Mnoho Rusů agrese ze srpna 1968 nezajímá. Navíc jsou teď naladěni i protičesky

10 minut
Horizont ČT24: Jak rezonuje srpen 1968 v současném Rusku
Zdroj: ČT24

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

Jedenadvacátý srpen 2023 je v ulicích válčící Moskvy den jako každý jiný. Mnoho Rusů 55 let stará agrese nezajímá, nejmladší generace o ní příliš neví, hovoří o ní jen ti nejstarší.

„Je tady pohled komunistů, ten říká, že sovětská armáda a vojska Varšavské smlouvy odvrátila buržoazní puč,“ přibližuje historik Vadim Truchačov ze Státní humanitární univerzity v Moskvě.

Velká část Rusů je přitom i kvůli ruské invazi na Ukrajinu naladěna silně protičesky. „V roce 1968 Sovětský svaz odvrátil rozšíření NATO. Samozřejmě to bylo uděláno proti vůli Čechů, ale nás názor Čechů nezajímá,“ tvrdí Truchačov.

Ojedinělý protest ze srpna 1968 proti okupaci Československa si tak pamatují nejspíš jen někdejší disidentské kruhy. Akce se tehdy zúčastnilo osm mladých lidí. Ti protestovali 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v ruské metropoli. Rozvinuli tam transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Během několika minut je pak zatkla komunistická milice.

„Mělo to morální smysl, a jak já neustále opakuji, taky čistě osobní. Chtěli jsme mít čisté svědomí,“ říká jedna z tehdejších demonstrantek Natalia Gorbaněvská. „Navždy to zůstane špinavostí v dějinách naší země,“ připojil jiný z pamětníků Viktor Fajnberg.

Po dlouhých letech ve vězení nebo nucené psychiatrické léčby většina z osmi demonstrujících ze Sovětského svazu emigrovala na Západ. Připomínat jejich odvahu se opakovaně nedařilo ani po pádu komunismu. Posléze v srpnu 2013 a pak znovu v roce 2018 jejich pietní setkání na původním místě protestu rozehnala policie Ruské federace.

Putin by znovu odpovědnost za srpen 68 nepřijal, myslí si Pazderka

„Události ze srpna 68 jsou jenom kapkou v moři nereflektované a nezpracované dlouhé sovětské historie,“ připomněl bývalý zpravodaj v Rusku a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Odkázal přitom na „krvavější“ události, například na potlačenou revoluci v Maďarsku v roce 1956 či na trauma z afghánské války.

„Sociologické průzkumy ukazují, že více než polovina Rusů vůbec neví, co se tehdy dělo, že tomu nepřikládá žádnou váhu, odstřihává se od toho,“ uvedl novinář s odkazem na častá tvrzení, že „to byla sovětská historie a dnes je to Ruská federace“. Snaha reflektovat události tak podle něj už dávno zmizela.

Pazderka dále řekl, že si neumí představit, že by šéf Kremlu Putin v současné době znovu přijal odpovědnost za dění v srpnu 1968. „Putin roku 2006 rozhodně není Putin v roce 2023, je to člověk, který prošel nějakou evolucí a s ním samozřejmě ruská společnost,“ myslí si.

„Od roku 2014, kdy Rusko začalo se svou agresí vůči Ukrajině, se vnitřní šrouby v ruské společnosti začaly strašně utahovat. I lidé, kteří byli ochotní vzpomínat na srpen 68 a nějak reflektovat sovětskou minulost, najednou odmítali jakékoli rozhovory, zavíraly se archivy a všechno se znovu dostávalo do stavu ‚obležené pevnosti‘.“

Okupace měla podobné cíle jako agrese na Ukrajině, míní historik Tomek

„Současné Rusko se rozhodlo pokračovat v kurzu Sovětského svazu a ještě daleko hrubším způsobem než za Brežněvovy vlády, takže co se tehdy schvalovalo, se už neodsuzuje a v podstatě se to podporuje,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ruský historik, religionista a politolog Andrej Zubov.

Podotkl, že okupace byl zločin už v roce 1968 a samozřejmě to zločinem zůstává.

„Je zajímavé, že to mělo v podstatě podobné cíle jako agrese na Ukrajině, to znamená nastolit vládu, která bude přijatelná, která bude prostě povolná sovětské nebo moskevské vládě,“ připojil historik z Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek, rovněž signatář Charty 77.

15 minut
Události, komentáře: Postoj Moskvy k okupaci v roce 1968
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 7 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 8 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 8 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 11 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 12 hhodinami

„Nejsme koalice, budeme mít jeden klub,“ řekl Fiala (SPD) v debatě o nadcházejících volbách

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).
před 13 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 hhodinami
Načítání...