V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“
O místě atentátu na zastupujícího říšského protektora, který se úřadu ujal na konci září 1941 a kvůli masovým popravám a zatýkání si vysloužil přezdívku „kat českého národa“, uvažovali parašutisté už ve Velké Británii. Odtud se v prosinci téhož roku vydali na území protektorátu. Za nejschůdnější variantu považovali jeho likvidaci během jízdy automobilem, sdělil historik Špitálník.
Měsíc před samotným činem se Gabčík spolu s Vlastimilem Moravcem sešel na konečné stanici tramvaje v pražských Kobylisích. „Moravec tehdy přivezl Gabčíkovi kolo, které pak sehrálo důležitou roli při útoku na Heydricha,“ přiblížil badatel Jaroslav Čvančara.
Gabčík odjel z místa setkání na půjčeném kole do Panenských Břežan, kde v Dolním zámku sídlil říšský protektor. Cílem jeho cesty bylo vyhlédnout vhodné místo k provedení útoku. To, že původně měly být Břežany místem atentátu, potvrdil ve své zprávě i hlavní vyšetřovatel útoku na Heydricha Heinz Pannwitz.
Gestapo tušilo, že se chystá atentát
Gestapo na základě informací získaných díky nalezení věcí výsadkářů vyslaných do protektorátu předpokládalo, že se chystá útok na některého z představitelů velkoněmecké říše, popsal badatel a ředitel Oblastního muzea Praha-východ Vlastislav Janík. Němci proto začali zpřísňovat hlídky v okolí a parašutisté dospěli k závěru, že uskutečnění atentátu v tomto místě by mohlo být příliš riskantní.
Novým a konečným místem se tak stala prudká zatáčka v pražské Libni pod Vychovatelnou, která byla vhodná zejména proto, že zde musel Heydrichův řidič výrazně zpomalit. Tehdejší podobu místa si nyní lze prohlédnout díky 3D modelu.
Vhodným termínem se pak ukázala být středa 27. května 1942. Toho rána Heydrich spěchal do Prahy na Hrad, odkud měl odjet do Berlína osobně informovat Adolfa Hitlera o situaci v Čechách a na Moravě.
On-line reportáž mapující atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942
Atentát na Heydricha minutu po minutě
Samotný atentát však neproběhl přesně podle plánu, protože Gabčíkovi selhal samopal STEN. Kubiš ale neváhal a na protektorův vůz hodil granát. Ten vybuchl pod pravým zadním kolem a jeho úlomky spolu s částmi karoserie Heydricha vážně zranily. Heydrich byl převezen do nedaleké nemocnice na Bulovce, kde svým zraněním ráno 4. června podlehl. Z pražské Libně po útoku na stejném kole, kterým Gabčík projížděl Panenské Břežany, odjel Kubiš.
Historik Špitálník zdůraznil, že na úspěchu celé akce se podílela řada členů domácího odboje, díky nimž se Gabčík i Kubiš dokázali pohybovat v ilegalitě už od konce prosince 1941.
„Symbol absolutního hrdinství“, říká historik
Samotný čin označil za „symbol absolutního hrdinství, odhodlání“ a významný akt československé protinacistické rezistence. „Jednalo se o ukázku odplaty za Heydrichovy popravy v září a říjnu 1941,“ popsal Špitálník a dodal, že atentát zároveň znamenal významný impuls pro československou exilovou vládu.
„Díky činu se o okupovaném Československu začalo ve světě hovořit i v jiné souvislosti než jen jako o zemi, kde se vyráběla výzbroj pro Wehrmacht,“ sdělil historik. Klíčové bylo také obrovské politické vítězství v podobě odvolání podpisů pod Mnichovskou dohodou ze strany Francie a Velké Británie. Československo se tak po konci druhé světové války mohlo vrátit ke svým předmnichovským hranicím, dodal Špitálník.
Dnes na místě atentátu stojí Památník Operace Anthropoid, který svou symbolikou odkazuje na trojúhelníkový tvar klínu české vlajky i na samotného Gabčíka s Kubišem. Třetí postava na vrcholu památníku symbolizuje československý domácí odboj.
Nacistická msta
Po atentátu na Heydricha následovala tvrdá msta nacistů. Ještě 27. května 1942 bylo na celém území protektorátu vyhlášeno stanné právo a zahájeny masové popravy – jak dříve uvězněných členů odboje, tak namátkově vybraných občanů. Akci řídil nejvyšší velitel nacistické pořádkové policie, generál Kurt Daluege, který byl vzápětí jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.
Hlavním symbolem chladnokrevné nacistické odvety se stala obec Lidice. Desátého června 1942 byly Lidice srovnány se zemí a 173 tamních mužů bylo popraveno. Lidické ženy nacisté odvlekli do koncentračního tábora Ravensbrück. Děti – s výjimkou několika vybraných k poněmčení – byly zavražděny plynem ve vyhlazovacím táboře Chelmno.
Podobný osud jako Lidice postihl o dva týdny později také vesnici Ležáky na Chrudimsku.