Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.
Jedenadvacátý srpen 2023 je v ulicích válčící Moskvy den jako každý jiný. Mnoho Rusů 55 let stará agrese nezajímá, nejmladší generace o ní příliš neví, hovoří o ní jen ti nejstarší.
„Je tady pohled komunistů, ten říká, že sovětská armáda a vojska Varšavské smlouvy odvrátila buržoazní puč,“ přibližuje historik Vadim Truchačov ze Státní humanitární univerzity v Moskvě.
Velká část Rusů je přitom i kvůli ruské invazi na Ukrajinu naladěna silně protičesky. „V roce 1968 Sovětský svaz odvrátil rozšíření NATO. Samozřejmě to bylo uděláno proti vůli Čechů, ale nás názor Čechů nezajímá,“ tvrdí Truchačov.
Ojedinělý protest ze srpna 1968 proti okupaci Československa si tak pamatují nejspíš jen někdejší disidentské kruhy. Akce se tehdy zúčastnilo osm mladých lidí. Ti protestovali 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v ruské metropoli. Rozvinuli tam transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Během několika minut je pak zatkla komunistická milice.
„Mělo to morální smysl, a jak já neustále opakuji, taky čistě osobní. Chtěli jsme mít čisté svědomí,“ říká jedna z tehdejších demonstrantek Natalia Gorbaněvská. „Navždy to zůstane špinavostí v dějinách naší země,“ připojil jiný z pamětníků Viktor Fajnberg.
Po dlouhých letech ve vězení nebo nucené psychiatrické léčby většina z osmi demonstrujících ze Sovětského svazu emigrovala na Západ. Připomínat jejich odvahu se opakovaně nedařilo ani po pádu komunismu. Posléze v srpnu 2013 a pak znovu v roce 2018 jejich pietní setkání na původním místě protestu rozehnala policie Ruské federace.
Putin by znovu odpovědnost za srpen 68 nepřijal, myslí si Pazderka
„Události ze srpna 68 jsou jenom kapkou v moři nereflektované a nezpracované dlouhé sovětské historie,“ připomněl bývalý zpravodaj v Rusku a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Odkázal přitom na „krvavější“ události, například na potlačenou revoluci v Maďarsku v roce 1956 či na trauma z afghánské války.
„Sociologické průzkumy ukazují, že více než polovina Rusů vůbec neví, co se tehdy dělo, že tomu nepřikládá žádnou váhu, odstřihává se od toho,“ uvedl novinář s odkazem na častá tvrzení, že „to byla sovětská historie a dnes je to Ruská federace“. Snaha reflektovat události tak podle něj už dávno zmizela.
Pazderka dále řekl, že si neumí představit, že by šéf Kremlu Putin v současné době znovu přijal odpovědnost za dění v srpnu 1968. „Putin roku 2006 rozhodně není Putin v roce 2023, je to člověk, který prošel nějakou evolucí a s ním samozřejmě ruská společnost,“ myslí si.
„Od roku 2014, kdy Rusko začalo se svou agresí vůči Ukrajině, se vnitřní šrouby v ruské společnosti začaly strašně utahovat. I lidé, kteří byli ochotní vzpomínat na srpen 68 a nějak reflektovat sovětskou minulost, najednou odmítali jakékoli rozhovory, zavíraly se archivy a všechno se znovu dostávalo do stavu ‚obležené pevnosti‘.“
Okupace měla podobné cíle jako agrese na Ukrajině, míní historik Tomek
„Současné Rusko se rozhodlo pokračovat v kurzu Sovětského svazu a ještě daleko hrubším způsobem než za Brežněvovy vlády, takže co se tehdy schvalovalo, se už neodsuzuje a v podstatě se to podporuje,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov.
Podotkl, že okupace byl zločin už v roce 1968 a samozřejmě to zločinem zůstává.
„Je zajímavé, že to mělo v podstatě podobné cíle jako agrese na Ukrajině, to znamená nastolit vládu, která bude přijatelná, která bude prostě povolná sovětské nebo moskevské vládě,“ připojil historik z Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, rovněž signatář Charty 77.
