Varšavská smlouva

Jarmila Janků zažila jako dítě druhou světovou válku a později i okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V obou historických momentech se ocitla v ohrožení života. Ve svých vzpomínkách popisuje strach a nejistotu za nacistické okupace, atmosféru srpnové noci i neobyčejné setkání své maminky s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Dopoledne 21. srpna 1968 vyšlo druhé vydání Rovnosti, které informovalo o vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Jiřího Šiguta, který byl zástupce šéfredaktora novin, vyvedli vojáci z redakce se samopalem v zádech a spolu s ním vykázali i všechny novináře. Ti se ale nenechali zastrašit – v improvizované redakci pokračovali v práci a o událostech informovali prostřednictvím letáků.

Luděk Labík byl jedním z pěti mladých mužů, kteří se tři dny po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy pokusili v Hradci Králové zapálit památník osvobození města Rudou armádou. Polští vojáci skupinu zadrželi a Labík následně skončil ve výchovném ústavu. Jeho život od té doby poznamenal cejch kriminálníka.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci o rok dříve než dosud začít pracovat v nemocnicích jako praktické sestry, normu schválil Senát. U zdravotních sester to má být většinou možné už po dvou letech studia a u budoucích lékařů po třech letech. Norma má pomoci vyřešit potíže s nedostatkem nemocničního personálu. Horní komora podpořila i převod odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Jako vysokoškolák odjel Petr Badalík v prvním ročníku VUT v roce 1967 na školní lyžařský kurz na Slovensko, kde společně se spolužáky a instruktory skončil pod lavinou. Šest lidí tenkrát pod sněhem zahynulo. O necelý rok později se dostal do další nebezpečné situace v srpnu 1968, kdy s kamarádem zaznamenali na film příjezd okupačních vojsk armád Varšavské smlouvy do Brna. Filmy pak dostali do Vídně, kde je odvysílala rakouská televize.

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, je podle prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS) stále aktuální. Podle hlavy státu je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem v Praze, také předsedové obou parlamentních komor a další politici.

Maskovací polní stejnokroj vzor 60, známý jako „jehličí“, tvořil zhruba čtvrt století základ výstroje Československé lidové armády a uplatnil se třeba i mezi trampy. Zelenou uniformu s typickým potiskem připomínajícím jehličky ze stromů, která byla oficiálně zavedená k 1. lednu 1965, občas využívala ještě armáda samostatného Česka.

Zpráva o porážce pražského jara a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zasadila bývalé německé kancléřce Angele Merkelové ránu, kterou prý cítí dodnes. V knize s názvem Svoboda, Paměti 1954–2021, která v úterý vyšla ve třech desítkách jazyků, vzpomíná významná politička na svou kariéru i vazby na Česko. Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z doby šestnáctileté vlády za vyloženou chybu, uvedla v rozhovoru pro web mediální skupiny RND.

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vojska Varšavské smlouvy vtrhla do tehdejšího Československa v noci na 21. srpna 1968, před 56 lety. Pro politickou reprezentaci to znamenalo konec liberálních reforem známých jako pražské jaro. Klíčovou roli tehdy hrála média, tedy i Československá televize (ČST).

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.

Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj život pro svobodu a budoucnost českého národa. „Taková láska k národu, vlasti, ke svobodě je něco, co bychom si měli připomínat napříč desetiletími, staletími. Takových hrdinů, světců máme v našem národě velmi málo,“ uvedla.

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Agrese na Ukrajině nám připomíná, že ruský imperialismus se nezměnil. V Událostech, komentářích to při příležitosti 55. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj to ukazuje, že je důležité a aktuální si události roku 1968 připomínat.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.