Před 82 lety začalo obsazování republiky nacisty. První hitlerovské jednotky vstoupily na území pomnichovského Československa už 14. března 1939, hlavní část pak druhý den. Od Československa se oddělilo Slovensko a vznikl protektorát Čechy a Morava. Formálně v jeho čele stál prezident Emil Hácha, faktická moc však patřila protektorovi.
Vojáci obsadili všechna větší města během 15. března. Když divize Wehrmachtu přijížděly do Prahy, vítali je ti, kdo s Hitlerem sympatizovali. „Po podepsání prohlášení světového významu, ve kterém se český národ uchyluje pod německou ochranu, začali do ohrožených oblastí Čech a Moravy přijíždět němečtí vojáci. Aby všude nastolili jistotu, bezpečí a pořádek,“ hlásil německý novinový komentář březnových událostí.
Ihned začalo také zatýkání odpůrců. I přes jasný rozkaz se mezi československými vojáky našli jednotlivci, kteří se snažili bránit. Většinou však zůstali osamoceni. Už od březnové okupace se také začal formovat odboj. „Nečekal na vypuknutí války, ale naopak předjímal, že Hitler se nezastaví u okupace, ale že jeho agrese bude pokračovat,“ přibližuje historik Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl.
Následně 16. března byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, ve kterém pak v nesvobodě pod nadvládou nacistické říše obyvatelé země zůstali dalších šest let do konce druhé světové války. Slovensko vyhlásilo samostatnost, okupován byl i někdejší východ republiky, Podkarpatská Rus, kde probíhal masivní nástup maďarských vojsk.
Formální hlavou okupovaných českých zemí, které byly součástí třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc měl však v rukou úřadující říšský protektor - nejprve Konstantin von Neurath a poté „kat českého národa“ Reinhard Heydrich.
