Před 52 lety zemřel po sebeupálení Jan Palach. Ve světě jeho bolestivá smrt ve snaze uchránit Československo od sovětské okupace vyvolala emotivní odezvu. V následujících letech začaly vznikat památníky v Itálii, Británii či ve Švýcarsku. Náměstí a ulice po něm pojmenoval Lucemburk i města ve Francii a Nizozemsku. Normalizační režim vzpomínky na něj zakazoval.
Jméno Palach tehdy obsadilo italské ulice. Rozčílení studenti se před sovětskou ambasádou v Římě střetli s policisty. Protestoval celý svět. V Argentině zase zapálili sovětskou vlajku. V Londýně Češi v krojích donesli dopis do Downing Street 10. Palach se na dalších 20 let stal pro český exil symbolem odporu proti ruské okupaci.
Autor Palachova památníku v Londýně Franta Bělský na událost vzpomíná s dojetím. „Občas mě z české obce někdo požádal, abych něco udělal. Například památníček Palachovi. Za starých dob se tam shromažďovaly demonstrace a pak pochodovaly odtamtud k českému vyslanectví,“ vysvětlil.
Nemilé přivítání
Fotografie z odhalení památníku Janu Palachovi ze dne 20. srpna 1978 pořídil tehdy osmnáctiletý Karel Bartošík. Říká, že to bylo magické. U československé ambasády už ale demonstranty nikdo nevítal. Fotili si je agenti StB.
Bývalá wimbledonská tenisová hráčka Marian Wernerová patřila k Britům, které uhranulo, že Palach se obětoval za svobodu tisku proti komunistické cenzuře. I ona se odhalení zúčastnila. „Neuvěřitelně emotivní historická událost. Je to jediný památník Janu Palachovi v Londýně, Anglii nebo v Británii,“ popsala.
Památník Palachovi tehdy u krajanské charity Velehrad odhalili bývalý guvernér Austrálie lord d'Isle, generál Josef Buršík, který ocenění Hrdina Sovětského svazu za osvobození Kyjeva vrátil po srpnové okupaci Československa, a také novinář Josef Josten. Ten v Anglii platil za úhlavního nepřítele StB.
