Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, je podle prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS) stále aktuální. Podle hlavy státu je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem v Praze, také předsedové obou parlamentních komor a další politici.
Odkaz Jana Palacha promlouvá i dnes, shodují se politici
3 minuty
Události: Uplynulo 56 let od sebeobětování Jana Palacha
„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Tak zněla slova Jana Palacha z nemocničního lůžka.
Do té doby neznámý student se poslední dny svého života upínal k tomu, aby veřejnost pochopila smysl jeho protestu. „Velice ho povzbudilo, že ta odezva byla tak ohromná. To ho utvrdilo v tom, že ten jeho čin nebyl nadarmo,“ řekl už dříve evangelický farář Jakub S. Trojan. O pohnutkách Jana Palacha mluví s nejvyšší úctou. Právě on pak i vedl jeho pohřeb.
Poslední rozloučení se stalo tichou manifestací proti sovětské okupaci. „Ten jeho čin byl pochopený v roce 1989. Tam se projevilo, že se ten odkaz naplnil. Dneska už to vypadá vyčpěle, a přitom je to velmi akutní,“ vzpomíná spolužák Jana Palacha Václav Hanák. Vzpomínka na kamaráda ze studií je pro něj i po šestapadesáti letech stále silná. „Trošku nostalgie, trošku smutku, trošku naděje,“ popisuje.
Se spolužáky z Vysoké školy ekonomické byli na brigádě v tehdejším Sovětském svazu. Prožitek z tamní reality – tak odlišné od komunistické propagandy – je stmelil. V Janu Palachovi také zasel vzpouru proti systému. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy režim znovu přituhoval a v něm se začal rodit plán. Ten skončil dopisem podepsaným jako „Pochodeň č. 1“.
5 minut
Studio ČT24: Den památky Jana Palacha
„Protest Jana Palacha dodnes vnímám jako nejvyšší možnou oběť jednotlivce pro ideály, kterým věří, a jako nejsilnější morální apel a vzpouru proti rezignované náladě společnosti. Jeho boj proti okupaci státu a akceptování lží ve veřejném prostoru je v dnešní době bohužel stále aktuální,“ uvedl na síti X prezident.
Premiér Fiala dopoledne uctil Palachovu památku u pomníku na pražském Václavském náměstí, ke kterému položil květiny. Řekl, že Palachova oběť promlouvá i do dnešní doby. „Pro nás to musí být memento. Nebuďme lhostejní, dívejme se na to, co se děje u nás a kolem nás. Bojujme každý den svou aktivitou za to, abychom byli svobodní a mohli žít v dobré společnosti,“ prohlásil.
1 minuta
Premiér Petr Fiala ke Dni památky Jana Palacha
„Když se řekne Jan Palach, tak se mi vždy vybaví boj proti bezpráví, ale hlavně také proti letargii a apatii lidí, protože čin, který učinil, a oběť, kterou dal, tak dělal proto, aby lidi probudil, a to se mu ve své podstatě podařilo. Přispěl významně k tomu, aby režim, proti kterému vystoupil, padl. A to si myslím, že je pro naši dnešní dobu mementem, že je nutné se ozvat a nemlčet, když se děje bezpráví,“ uvedla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Také šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) přišel spolu s dalšími senátory k budově Národního muzea. „Památník Jana Palacha a Jana Zajíce nám připomíná dobu, kterou jsme zažívali v roce 1968 a potom v roce 1969, kdy jsme definitivně přišli o svobodu, neboť nám ji vzali okupanti z tehdejšího Sovětského svazu a z dalších zemí Varšavské smlouvy. Myslím si, že si to připomenout v dnešní době je zvláště důležité a zvláště příznačné,“ uvedl.
Palachův odkaz uctila taky starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) a další zástupci radnice. „Je potřeba si to stále připomínat, protože svoboda není samozřejmost a osobní odpovědnost každého z nás za svobodu těch ostatních je věc, kterou musíme znova a znova zvedat, aby neupadla v zapomnění, protože v té žité svobodě to není tak aktuálně prožívané. A zvlášť mladá generace si to musí znovu a znovu dobře uvědomovat,“ řekla.
Květiny položili u pomníku i místopředseda ANO Karel Havlíček nebo šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Památku Palacha připomněl na síti X i předseda nejsilnější opoziční strany Andrej Babiš (ANO). Označil ho za hrdinu. „Před 56 lety protestoval proti okupaci Československa a neváhal obětovat cenu nejvyšší – svůj život. Nezapomeňme na jeho odvahu,“ napsal.
„Rozhodl se vzkřísit naši společnost z apatie“
Pietní akt se ve čtvrtek vpodvečer konal také před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. „Jan Palach bude považován za věčného studenta. Toho, který se rozhodl vzkřísit naši společnost z apatie, se kterou přijímala systematický normalizační útlak po roce 1968,“ řekla rektorka UK Milena Králíčková.
Kromě Palachova osudu připomněla rovněž osud Růženy Vackové, která byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy a v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a strávila mnoho let ve vězení.
„Svoboda je krásná věc, ale nežije sama o sobě. Musíme se o ni starat, musíme se starat o etiku, vztah mezilidský a o všechny ty atributy, které vytvářejí lidskou společnost tak, aby svoboda zůstala zachována,“ řekl pak pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). „Snažme se, aby už nikdo v této zemi nemusel umírat za to, že bojuje za svobodu,“ dodal.
16 minut
90′ ČT24: Den památky Jana Palacha
Patřil ke skupině, která se se situací nechtěla smířit
Jan Palach chtěl svým činem u Národního muzea probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. „Patřil ke společenské skupině, která se s tím nechtěla smířit, a studenti měli docela drsný zážitek, kdy šli protestovat před sovětskou ambasádu. Málo se o té události ví, bylo to 7. listopadu 1968, tedy den, kdy se slavila Velká říjnová socialistická revoluce, a ta demonstrace byla rozehnána nikoliv sovětskými, ale československými pořádkovými silami,“ popsal historik Petr Koura z Univerzity Karlovy.
10 minut
Historik Petr Koura ke Dni památky Jana Palacha
„Studenti na to konto vyhlásili 17. listopadu stávku a nikdo se k nim nepřipojil, takže právě to viděli, jak společnost opadává od toho svého odporu a jak v tom zůstali sami. V listopadu jsou to ještě stovky studentů, kteří stávkují a demonstrují, a v lednu 1969 už je to jeden student, který se upálí na Václavském náměstí,“ dodal historik.
Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969, v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Palach.
8 minut
Výtvarnice Barbora Veselá a historik Petr Blažek ke Dni památky Jana Palacha
