Invaze vojsk Varšavské smlouvy

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Zvláštní posel ruského prezidenta Borise Jelcina předal prezidentu Václavu Havlovi dva zvací dopisy z roku 1968 československých komunistických představitelů adresované sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Signatáři v dopisech žádali generálního tajemníka o poskytnutí pomoci „všemi prostředky, které máte“.Na začátku týdne obdržel Václav Havel z Ruska jiné dokumenty, ze kterých vyplývá, že Brežněv z takzvaného zvacího dopisu četl na moskevské poradě 18. srpna 1968, kde se rozhodlo o intervenci do Československa. A že navrhl použít dopis ke zdůvodnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Prezident Havel oba dopisy zveřejnil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ostrou kritiku adresoval prezident Miloš Zeman na adresu ruského ministerstva zahraničí, jemuž se nelíbí, že Česko vyhlásilo 21. srpen za významný den. Prohlášení ministerstva označil Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy za „absolutní drzost“. Zároveň uvedl, že zvažuje, zda nezruší svou plánovanou účast na oslavách konce války v Moskvě v příštím roce.

Místopřeseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok k obětem srpna roku 1968. V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že většinou šlo o oběti dopravních nehod. Teď vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný.

Vláda podpořila zařazení 21. srpna mezi významné dny. Měl by připomínat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Návrh vznikl jako poslanecká iniciativa, podepsalo ho na 90 poslanců z osmi politických klubů. Nepřipojili se pouze komunisté. Teď o něm bude jednat Poslanecká sněmovna.

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.