Za popírání ruských zločinů na Ukrajině potrestal soud učitelku podmínkou

Nahrávám video

Za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině potrestal ve čtvrtek soud učitelku Martinu Bednářovou sedmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na dvacet měsíců, na tři roky jí také zakázal učit. Bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Soudkyně Eliška Matyášová řekla, že valnou částí světa byla agrese Ruské federace vůči Ukrajině odsouzena, o čemž bylo v době, kdy Bednářová žákům přednášela, masivně informováno. „To znamená, že paní obžalovaná s tímto musela být srozuměna,“ uvedla soudkyně.

Podotkla, že kdyby Bednářová podobné výroky pronesla například před svými přáteli, nebyla by pravděpodobně nijak stíhána. „Tady je to škodlivé právě z toho důvodu, že si vybrala děti ve věku třináct, čtrnáct let, které si vzala jako rukojmí a které nemohly dělat nic jiného, než tam sedět a její názory absorbovat,“ podotkla Matyášová.

Zdůraznila, že Bednářovou nikdo nesoudí za její názory. „Obžalovaná si může myslet, co chce, ale nesmí k tomu zneužít své postavení učitele,“ zdůraznila soudkyně. Kurz na posílení mediální gramotnosti učitelce nařídila proto, že má podle ní Bednářová problém s rozlišováním dezinformací a propagandy.

Hlasité komentáře

Při vynášení rozsudku učitelka i její příznivci některé části hlasitě komentovali, soudkyně je napomenula, že pokud budou vyrušovat, nechá je vyvést.

Obvodní soud pro Prahu 6 se případem zabýval potřetí. Dvakrát pedagožku osvobodil, napodruhé rozsudek potvrdil i odvolací senát. Verdikty ale letos v lednu zrušil Nejvyšší soud, nařídil, aby se soudy více zabývaly tím, zda Bednářová naplnila objektivní a subjektivní stránku trestného činu.

Téma Ukrajiny otevřela kantorka při výuce v Základní škole Na Dlouhém lánu v Praze počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.

Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když studenti namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že podle ní ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.

Bednářová, která se v podzimních volbách uchází o vstup do sněmovny na pražské kandidátce hnutí Stačilo!, svůj proces označuje za politický a aktuálně zopakovala, že za svými výroky stojí. Hovořila také o tom, že na Ukrajině bylo mučeno ruské obyvatelstvo nebo že masakr v ukrajinské Buči dosud nebyl vyšetřen. Média podle ní o konfliktu neinformují pravdivě.

Obhájci požadovali zproštění

Žalobce pro pražskou češtinářku žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Její obhájci naopak chtěli zproštění. Odvolávali se na svobodu slova, zdůrazňovali, že je potřeba jiné názory ve společnosti tolerovat. Mluvili také o tom, že některé z názorů, které Bednářová prezentovala, nyní slyší i od politiků, například od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pedagožka s třicetiletou praxí dostala po incidentu výpověď, kvůli které poté se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 41 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled