Za popírání ruských zločinů na Ukrajině potrestal soud učitelku podmínkou

Nahrávám video

Za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině potrestal ve čtvrtek soud učitelku Martinu Bednářovou sedmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na dvacet měsíců, na tři roky jí také zakázal učit. Bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Soudkyně Eliška Matyášová řekla, že valnou částí světa byla agrese Ruské federace vůči Ukrajině odsouzena, o čemž bylo v době, kdy Bednářová žákům přednášela, masivně informováno. „To znamená, že paní obžalovaná s tímto musela být srozuměna,“ uvedla soudkyně.

Podotkla, že kdyby Bednářová podobné výroky pronesla například před svými přáteli, nebyla by pravděpodobně nijak stíhána. „Tady je to škodlivé právě z toho důvodu, že si vybrala děti ve věku třináct, čtrnáct let, které si vzala jako rukojmí a které nemohly dělat nic jiného, než tam sedět a její názory absorbovat,“ podotkla Matyášová.

Zdůraznila, že Bednářovou nikdo nesoudí za její názory. „Obžalovaná si může myslet, co chce, ale nesmí k tomu zneužít své postavení učitele,“ zdůraznila soudkyně. Kurz na posílení mediální gramotnosti učitelce nařídila proto, že má podle ní Bednářová problém s rozlišováním dezinformací a propagandy.

Hlasité komentáře

Při vynášení rozsudku učitelka i její příznivci některé části hlasitě komentovali, soudkyně je napomenula, že pokud budou vyrušovat, nechá je vyvést.

Obvodní soud pro Prahu 6 se případem zabýval potřetí. Dvakrát pedagožku osvobodil, napodruhé rozsudek potvrdil i odvolací senát. Verdikty ale letos v lednu zrušil Nejvyšší soud, nařídil, aby se soudy více zabývaly tím, zda Bednářová naplnila objektivní a subjektivní stránku trestného činu.

Téma Ukrajiny otevřela kantorka při výuce v Základní škole Na Dlouhém lánu v Praze počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.

Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když studenti namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že podle ní ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.

Bednářová, která se v podzimních volbách uchází o vstup do sněmovny na pražské kandidátce hnutí Stačilo!, svůj proces označuje za politický a aktuálně zopakovala, že za svými výroky stojí. Hovořila také o tom, že na Ukrajině bylo mučeno ruské obyvatelstvo nebo že masakr v ukrajinské Buči dosud nebyl vyšetřen. Média podle ní o konfliktu neinformují pravdivě.

Obhájci požadovali zproštění

Žalobce pro pražskou češtinářku žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Její obhájci naopak chtěli zproštění. Odvolávali se na svobodu slova, zdůrazňovali, že je potřeba jiné názory ve společnosti tolerovat. Mluvili také o tom, že některé z názorů, které Bednářová prezentovala, nyní slyší i od politiků, například od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Pedagožka s třicetiletou praxí dostala po incidentu výpověď, kvůli které poté se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nedělní debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok

Hlavním tématem Nedělní debaty je návrh státního rozpočtu na příští rok. Pozvání přijali předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Poté vystoupila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V analytické části pořadu téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 3 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 6 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 7 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 8 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 8 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 18 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.