Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.
Palachovo poselství je stále aktuální, řekl premiér Fiala
Události: Uplynulo 55 let od upálení Jana Palacha (zdroj: ČT24)
Na tragický čin vzpomínali během úterý politici, zástupci akademické obce, zástupci hlavního města Prahy i pamětníci či současní studenti u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil. Někteří lidé tam přicházeli ještě večer. Premiér Fiala po návštěvě pietního místa prohlásil, že Palachovo poselství je stále aktuální.
„Smrt Jana Palacha je jednou ze zásadních událostí v naší historii. Mladý člověk přinesl nejvyšší oběť, aby vyburcoval národ z lhostejnosti. Chtěl, aby se lidé nepodvolovali zlu a lži, která se tady začala po sovětské okupaci šířit. Je to poselství, které je trvalé, které nás oslovuje i dnes,“ řekl Fiala.
Premiér Petr Fiala hovořil o památce Jana Palacha (zdroj: ČT24)
Podle premiéra nejen politici, ale všichni lidé nesmějí být lhostejní k tomu, co se kolem nich děje. „Nesmíme akceptovat lži, nesmíme šířit ve společnosti nenávist, musíme se chovat s respektem k druhým lidem a také musíme bojovat se zlem. Musíme pojmenovávat věci pravými jmény,“ řekl Fiala.
Zdůraznil také, že Česko musí udělat vše pro to, aby se nemuselo bát o svou svobodu, samostatnost a nezávislost. Podle Fialy k tomu patří i podpora Ukrajiny, která se téměř dva roky brání ruské agresi. Tyto kroky považuje premiér za důležité, aby Česko už nikdy nebylo vystaveno podobné zkušenosti, jakou byla invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
GALERIE
Česko si připomíná výročí od upálení Jana Palacha
Vystrčil: Nelze nepečovat o svobodu
Podle předsedy Senátu Vystrčila Palach „probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak život není životem“. Měli bychom si připomínat to, proč to udělal, a uvědomovat si, jak je důležitá svoboda, dodal.
„To, že se Palach k sebeupálení, k takovému děsivému činu odhodlal, bylo motorem možná pro to, že jsme už v lednu 1989 započali úspěšnou přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou,“ uvedl Vystrčil.
U památníku byli i další představitelé horní parlamentní komory, například senátor Jiří Růžička (za TOP 09). „Velká část Čechů si Palachova činu váží a velká část má tendenci to zlehčovat. Význam to ale nepochybně mělo,“ řekl Růžička.
Uctít Palachovu oběť přišla později i předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s místopředsedy Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou (Piráti) nebo Karlem Havlíčkem (ANO). „Palach je symbolem boje za svobodu, za to, aby se lidé proti bezpráví stavěli, aby mu nepodlehli, nezvykali si na něj a nepovažovali ho za něco samozřejmého a za něco, s čím se nedá nic dělat,“ řekla Pekarová Adamová.
Předseda Senátu Vystrčil a místopředseda Senátu Růžička se vyjadřují k památce Jana Palacha (zdroj: ČT24)
Lidem se v úterý otevřelo nádvoří Karolina, sídla rektorátu Univerzity Karlovy (UK), takzvaný Husův dvorek. Studentovu památku tam uctilo krátce po 10:30 pět desítek mladých lidí spolu s rektorkou univerzity Milenou Králíčkovou. Akademička studentům za účast na pietě poděkovala. Zmínila lásku ke svobodě a lásku k lidem, které před 55 lety dvacetiletého Palacha k oběti života vedly.
Lidé přicházejí i k hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech či k pamětní desce na Filozofické fakultě UK, kde studoval. Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák spolu s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a spolužáky Jana Palacha položili věnce k pamětní desce na budově Palachovy koleje Vysoké školy ekonomické (VŠE). „Jan Palach byl po dobu svých vysokoškolských studií déle studentem VŠE než Univerzity Karlovy,“ připomněl Dvořák.
Minuta ticha
Pietní den uzavřela tradiční vzpomínka na pražské filozofické fakultě, kam přišli zástupci Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické i politici. Po ceremoniálu položili akademici, zástupci studentů, vlády i hlavního města u pomníku věnce a drželi minutu ticha.
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková při ceremoniálu zmínila, že Palachova oběť otřásla lidmi, probouzela je k bdělosti a odvaze bránit principiální hodnoty. Bek připomněl, že cesty k porozumění Palachovi je třeba hledat ve vlastním uvažování o svobodě a její ceně. „Vnější projevy úcty jsou samozřejmě důležité, ale nejdůležitější je reflexe toho, kde jsme a kam jsme se dostali od doby Palacha,“ řekl.
