1968

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

Zatím dvakrát se oficiálně omluvilo Rusko za okupaci po sovětské invazi v roce 1968. První pardon vyřknul v roce 1993 tehdejší prezident Boris Jelcin, srpnové události označil za nepřípustnou agresi vůči suverénní zemi. V roce 2006 pak přijal morální odpovědnost za svou zemi i současný šéf Kremlu Vladimir Putin. Pro současné Rusko to však téma není.

K ozbrojenému odporu proti invazi 21. srpna 1968 prakticky nedošlo, Holešov na Kroměřížsku ale mohl být výjimkou. Přesile se postavili vojáci ze 7. výsadkového pluku zvláštního určení. Na okupanty mířili zbraněmi, rozkazu k obraně se ale nedočkali.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

Režisér a scenárista Jiří Mádl začal natáčet film Vlny. Drama z období konce šedesátých let a pražského jara vypráví o dvou bratrech čelících zkouškám doby, ale odhalí i skutečný příběh korespondentů mezinárodní redakce Československého rozhlasu. Právě před jeho budovou, kde dnes sídlí Český rozhlas, štáb natáčel.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Česko chce vypovědět dlouhodobé smlouvy s Ruskem o bezplatném pronájmu pozemků, na kterých stojí jeho budovy. Materiál ministerstva zahraničí by měla příští týden projednat vláda. Úředníci navíc hodlají od Rusů zpětně vymáhat nájemné. Ruská federace vlastní v Česku desítky nemovitostí a řadu z nich dál pronajímá.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

Michail Gorbačov přijel v roce 1987 jako nejvyšší představitel Sovětského svazu do Československa. Pro zemi to byla mimořádná událost. Gorbačova na letišti vítal prezident Gustáv Husák a stovky lidí. Od návštěvy se čekala mimo jiné omluva za invazi sovětských vojsk v roce 1968, ta ale nepřišla.

V červenci 1992 byl v ruském Státním archivu objeven takzvaný zvací dopis z roku 1968, jímž podepsaní čeští a slovenští komunisté vyzvali vedení SSSR, aby zasáhlo proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. List se poté stal záminkou k invazi takzvaných spřátelených armád do ČSSR. Po převozu kopie dopisu do ČSFR byl stíhán poslední žijící z celkem pěti podepsaných, Vasil Biľak. Pravost svého podpisu ale vytrvale popíral.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech v neděli večer představí ve velkém sále hotelu Thermal premiéru českého filmu Slovo. Snímek, který se odehrává v době kolem roku 1968, sleduje příběh manželů Václava a Věry. Ti si dali slovo, že budou stát vždy při sobě bez překročení svých morálních hranic. Podle režisérky Beaty Parkanové se jedná o příběh ze současnosti, který je jenom zasazený do počátku období normalizace v Československu.

Ve věku 89 let zemřel dlouholetý člen zpravodajství České televize Zdeněk Velíšek. Věnoval se především evropským záležitostem a hlavně Francii. Získal i francouzský Řád umění a literatury. Po sovětské okupaci v roce 1968 musel tehdejší redakci opustit a vrátil se až po sametové revoluci.

Na krizových linkách, které pomáhají seniorům, stoupl počet hovorů až o třetinu. Covidová krize a nyní válečný konflikt na Ukrajině duševní potíže u starší generace ještě prohloubily. Potýkají se tak se strachem a úzkostmi.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Nikdy nezahořkla a nepovažovala se za mučednici, shodují se osobnosti, které ve vysílání České televize zavzpomínaly na Kamilu Moučkovou. Hlasatelka, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, zemřela v úterý.