Jan Palach

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.

Čin Jana Palacha nebyl v sovětském bloku prvním ani posledním. Do pádu železné opony se podobných staly desítky. Živé pochodně na protest proti okupaci a komunistickému režimu vzplály také v Polsku, Maďarsku nebo Lotyšsku.

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Byl to plnokrevný mladý klučík, dívat se na něj, že to byl jenom student, by nebyla pravda, vzpomíná na Jana Palacha jeho kamarád Stanislav Hamr. Na základní škole se prý mladý Jan hodně pral a nikdy se nevzdal. Podle přátel z vysoké školy byl Palach také velmi aktivní v diskusích, vzpomínají na něj ale také jako na dobrého pracanta.

Výročí 55 let od sebeupálení studenta Jana Palacha připomíná výstava fotografií předních českých autorů, která začala ve Spolkovém domě v Kutné Hoře. Rozsáhlý soubor snímků zachycuje bouřlivé události, které následovaly v Praze po Palachově činu od 16. až do 25. ledna 1969, kdy se konal mohutný manifestační pohřeb. Expozice potrvá do 20. února.

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Protesty jsou projevem zdravé demokratické společnosti, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích sociolog z Oxfordské univerzity Michael Biggs. Za jejich krajní formu považuje sebeobětování, k němuž se uchýlil v roce 1969 po okupaci Československa Jan Palach.

Naše současná svoboda může být jen dočasná a v kontrastu oběti Jana Zajíce můžeme posuzovat velikost potřebnosti naší svobody, řekla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) na pietním aktu k uctění jeho památky. Zajíc se upálil 25. února 1969, chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí. Zástupci radnice Prahy 1 a Senátu položili květiny u pamětní desky na Václavském náměstí.

Lidé si ve Zlíně připomínali čtyřiapadesáté výročí úmrtí Jana Palacha. Vznikl tak sedm set metrů dlouhý řetěz ze zapálených svíček na takzvaném Gahurově prospektu pod Památníkem Tomáše Bati. Akci připravilo kulturní a kreativní centrum Živý Zlín ve spolupráci se zlínským výtvarníkem Petrem Dosoudilem. Akce se koná již sedmým rokem.

Na pietních místech na nádvoří Karolina i před Národním muzeem v Praze, která upomínají na oběť Jana Palacha, přibývalo během pondělí květin. Palach se v roce 1969 zapálil ve snaze povzbudit společnost v době počínající normalizace a sovětské okupace. Den památky Jana Palacha je významným dnem České republiky.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

Lidé v centru Zlína si připomněli odkaz Jana Palacha a jeho památku uctili řetězem ze svíček dlouhým zhruba sedm stovek metrů. Lidé zapalovali svíčky na Gahurově prospektu ve svahu pod Památníkem Tomáše Bati. Happening šestým rokem připravilo ve spolupráci se zlínským výtvarníkem Petrem Dosoudilem kulturní a kreativní centrum Živý Zlín, které je příspěvkovou organizací města.

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

Ruský úřad pro ochranu práv spotřebitelů zablokoval ruskou webovou stránku Českého rozhlasu (ČRo) s článkem o Janu Palachovi z roku 2001. Podle něj propaguje sebevraždy. Upozornil na to server iRozhlas.cz. Podle ČRo není v Rusku dostupný celý web jeho ruského vysílání.

Reportážní dokument České televize Portrétoval jsem anglickou královnu od londýnského zpravodaje ČT Bohumila Vostala odhaluje strhující osud českého sochaře Franty Bělského, který bojoval s nacisty i komunisty a za studené války trávil s královnou Alžbětou II. a její rodinou dlouhé hodiny.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Před 52 lety zemřel po sebeupálení Jan Palach. Ve světě jeho bolestivá smrt ve snaze uchránit Československo od sovětské okupace vyvolala emotivní odezvu. V následujících letech začaly vznikat památníky v Itálii, Británii či ve Švýcarsku. Náměstí a ulice po něm pojmenoval Lucemburk i města ve Francii a Nizozemsku. Normalizační režim vzpomínky na něj zakazoval.

Stovky metrů dlouhý řetěz ze svíček ve Zlíně připomíná 52. výročí smrti studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa. V Klatovech zase mohou lidé obdivovat sedmimetrovou abstraktní sochu nazvanou Věž pro Jana Palacha sochaře Václava Fialy.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.