TÉMA

Varšavská smlouva

Osobnosti reflektují okupaci Československa v roce 1968

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
21. 8. 2024|

Dnešní Rusko se podstatně neodlišuje od Sovětského svazu, míní Pavel

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
21. 8. 2024Aktualizováno21. 8. 2024, 20:13|

Nažhavit vysílače a zmást nepřítele. ČST hrála během invaze v roce 1968 klíčovou roli

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).
21. 8. 2024|

Lidé si u ruské ambasády připomněli invazi vojsk Varšavské smlouvy

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.
20. 8. 2024Aktualizováno20. 8. 2024, 23:20|

Zemřel generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.
26. 6. 2024|

Komiks Na nitkách připomíná protest bulharských studentů proti okupaci Československa

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.
2. 5. 2024|

Česko dokázalo to, co Unie nezvládla, hodnotí německá ZDF iniciativu na dodání munice Ukrajině

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.
29. 2. 2024|

Před 55 lety se upálil Jan Zajíc. Zástupci Prahy 1 si připomněli jeho odkaz

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.
25. 2. 2024|

„Slyšte můj křik.“ Před 55 lety se na protest proti okupaci Československa upálil Polák Siwiec

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.
8. 9. 2023Aktualizováno8. 9. 2023, 17:28|

Mnoho Rusů agrese ze srpna 1968 nezajímá. Navíc jsou teď naladěni i protičesky

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.
21. 8. 2023Aktualizováno21. 8. 2023, 23:21|

Ruský imperialismus se nezměnil, řekl Fiala u příležitosti výročí začátku okupace Československa

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.
21. 8. 2023Aktualizováno21. 8. 2023, 22:54|

Události ze srpna 1968 nejsou minulostí. To, co tehdy udělali Rusové nám, provádějí teď Ukrajině, řekl Grolich

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.
21. 8. 2023Aktualizováno21. 8. 2023, 20:10|

„Trvalo dlouho, než jsem pochopil,“ řekl prezident při pietě k výročí invaze. Během jeho projevu zazněl pískot

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.
21. 8. 2023Aktualizováno21. 8. 2023, 19:16|

Odkaz srpna 1968 nebyl nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ódor

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.
21. 8. 2023|

Před pětapadesáti lety vtrhly do Československa sovětské tanky. Invaze ukončila reformní pražské jaro

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.
21. 8. 2023|

Ruská vládní strana chce okupantům z roku 1968 udělit status válečných veteránů

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.
20. 8. 2023|

Maďarsko mělo při srpnové invazi připojit část Slovenska, napsal list blízký Orbánovi

Maďarsko mělo využít invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa k tomu, aby připojilo zpět oblasti jižního Slovenska, které Československu připadly po první světové válce. Maďaři na Slovensku prý vítali maďarské vojáky jako osvoboditele. V článku věnovaném blížícímu se výročí 21. srpna 1968, kdy invaze začala, to uvedl maďarský provládní deník Magyar Nemzet.
19. 8. 2023|

Výroba delfínů začala ve velkém před 60 lety. Položily základ pro další rozvoj proudových letounů v tuzemsku

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.
29. 4. 2023|

Rusko už je poraženo v morální rovině, míní Kocáb

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.
27. 2. 2023|

„Slované se navzájem ničí.“ Ukrajinci si u Soledaru rozmýšlejí každý výstřel a šetří municí

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.
1. 2. 2023|

Zemřel diplomat a exministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Zasloužil se o vstup do NATO i odchod sovětských vojsk

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.
30. 1. 2023|

Zemřel Viktor Fajnberg, jeden z osmi statečných z Rudého náměstí

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.
3. 1. 2023Aktualizováno3. 1. 2023, 20:52|

Historie konfliktu, který se nestal. Českoslovenští vojáci se připravovali na jadernou světovou válku

Česká televize uvádí nový dokument s názvem Dějiny třetí světové. Vznikl jako připomínka Karibské krize, která propukla před šedesáti lety. Byl to okamžik, kdy byl svět nejblíže další světové válce. Krize se týkala i Československa, v dokumentu vystoupí pamětníci z řad tehdejších vojáků. Tedy těch, kdo se připravovali na válku, která nakonec nebyla. Film je k vidění v iVysílání.
19. 10. 2022|

V den výročí invaze přicházely ukrajinské ambasádě 1968korunové příspěvky. Vybrala tak 24 milionů

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.
22. 8. 2022|