Budoucnost bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl, zůstává nejistá. Náměstci primátora Jiří Pospíšil (SPOLU) a Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí, aby se podoba díla upravila. K plastice chtějí přidat informační tabulku. Tématem se magistrát má zabývat příští týden. V pořadu Události, komentáře o něm diskutovali student a autor petice za odstranění plastiky Jan Boháč a sochař Pavel Karous.
Projev nejistoty společnosti, řekl k případnému odstranění nápisu Moskva–Praha z metra sochař Karous
Události, komentáře: Odstranění nápisu Moskva–Praha (zdroj: ČT24)
„Hlavní argument pro odstranění nápisu zní, že je nevhodný v dnešní době s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině,“ řekl autor petice Boháč. „Když první, co spatří cestující, který do stanice vstoupí, je pětimetrový nápis Moskva–Praha, tak to není příliš reprezentativní,“ dodal.
„Památkářsky nebo kunsthistoricky respektujeme projev revoluce, když dav strhne památník, tak to je projev dějin, který se nemá napravovat,“ oponoval sochař Pavel Karous. Kdyby došlo k odstranění nápisu v roce 1989 nebo 1990, tak by to bylo v pořádku, ale pětatřicet let po revoluci už je to historický artefakt, na kterém lze popsal historii Československa, upozornil umělec.
Odstraňování pomníků
„Hákové kříže se odstraňovaly hned na jaře 1945 a byl to živelný projev antifašistické revoluce,“ uvedl příklad Karous a dodal, že podobně po sametové revoluci došlo k odstraňování soch komunistických hodnostářů. „Když se to děje třetinu století poté, tak to považuji za projev nejistoty společnosti,“ prohlásil.
„Paradoxem této situace je, že lidé, kteří usilují, aby se nezapomínalo na zločiny minulého režimu nebo aby se mluvilo o situaci na Ukrajině, tak volají po mazání fyzické paměti. To není bezpečné, protože se události zatlačí do podvědomí a mohou někde vyhřeznou,“ řekl Karous.
Proto je podle něj citlivější plastiku doplnit informační tabulkou, která by mohla obsahovat informace o normalizaci i o samotném pražském metru. Připomněl, že kyjevské metro se dokončovalo v šedesátých letech, takže tým, který se podílel na vzniku pražského metra, tvořili z velké části Ukrajinci.
Snaha vyvolat diskuzi
Boháč oponoval, že většina cestujících si informační tabulky nevšimne. „Když se stanice metra hned po revoluci přejmenovala, tak proč tam nápis zůstal? Na druhé straně stanice Anděl byla mozaika Kremlu a ta zmizela,“ zdůraznil Boháč.
Podle jeho slov je pod peticí necelých dva a půl tisíce podpisů. „Hlavním cílem bylo, aby se rozpoutala veřejná debata, což se podle mě podařilo. Jsem rád, že se u nápisu vyfotil náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib a řekl, že to předloží na radě města a bude to řešit,“ uvedl student.