Mladíci chtěli při okupaci zapálit sovětský tank, skončili oholení

Luděk Labík byl jedním z pěti mladých mužů, kteří se tři dny po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy pokusili v Hradci Králové zapálit památník osvobození města Rudou armádou. Polští vojáci skupinu zadrželi a Labík následně skončil ve výchovném ústavu. Jeho život od té doby poznamenal cejch kriminálníka.

Luďkovi Labíkovi bylo v srpnu 1968 sedmnáct let. Proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy prý chtěl spolu s kamarády nějak bojovat a nesedět s rukama v klíně. Bylo jich pět, Luděk byl nejmladší. „Nejdřív jsme ničili značky, aby byli (vojáci) dezorientovaní. Praha, Pardubice – ukazatele na druhou stranu. A pak nás napadlo, že půjdeme podpálit tank,“ vzpomíná.

Čtyřiadvacátého srpna si mladí muži sehnali kanystr s hořlavinou a vydali se k památníku osvobození Rudou armádou, na kterém stál sovětský tank T-34. „Šli jsme podél Labe, naproti byl polský tábor, tanky a obrněná vozidla Poláků. Rusové byli až na letišti,“ vybavuje si. „Přišli jsme k tanku, vylili jsme tam kanystr, dali tam pneumatiky, noviny – a já jsem to zapálil.“

„Ptali se, kdo akci řídil, kdo nás tam poslal“

Polští vojáci je ale zahlédli. Dlouhovlasí mladíci utíkali do Pionýrských sadů. „Oni už tam byli schovaní se samopaly. Museli jsme si lehnout na zem, ruce nahoru. Odvezli nás do jejich tábora a tam jsme stáli s rukama nahoře celou noc. Ostříhali nás dohola, sundali pásky ze samopalů a každého ještě několikrát přetáhli,“ popisuje Luděk Labík.

Nahrávám video

Polští vojáci nakonec druhý den mladíky předali příslušníkům Veřejné bezpečnosti. Luděk Labík skončil ve výchovném ústavu pro mladistvé v Libčicích. „Tam za mnou přišli dva estébáci a chtěli vědět, jestli nás někdo řídil, nebo kdo nás tam poslal. Já jsem řekl, že nás to napadlo všechny. Pak už nepřišli,“ vzpomíná.

Od té doby prý žil s cejchem kriminálníka. Do sametové revoluce byl ve vězení několikrát. „Pořád mě zavírali a věřím, že i ten tank na tom měl svůj podíl. Za co by jiný dostal podmínku, mě zavřeli,“ říká. O srpnové události pak prý dlouho s nikým nemluvil – až nyní.

Po srpnové okupaci 1968 se stal památník se sovětským tankem terčem i dalších drobných útoků. Lidé na něj psali nápisy proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy. Pod datum osvobození připisovali i „21. 8. 1968 okupace“ nebo „Vraťte se domů, okupanti“.

V listopadu pak někdo polil tank rudou a bílou barvou, pachatele se vypátrat nepodařilo. Památník osvobození města Rudou armádou stál na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové až do roku 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
před 17 hhodinami

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
před 19 hhodinami

VideoBohaté ložisko českého granátu umožňuje prodloužit těžbu v Podkrkonoší

Družstvo Granát Turnov bude těžit v Dolní Olešnici v Podkrkonoší o pět let déle, než se plánovalo. Tamní ložisko je nečekaně bohaté. Šperkařům sice uškodil covid i úbytek zákazníků z Ruska, zájem o klenoty osázené českými granáty se ale ukázal jako trvalý. Kámen barvy holubičí krve má ideální vlastnosti pro broušení. „Ve světě se nacházejí obdobné pyropy, ale ne v takovém množství a ne takové kvalitě, jako jsou zrovna tady,“ řekl geolog Jiří Morysek. Těžba nesmí být příliš hlučná, prašná a nemůže ani snížit hladinu spodní vody. Dolní Olešnici do rozpočtu přináší ročně stovky tisíc korun.
16. 5. 2026

Policie zadržela muže, který se v Chomutově pohyboval s dlouhou zbraní

Policie zadržela člověka, který se vpodvečer pohyboval v centru Chomutova s dlouhou zbraní. Později se uchýlil do budovy v Riegerově ulici, ze které byl podle hasičů cítit plyn. Mluvčí policie Veronika Hyšplerová řekla, že veřejnosti nehrozí žádné nebezpečí.
16. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoPolitické spektrum: Balbínova poetická strana, Hnutí Kruh, Rebelové

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 16. května přijali Jiří Hrdina (Balbínova poetická strana), Marta Martinová (Hnutí Kruh) a Miloslav Zientek (Rebelové). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
16. 5. 2026
Načítání...