V zámku v Panenských Břežanech bydlel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Zámek se stal „pobočným koncentračním táborem", v jehož stájích bydlelo 120 vězňů židovského původu, kteří pracovali v domě i zahradách. Lina Heydrichová tu zůstala až do konce války a v zahradě pohřbila i svého syna, kterého nešťastnou náhodou přejelo auto – ostatky Klause Heydricha tu mezi borovicemi leží dodnes.
Historie zámku ale nebyla nezajímavá ani před Heydrichovým příchodem. Do dnešní podoby ho totiž vystavěl průmyslový podnikatel středoevropského významu a důvěrný přítel prezidenta Masaryka, cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer. Toho později nacisté vyhnali pro židovský původ do emigrace a majetek mu zabavili.
Po válce se rodina marně snažila získat zámek zpět. S revolucí svitla Bloch-Bauerovým nová naděje v podobě opětovného otevření restitucí. První restituční zákon v roce 1991 ale začínal kvůli obavám z otevření nároků sudetských Němců rokem 1948 a nezahrnoval tedy majetek zabavený během války. Jako podmínku navíc obsahoval státní občanství a navíc trvalé bydliště v Československu. V polovině devadesátých let se restituce sice otevřely i pro válečné období, podmínka občanství ale zůstala. Bloch-Bauerovy tak na navrácení zámku marně čekají dodnes, zatímco se jim rozpadá před očima.
Nyní je zámek na prodej a rozhoduje se o tom, zda získá památkovou ochranu, což může být pro jeho zachování do budoucna klíčové. Stanoviska obecních i krajských památkářů i expertů z Národního památkového ústavu se dnes nesou všechna ve shodě, že si zámek ochranu zaslouží.
