armáda v noci z 15. na 16. června 1940 prostě obešla přes území neutrální Belgie. Některé pevnosti se bránily ještě několik týdnů, po kapitulaci Francie se ale nakonec vzdaly.

Německý útok zároveň ukázal, že v moderní válce se spíše uplatní mobilní obrněné jednotky nebo letectvo. Překvapivé nasazení kluzáků spolu s nedostatky v konstrukci ostatně Němcům už začátkem května 1940 umožnily dobýt belgickou pevnost Eben-Emael, čímž si otevřeli cestu do francouzského vnitrození. Betonový kolos, který vznikl mezi městy Lutych a Maastricht v letech 1931 až 1935, byl považován za nedobytný, nakonec ale padl za necelé dva dny.

Italové na jihu Francie narazili

Výstavba belgického opevnění přitom byla koordinována s Francouzi a podle původních plánů na sebe oba systémy měly navazovat. Když ale Belgie vyhlásila v roce 1936 neutralitu, vzaly původní plány za své a Francie musela Maginotovu linii prodloužit i kolem belgických hranic. Zdejší opevnění ale bylo podstatně slabší a po pádu belgických pevností nemohlo zastavit postupující německé jednotky. Těm se navíc podařilo proniknout i přes chabě bráněné Ardeny, považované za neprůchodné.

Lépe se vedlo Francouzům na jihu, kde po vyhlášení války 10. června 1940 zaútočili proti Maginotově linii Italové. Přestože byla velká část zdejších jednotek odvelena do bojů proti Němcům a navíc se neodvratně blížila porážka Francie, pevnostní systém italské útočníky poměrně spolehlivě zadržel. Maginotova linie vzdorovala na mnoha místech nepříteli ještě poté, co bylo 22. června 1940 podepsáno příměří. Na 400 tisíc vojáků se neporaženo vzdalo až začátkem července.

  • Soustava obranných zařízení všeho druhu, nejdokonalejší a nejmohutnější na světě, byla vzorem pro některé další pevnostní systémy, především pro československé opevnění a v menší míře pro polské. Práce na výstavbě Maginotovy linie (pojmenované po ministru války a jejím velkém zastánci André Maginotovi) začaly na konci 20. let 20. století, nejprve na jihu – větším nebezpečím než výmarská republika se totiž tehdy zdála fašistická Itálie. Podle plánů mělo do hloubky až 25 kilometrů od hranic postupně vzniknout 45 velkých a 97 menších pevností, doplněných 352 jednoduššími stavbami. Do roku 1940 bylo dokončeno přes sto dělostřeleckých pevností, zhruba polovina ale byla u italské hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie hledá nové uplatnění pro migrační centra v Albánii

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.
před 13 hhodinami

V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.
před 14 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Litva navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.
před 17 hhodinami

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Osud Buči je pro Ukrajince děsivým symbolem ruské agrese

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.
před 17 hhodinami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce. Do země putuje humanitární pomoc, kterou ale vojenská junta blokuje v místech, která ovládají opoziční skupiny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...