Památník

Stíhačka Tygr se opět vrací na jih Čech. Přes dvacet let byla dominantou památníku padlým letcům před českobudějovickým letištěm. Vedení kraje ji tam ale dál nechtělo a stíhačku už loni v prosinci vrátilo původnímu majiteli, Vojenskému historickému ústavu. Nejen pro piloty a místní tím zmizel jeden ze symbolů jihočeského letectví. Teď se stroje ujme skupina nadšenců z Jindřichohradecka.

Před osmdesáti lety v noci z druhého na třetího srpna během několika hodin nacisté zavraždili v táboře Auschwitz-Birkenau přes čtyři tisíce Romů a Sintů. Odhadem jich během druhé světové války zemřelo až půl milionu. Pražský magistrát pravidelně při této příležitosti vyvěšuje romskou vlajku. Den romského holokaustu připomíná i výstava, která v pátek začala v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku.

V areálu strašnického krematoria v Praze skauti slavnostně odhalili obnovený památník věnovaný 749 československým skautům, kteří padli, byli umučeni nebo popraveni během dvou světových válek a komunistického režimu. Národní skautský památník byl umístěn před obřadní budovou krematoria od roku 2003 do března 2017, kdy byl kvůli úpravám prostoru odstraněn. Nyní je pietní místo umístěno za hlavním vstupem do areálu strašnického krematoria.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.

Budoucnost bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl, zůstává nejistá. Náměstci primátora Jiří Pospíšil (SPOLU) a Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí, aby se podoba díla upravila. K plastice chtějí přidat informační tabulku. Tématem se magistrát má zabývat příští týden. V pořadu Události, komentáře o něm diskutovali student a autor petice za odstranění plastiky Jan Boháč a sochař Pavel Karous.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová i komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo se v úterních Událostech, komentářích shodli na tom, že vybudování a otevření památníku v Letech u Písku, který připomíná vyhlazovací tábor, kterým za druhé světové války prošly stovky českých Romů a Sintů, je dobrou zprávou. Podle Šídla je ale ostuda, že to trvalo tak dlouho. Horváthová upozornila, že s romskou menšinou je spojená řada negativních stereotypů, které jsou podle ní zakořeněné třeba i v myslích školáků, kteří do Letů přijíždějí.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.

Nacisty zavražděného Václava Ingra připomíná nový památník ve Vlkoši na Hodonínsku. Tamního rodáka popravili kvůli jeho bratrovi, kterého nacisté považovali za jednoho z největších nepřátel. Od smrti Václava Ingra letos uplynulo osmdesát let. O pamětní místo už v 90. letech usilovala i jeho žena Libuše Ingrová.

Liberecký kraj chce za dvanáct milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, který je autorem hotelu a vysílače na Ještědu. Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu ve vilové čtvrti Lidové sady musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.

Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl na sobotní oslavě šedesáti let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku indického politika a bojovníka za nezávislost Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Následně indický premiér Naréndra Módí předal Brazílii předsednictví skupiny G20 a prohlásil dvoudenní summit za ukončený. Rovněž navrhl, aby státníci jednali na virtuálním zasedání ještě letos v listopadu.

V památníku Jana Žižky z Trocnova se v pátek otevřel nový archeoskanzen za více než padesát milionů korun. Objekt představuje repliku vesnice vrcholného středověku a připomíná dobový život a stavby. Informovali o tom zástupci Jihočeského muzea a Jihočeského kraje. Veřejnost si zatím nemůže prohlédnout kompletní skanzen, spodní část ještě není hotová. Otevře se možná příští rok.

V Letech u Písku se blíží k závěru stavba Památníku holocaustu Romů a Sintů. Vzniká na místě bývalého koncentračního tábora, kde stál padesát let vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil, aby na místě mohla vyrůst důstojná připomínka pohnutých událostí. Muzeum romské kultury teď hledá zaměstnance do památníku.

Židovská obec ve čtvrtek při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes deset tisíc židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holocaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Americký architekt polského původu Daniel Libeskind poprvé prorazil s Židovským muzeem v Berlíně, které s mnoha komplikacemi začalo vznikat v roce 1989. Svým provokativním stylem pak uspěl v desítkách dalších soutěžích – jen muzea postavil v Amsterdamu, Ontariu, Drážďanech, San Franciscu nebo Manchesteru. Jeho nejznámějším projektem je pak nejspíš návrh na renovaci newyorského Ground Zero, místa, kde do 11. září 2001 stály mrakodrapy World Trade Center. V rozhovoru pro ČT, který vedl redaktor Jaroslav Zoula, Libeskind popsal, jaké zvraty provázel den, kdy měl být vyhlášený vítěz této soutěže.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

V Litoměřicích chce skupina lidí odstranit válečnou sochu z místního parku. Podle zástupců Iniciativy jde o sochu sovětského okupanta, městský úřad a ministerstvo obrany ale skulpturu evidují jako válečný hrob. Podle zákona ale o válečný hrob ve skutečnosti nejde. Ministerstvo takových objektů registruje v celém Česku zhruba 1800, jenom v Ústeckém kraji jich je kolem stovky.

Vandalové strhli vlajku města u památníku americké armády před píseckou školou. Učinili tak zřejmě proto, že má stejné barvy jako ta ukrajinská, jen v opačném pořadí. Škodili i u památníku setkání spojeneckých armád – Rudé a americké. Českou vlajku ukradli a sovětskou strhli na zem.

Na čtyři sta lidí se v Berlíně zúčastnilo Ruskem pořádaných akcí k 78. výročí konce druhé světové války. Z Česka přijeli také podporovatelé klubu Noční vlci, který má úzké vazby na ruského vůdce Vladimira Putina. Noční vlci porušili zákaz nošení vlajek u památníků, takže je museli odevzdat. Německý soud zakázal jak ruské, tak i ukrajinské vlajky v obavách z šíření ruské válečné propagandy.