Také pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) vyzdvihl hodnotu osobní svobody. „Je to ten největší statek, který každý z nás má. Každý ji musí požívat nejen pro sebe, ale i pro ostatní, aby prospívala nejen jemu, ale neškodila ostatním. To je věc, kterou se pokoušel Jan Palach demonstrovat,“ míní.
Pietní místa k 55. výročí sebeupálení Jana Palacha (zdroj: ČT24)
V Děčíně odhalili pomník
Palachův odkaz si připomněli lidé i v Děčíně. Před evangelickým kostelem na Teplické ulici tam byl vpodvečer odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta a herce Davida Vávry, který dostal název Světlo pro Děčín a je jedním z mála určených Palachovi a Zajícovi. Architekt ho navrhl tak, aby byl osvětlený a interaktivní. Studenty znázorňují rovněž světélkující otisky dlaní.
V Mělníku připomíná památku výstava dosud nepublikovaných fotografií. Výstavou fotografií uctili památku i v Kutné Hoře. Čin si připomněli lidé i ve Zlíně, kde se organizátoři akce rozhodli vytvořit světelný řetěz ze svíček.
Výročí upálení Jana Palacha si připomněli také lidé v bruselské čtvrti Woluwe-Saint-Pierre. Ceremoniál se konal u Palachovy busty, která se na náměstí ve vilové čtvrti nachází přes dvacet let. Květiny tam položili nejen diplomaté, ale i zástupci české komunity.
Význam Palachova činu
K výročí se vyjádřil ve vysílání ČT24 i historik Pavel Blažek. „Jan Palach se stal symbolem velmi tragické situace československé společnosti – necelých pět měsíců po srpnové okupaci. Jeho čin symbolizoval odpor značné části lidí proti tomu, co se později začalo nazývat ‚normalizace‘. Snažil se vyburcovat lidi k tomu, aby začali klást odpor,“ řekl historik.
Dvacetiletý vysokoškolský student Palach ke své oběti přistoupil na protest proti rezignaci lidí na vývoj po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Na následky popálenin zemřel za tři dny, 19. ledna 1969. Jan Palach svůj čin vysvětloval v dopisech. Jeden z nich poslal Svazu československých spisovatelů, podepsal se jako Pochodeň číslo 1.
Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Palach.
Blažek také zmínil, že spolužáci Palacha o něm říkali, že měl velkou citlivost vůči nespravedlnostem a v tom spatřují jeho charakter, který ho poté vedl k jeho protestu. Měl také velký zájem o historii, ale také o chemii a měl rád zbraně. Vlastnil rovněž tatínkův revolver, o čemž jeho spolužáci či bratr později nemluvili, aby z něj neudělali teroristu. Jeho radikalizace nastala se srpnem 1968 a jeho frustrace stoupala. „Nebyl to blesk z čistého nebe,“ řekl v pořadu Události, komentáře k jeho činu Blažek.
Programový ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol uvedl, že v řadě českých rodin se povědomí o něm a o jeho činu udržovalo především vyprávěním. Dodal, že se až nyní dozvěděl, jaký měl Palach vztah ke zbraním. „Fascinuje mě to jeho rozhodnutí, kdy s vědomím, že kdyby vystoupil se zbraní, byl by velice snadno zničitelný, zvolil sebeobětování.“ Tedy čin v českých, ale i evropských poměrech, velice ojedinělý.
Bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) řekl k činu Jana Palacha, že to byla obrovská výzva, ale národ už byl v té době bohužel zdevastovaný a utekl do svého soukromí. „Jeho oběť je pro mě nesmírně dramatická.“ Soudí, že Palacha k činu dohnal hrůzný zážitek po okupaci v srpnu 1968, a snažil se tak vyzvat lidi, aby se probudili a přestali být lhostejní. Dodal, že na touhu po svobodě, spojenou s tímto činem, bychom neměli nikdy zapomenout.
Události, komentáře: 55 let sebeupálení Jana Palacha (zdroj: ČT24)
O Palachovi představitelé komunistického Československa i média dvacet let mlčeli, tabu bylo i jméno Zajíce. Přesto lidé na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke dvacátému výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu.
Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
Studio 6: Den památky Jana Palacha (zdroj: ČT24)