Památník

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.

Praha se dočká staveb od světoznámého architekta Daniela Libeskinda. Autor památníku 11. září v New Yorku se postará o podobu nové čtvrti v Karlíně. „Potřebujeme smysl pro kulturu. Tomuhle sice říkáme bydlení, ale pro mě je to kulturní projekt,“ říká Libeskind. Rozhovor natáčel Filip Karban.

Uplynulo 81 let od operace Wolfram. To byl krycí název pro paradesantní výsadek šestičlenné skupiny vyslané z Anglie během druhé světové války. Seskok provedli v Beskydech poblíž hory Slavíč. Při příležitosti výročí v obci Morávka na Frýdecko-Místecku odhalili památník připomínající tuto událost.

Federální policisté v neděli rozebrali část mírové iniciativy před Bílým domem, která je obecně považována za nejdelší nepřetržitý politický protest v historii Spojených států. Stalo se tak asi 36 hodin poté, co prezident Donald Trump vydal příkaz k odstranění. Akce, která mimo jiné vyzývá k jadernému odzbrojení, trvá nepřetržitě čtyřiačtyřicet let. Zažila tak sedm prezidentů, hurikány, sněhové bouře, povodně i nespočet konfliktů, píší americká média.

Luděk Labík byl jedním z pěti mladých mužů, kteří se tři dny po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy pokusili v Hradci Králové zapálit památník osvobození města Rudou armádou. Polští vojáci skupinu zadrželi a Labík následně skončil ve výchovném ústavu. Jeho život od té doby poznamenal cejch kriminálníka.

Lidé ve středu na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Připomněli si 82. výročí ode dne, kdy odtamtud odjel transport stovek romských vězňů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi, většina se nevrátila. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu ocenila loňské schválení definice anticikanismu, jež má bránit diskriminaci.

V některých ruských městech se nově stavějí či obnovují pomníky komunistického diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Současné Rusko ho oslavuje jako vítěze nad nacistickým Německem a upozaďuje, že způsobil smrt milionů nevinných lidí. Podle usnesení Evropského parlamentu tak Moskva systematicky falšuje historii.

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Kvůli napjaté situaci v Bosně a Hercegovině se poprvé v historii uzavřel veřejnosti památník genocidy ve Srebrenici. Jeho vedení mluví o reakci na zhoršení bezpečnosti. Dlouholetý lídr bosenských Srbů Milorad Dodik kritizovaný za separatistické snahy čelí obviněním z napadení ústavního pořádku. Soudy na něj vydaly lokální i mezinárodní zatykač.

Americký soud zablokoval nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazuje transgender osobám sloužit v armádě. Jedná se o druhé celostátní soudní rozhodnutí proti tomuto opatření během dvou týdnů, píše agentura AP. Trump zároveň ve čtvrtek nařídil, aby byla z rozsáhlého muzejního komplexu Smithsonian Institution odstraněna „nevhodná, rozdělující nebo protiamerická ideologie“.

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.

Výškový bytový dům Grenfell Tower v Londýně, ve kterém při požáru v roce 2017 zahynulo 72 lidí, bude stržen. Rodiny pozůstalých o tom informovala britská vicepremiérka a ministryně pro výstavbu Angela Raynerová, napsal na svém webu deník The Guardian. Dříve vláda tvrdila, že před osmým výročím tragédie, které bude v červnu, nečekají místo žádné změny. Podrobnosti chce kabinet sdělit tento týden.

V den prvního výročí tragického útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se sešli zástupci školy i s rodinami pozůstalých a některými ze zraněných na pietních akcích. Bilancujeme, čím jsme si za uplynulý rok prošli, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková. Nejkrásnější věc byla podle ní podpora komunity fakulty, univerzity i celé České republiky. Rok od tragédie na fakultě připomínaly také tichá vzpomínka, benefiční koncert a mše.

Kolem stovky lidí si v Pohodlí u Litomyšle připomnělo historii někdejší rušičky zahraničních rozhlasových stanic z dob minulého režimu. O této málo známé historické kapitole přednášeli historici i pamětníci. Spolek Paměť národa tam hodlá umístit desku s vysvětlujícím textem. Rušení skončilo v roce 1988, budovu nyní nikdo neužívá a je značně zchátralá.

Stíhačka Tygr se opět vrací na jih Čech. Přes dvacet let byla dominantou památníku padlým letcům před českobudějovickým letištěm. Vedení kraje ji tam ale dál nechtělo a stíhačku už loni v prosinci vrátilo původnímu majiteli, Vojenskému historickému ústavu. Nejen pro piloty a místní tím zmizel jeden ze symbolů jihočeského letectví. Teď se stroje ujme skupina nadšenců z Jindřichohradecka.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

Budoucnost bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl, zůstává nejistá. Náměstci primátora Jiří Pospíšil (SPOLU) a Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí, aby se podoba díla upravila. K plastice chtějí přidat informační tabulku. Tématem se magistrát má zabývat příští týden. V pořadu Události, komentáře o něm diskutovali student a autor petice za odstranění plastiky Jan Boháč a sochař Pavel Karous.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.