Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se v neděli poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle. Provozní doba do budoucna ještě není určena, řekla novinářům ředitelka Muzea Romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová.
„Otevíráme zkušební provoz. Uvidíme, co nás čeká, co bude potřeba řešit, protože nemáme dostatečně pokryté úvazky památníku a finance jsou také spíše na hraně. Proto jsme se se zřizovatelem (ministerstvem kultury) dohodli, že se po určité době domluvíme, jak bude situace vypadat,“ řekla Horváthová.
Dodala, že vzhledem k současným ekonomickým podmínkám nelze počet otevíracích dnů rozšířit. Památník v neděli od odpoledních hodin navštívilo několik desítek lidí, především Romové. „Rodiny obětí velmi dlouho čekaly na tu důstojnou připomínku, aby ji nekazil pach blízkého vepřína,“ uvedla také Horváthová.
Komplexu dominují kruhy a dvě torza haly bývalého vepřína. „Myslím si, že když si lidi stoupnou tady na ten kruh a představí si, že uprostřed toho kruhu bylo namačkáno třináct set lidí, takže to vlastně má ten efekt,“ řekla etnoložka Helena Sadílková z Univerzity Karlovy.
V novém areálu jsou stezky a informační panely. Lidi zaujal chodník se jmény vězněných. A taky návštěvnické centrum. Jednoduchá stavba, ve které pamětníci vyprávějí své příběhy. Areál zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde je památník. Venkovní část nového areálu je návštěvníkům přístupná celoročně.
Horváthová uvedla, že v Letech nebude muzeum organizovat výstavy. Podobné akce připravuje v Hodoníně u Kunštátu, kde byl za druhé světové války také koncentrační tábor pro Romy. „Určitě ale v Letech budou přednášky a edukace pro školy. A velmi rádi bychom tady na tom místě debatovali s majoritou o zlepšování soužití. Nechceme se jen odkazovat na minulost, ale chceme hledět i do budoucnosti,“ řekla.
Pietní shromáždění
V neděli odpoledne se v areálu památníku konalo pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu. Zúčastnil se ho předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další politici.
„Měli bychom být schopni dělat i to, co v daném okamžiku, kdy žijeme, nic nepřinese nám a ani naší rodině. Stejně jako (bývalý politik) Karel Schwarzenberg, který věnoval místnímu památníku tisíce malých stromků a les, jenž z toho vyroste, nikdy neuvidí. To je to, co bychom měli dělat. Památník se stane budoucností, abychom nezapomínali a vytvořili dobré základy pro ty, kteří přijdou po nás. A abychom se díky tomu dokázali poučit z minulosti a postavit se situacím, které by nám mohly zničit svobodu,“ uvedl Vystrčil.
„Každý z nás nese osobní odpovědnost za to, jak se postaví k tomu, jak žijeme, co říká a dělá. Měli bychom vytvářet základy, aby byla dobrá naše budoucnost. U památníku v Letech nám to trvalo více než třicet let,“ připomněl Vystrčil.
Kromě něj se nedělního pietního aktu zúčastnil například ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nebo slovenský sociolog a bývalý politik Fedor Gál.
„Hlavní je vzdor. Vzdor mužů, kteří odtud z tábora za války utíkali, i když věděli, že u toho pravděpodobně zemřou. Demokracie nikdy nebude ideální, vždycky musíme bojovat, vždycky budeme mít nepřítele,“ řekl Gál.
Budování památníku
O vybudování pietního místa se začalo mluvit v roce 1995. Stavba stála 102 milionů korun, trvala zhruba dva roky. Vznikl v lokalitě, kde byl od sedmdesátých let minulého století vepřín. Ten stát odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve třinácti halách třináct tisíc prasat.
Táborem v Letech prošlo od srpna 1942 do května 1943 podle historiků 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.
Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než šest set romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holocaustu se odhaduje na 300 až 500 tisíc.
