Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.
Odmítli jsme být takoví, jaké nás chtěl režim, říká ruský odpůrce invaze 1968
3 minuty
Události: Rok 1968 ruskýma očima
Sovětský disident a lidskoprávní aktivista Vjačeslav Bachmin v roce 1968 studoval v Moskvě. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa zásadně změnil jeho život. „Do té doby jsem věřil, že socialismus je dobrý, že je Sovětský svaz skvělý. A tehdy jsem pochopil, že všechno je jinak, než nás učili ve škole,“ vzpomíná Bachmin.
Za protistátní činnost ho následně soudy opakovaně poslaly do sovětského vězení. „Prostě jsme se tomu postavili. Nechtěli jsme být takoví, jaké nás chtěl režim mít. Chtěli jsme být sami sebou. A už jenom to byl zločin,“ míní Bachmin.
Po pádu komunistického režimu pokračoval v práci v Moskevské helsinské skupině a v Sacharovově centru. Obě tyto organizace loni ruské soudy zakázaly. „Teď se represe v mnohém znovu vrátily. Takové, jaké byly v sovětské době,“ přibližuje Bachmin.
Invaze byla „chybná politika“
Oficiální postoj Ruska k srpnové okupaci je od devadesátých let stejný. Ruský prezident Boris Jelcin ji označil za agresi proti suverénnímu státu. A podobně se vyjadřoval i ruský vůdce Vladimir Putin. „Tato část sovětské politiky byla chybná a vedla jenom k napětí ve vztazích,“ prohlásil Putin v září 2023.
Přesto se na ruské politické scéně objevily snahy to změnit. Komunistická strana předložila v roce 2019 dolní komoře ruského parlamentu zákon, který navrhoval udělit sovětským vojákům z roku 1968 status válečných veteránů.
„Tento zákon nakonec neprošel, přesto jsou v Rusku stále slyšet hlasy, že sovětští vojáci nebyli žádní okupanti, ale že naopak v Československu v roce 1968 potlačili státní převrat,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.
