Pacienti mají od 1. ledna postupně dostávat možnost opouštět lékařské ordinace i špitály bez papírů v ruce. Ministerstvo zdravotnictví se chystá po vzoru Portálu občana spustit Portál lékaře a Portál pacienta. „Cílem je přenést papírový svět do světa digitálního,“ říká ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.
Pacient přijde za praktikem, dostane žádanku, jde za ortopedem, tam dostane další žádanku. Občas má tak pocit, že mezi lékaři nosí neustále nějaké papíry. Současnou vizí českého zdravotnictví je, aby toto postupně zmizelo.
„Od 1. ledna 2026 spouštíme například Portál lékaře a Portál pacienta,“ říká Foltýn s tím, že dalších funkcionalit se dočkají i EZKarty nebo eŽádanky. Vše prý bude „nabíhat postupně“. Politici o digitalizaci českého zdravotnictví přitom mluví roky, podle Foltýna za problémem stojí i jistá konzervativnost českého zdravotnictví.
Klíčovou platformou má být Portál lékaře. „Je to připodobnitelné k Portálu občana, to znamená k výchozí platformě, kde se budou postupně objevovat všechny služby elektronického zdravotnictví pro lékaře, ale i pro pacienty,“ popisuje Foltýn.
Cílem je sdílení zdravotnické dokumentace – zprávu od alergologa tak například automaticky uvidí i praktik. „Pokud se vyskytnu v nemocnici, kde budu mít nějakou propouštěcí zprávu, tak když se objeví ve správné podobě, v té takzvaně standardizované, propíše se do portálu, kde ji naleznu. Také se pacientovi propíše do jeho mobilní aplikace,“ nastiňuje Foltýn.
Pacienti by měli dostat propouštěcí zprávu i do aplikace EZKarta, která vychází z původní Tečky, kterou se lidé mohli prokazovat v době proticovidových opatření.
Bude možné „papír“ v nějaké formě zachovat?
Lékař Milan Cabrnoch ze Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR poznamenal, že celá řada systémů už funguje, ale není sjednocená.
„Od státu čekáme, že řekne: ‚Takhle to dělejte, to je standard.‘ A my řekneme svým dodavatelům softwaru: ‚Tento standard potřebujeme dodržovat a bude stejný, jako mají nemocnice, stejný, jako mají laboratoře, stejný, jako mají rentgenologická pracoviště.‘ Informace se nám budou scházet a my s nimi budeme pracovat. To je ideální stav,“ podotýká Cabrnoch.
Digitální i papírové systémy budou vedle sebe ve zdravotnictví fungovat ještě několik let. Ke kompletnímu propojení, kdy budou lékaři z Evropy schopni vidět propouštěcí zprávy nebo laboratorní výsledky jednotlivých pacientů, dojde po roce 2030.
Podle Cabrnocha je souběh digitální a papírové formy důležitý, protože ne všichni lékaři, například ti starší, jsou „nadšenci do počítačů a IT“. „Já posílám pacientku do lázní, pošlu dokument ve formátu pdf s ní, on si ho tam někdo přečte. To je dobré,“ míní.
Řešit se bude i bezpečnost, aby se do složky konkrétního pacienta nemohl dostat ledaskdo. Cabrnoch upozorňuje, že do informací o pacientovi má právo nahlížet ošetřující lékař, ale ne jiný. Podle Foltýna bude součástí projektu takzvaný registr oprávnění. „Není možné nasdílet data tak, aby to nebylo správně. Nejen lékaři, ale ani pacienti by s tím nesouhlasili,“ ubezpečuje.
