Okupace 1968

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Pro scenáristu, dramatika a textaře Zdeňka Svěráka byl příjezd vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 „šlupka“, která ukončila dobu naivních nadějí. Jako tvůrce se s tématem vypořádal v Oscarem oceněném snímku Kolja. „Strašlivě jsem se na ně naštvala,“ přibližuje své pocity za začátku okupace zpěvačka Marta Kubišová, která jen několik týdnů předtím vyhrála Bratislavskou lyru s písní Cesta děkující Rusům za osvobození v květnu 1945. V roce 1968 jí „bratrská pomoc“ přinesla zákaz zpívání, ale také díky ní získala do repertoáru píseň, která se stala symbolem nejen oné doby. U příležitosti výročí invaze v srpnu 1968 se Marta Kubišová a Zdeněk Svěrák sešli v Událostech, komentářích.

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s nedělním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše tehdejší invaze oddálila v Československu pád totality. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že imperiální tendence, dříve Sovětského svazu a nyní Ruska, se nezměnila.

Primátor Prahy Zděněk Hřib (Piráti) předá ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) podklady k navrácení části Stromovky, kterou v roce 1968 zabrali sovětští vojáci a dosud ji využívá ambasáda Ruské federace. České televizi informaci sdělila mluvčí primátora Martina Vacková. Vedení Prahy téma otevřelo poté, co vyšlo najevo podezření, že do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Zemřela Kamila Moučková. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě. V roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání, čelila potom perzekucím.

Před třiceti lety došlo k podepsání smlouvy mezi Sovětským svazem a Československem o odsunu okupačních vojsk. V důsledku toho skončila sovětská okupace, která byla zahájena v srpnu 1968. Dohodu tenkrát podepsali v moskevském Kremlu ministři zahraničí obou států – Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze.

Necelý týden po cestě do Spojených států zamířil před třiceti lety prezident Václav Havel rovnou do Moskvy. Sovětský svaz tehdy vyslovil politování nad okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ministři zahraničí obou zemí následně podepsali dohodu o odchodu sovětských vojáků.

Jednou z méně známých obětí nastupující normalizace po sovětské okupaci byl Bohumil Peroutka. Někdejší ředitel muzea ve Vsetíně se kriticky vyjadřoval k invazi „spřátelených armád“ a navíc publikoval článek o vzniku republiky a Masarykovi, za což byl perzekvován. Po propuštění z práce se 28. října 1969 rozhodl ukončit svůj život sebeupálením na nádvoří zámku ve Vsetíně, na následky zranění dva dny poté zemřel.

Komunistický režim v srpnu 1989 čekal, že výročí sovětské okupace a dění v okolních zemích vyústí v početné demonstrace. Na Václavském náměstí v Praze se skutečně lidé sešli, bylo jich ale méně než pořádkových sil s obušky. České demonstranty přijeli, přísným kontrolám navzdory, podpořit také mladí Maďaři a Poláci. Díky nevýrazné účasti si režim myslel, že zvítězil, touha po změně ale i po tvrdém zásahu rostla.

Poslanci se už počtvrté zabývali schvalováním vládní novely o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů podnikání. O stovkách pozměňovacích návrhů začali hlasovat už na minulé schůzi, opět ale nestihli dojít až k závěrečnému hlasování. Koaliční ČSSD nicméně uvedla, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z elektronické evidence tržeb. Po klubu KSČM, který se o tom chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdřív v pátek.

Polil se ředidlem, došel před sídlo okresního výboru KSČ na náměstí Míru a škrtl sirkou. Bylo šest večer na Velký pátek 4. dubna 1969, přes půl roku od začátku okupace Československa. V centru Jihlavy se lidé ještě před okamžikem veselili na jarní pouti. Teď před jejich očima hořel Evžen Plocek.

Maďarský autor Viktor Horváth se v humoristické knize Můj tank vrací k okupaci Československa v roce 1968. Nahlíží ji ale očima nadporučíka maďarské armády, který s neochvějnou vírou v komunistickou ideologii a naivitou komentuje stranické schůze i československé reálie. Překladatelka tohoto románu Simona Kolmanová je nominována na cenu Magnesia Litera. Za způsob, jakým v překladu zachovala slovní humor spojený se stranickým žargonem a dobovým děním.

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahájila třiadvacetiletý pobyt sovětských vojsk na desítkách posádek v zemi. Legalizovala ho smlouva, kterou vláda podepsala před 50 lety, 16. října 1968 v Praze. Jednou z oblastí, kterou měla sovětská armáda plně k dispozici, byla Libavá. Stopy po ní jsou patrné dodnes.

V Adršpašských skalách na Náchodsku někdo poškodil jeden z nejznámějších skalních útvarů zvaný Milenci. Neznámý pachatel tam bílou barvou napsal: „21. srpen FŮJ“. Výstup na skalní útvar zvládnou jen zkušení horolezci. Případem se zabývá policie.