1968 strana 5 z 5

Až 27. srpna 1968, kdy se do Československa vrátili unesení politici, se odmlčelo poslední stanoviště, odkud improvizovaně a okupantům navzdory vysílala Československá televize. Její ústředí sice obsadili okupanti téměř ihned, ale vysílání i tak pokračovalo z utajených míst. Vysílalo se například z jihočeské Kletě, ale i z tehdy rozestavěného areálu na Kavčích horách.

Česká politika nemá kontinuitu, nepodařilo se zrodit politické generace, které by si předávaly štafetu a vytvářely by situaci, že je na politiku spolehnutí. V pořadu Interview ČT24 to řekl dramatik a polistopadový politik Milan Uhde, který byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny. Za jediné politiky na úrovni považuje T. G. Masaryka a Václava Havla. Zdůraznil, že kdo vstoupí do politiky, má za své činy a názory ručit životem.

Fenomenální československá sportovní gymnastka Věra Čáslavská se v roce 1968 po podepsání jednoho z dokumentů pražského jara ocitla v hledáčku tehdejší Státní bezpečnosti. Úkryt nalezla na chatě horské služby ve Vřesové studánce v Jeseníkách.

Měli jsme se tenkrát bránit? Otázka, která se často opakuje, když přijde na mnichovskou dohodu a krizi roku 1938, mnohem méně rezonuje v případě osmašedesátého. Na první pohled to ale nemusí být úplně nesmyslná otázka. Československá lidová armáda byla v té době početná a měla k dispozici nejmodernější výzbroj. Jak se ale v debatě k 50 letům od počátku okupace shodli historici i pamětníci, ve skutečnosti nebyla obrana reálná. Na útok od spojenců nebyl připraven vůbec nikdo.

Lidé si v úterý připomínají 50. výročí vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa. Před budovou Českého rozhlasu se od 11 hodin konal pietní akt k uctění památky padlých. S projevem vystoupili předsedové obou komor parlamentu a promluvil i šéf vlády Andrej Babiš (ANO). Pieta se ale nesla ve znamení protestů proti současnému premiérovi, lidé pískali a skandovali během celého jeho projevu.

Jednu z nejviditelnějších připomínek invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa představuje fasáda pražského Národního muzea. Proč sovětští vojáci na budovu začali pálit, historici dodnes s jistotou nevědí. El Grečkovy fresky, jak se poničení fasády začalo přezdívat, nezmizí ani po aktuální rekonstrukci budovy.

Čtvrtina lidí v Česku se domnívá, že komunistická strana měla v době, kdy byla vůdčí silou československé politiky, podporu většiny společnosti. Podle necelé pětiny také byla před rokem 1989 vyšší kvalita života než dnes. Vyplývá to průzkumu agentury Median pro Českou televizi k výročí srpna 1968.

I v socialistických zemích se před padesáti lety našli lidé, kteří protestovali proti okupaci Československa. Za několikaminutový protest strávili dlouhý čas za mřížemi nebo v psychiatrických léčebnách. Tři stateční teď přijeli do Česka, aby uctili památku Jana Palacha.

Na výročí invaze ze srpna 1968 vzpomínali i tehdejší okupanti. Bývalí příslušníci sovětské armády se sešli v ruském Volgogradě. Od svazu veteránů dostali pamětní medaile a ujišťovali se, že tehdy udělali správnou věc.

Záznam přenosu z budovy Českého rozhlasu s aktéry, pamětníky, historiky, experty a osobnostmi o událostech v Československu v roce 1968.

Slovenský prezident Andrej Kiska přirovnal okupaci Československa k hororovému filmu. V televizním projevu k 50. výročí invaze vyzval současné demokratické politiky, aby chránili svobodu. Vyzdvihl také roli spojenců v Unii a NATO, kteří mají podle Kisky „stejné hodnoty a respekt ke svobodě, právům lidí a demokracii“. Upozornil i na problém mladých, kteří toho o invazi moc nevědí.

Sovětský tank a na něm pražský mladík s československou vlajkou. Jeden ze snímků českého fotografa Josefa Koudelky se v den 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR dostal i na titulní stránku amerického deníku The New York Times (NYT). Titulku a šest následujících stran věnuje výročí také německý list Die Tageszeitung. Zmínky o konci pražského jara našli na titulních stránkách také čtenáři španělských deníků El País a El Mundo. Tématu se věnují také německá, rakouská a samozřejmě i slovenská média.

Rusové jsou v Česku třetí nejpočetnější menšinou, žije jich tu více než 36 tisíc. Jak mladí Rusové vnímají vlastní minulost a jak se vyrovnávají s naším historickým komplexem, zajímá tvůrce v pražském Divadle Archa. Inscenace Rusáci? má premiéru 21. srpna, na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Touha po svobodě a demokracii přežila i vpád vojsk Varšavské smlouvy a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. V den 50. výročí invaze v Československu to na Twitter napsal předseda Evropské rady Donald Tusk. Události srpna 1968 připomínají také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani nebo nebo lídr největší europarlamentní lidovecké frakce Manfred Weber.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa vzbudil rozhořčení po celém světě. Dokonce i jindy opatrní Finové organizovali masové protesty, které u tamní vlády vyvolaly obavy. Finsko sousedící se Sovětským svazem balancovalo na hraně mezi Východem a Západem po celou dobu studené války. Jeho specifická zahraniční politika si vysloužila přezdívku finlandizace, a tak se tehdejší vláda obávala, jak se zachová „velký medvěd“ na východní hranici. Sovětská okupace Československa měla dopad i na vnitřní politiku Finska: rozštěpila se komunistická strana.

Události ze srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce. K 50. výročí vojenské invaze do Československa to napsal slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři, který otiskly Hospodárske noviny. Ministerstvo zahraničí označilo invazi za nepřípustný akt agrese, tajemník miniterstva vyzdvihl členství v NATO a EU.

Pražské jaro bylo první z „barevných převratů“ zosnovaných Spojenými státy, napsal autor komentáře, který k výročí srpnové invaze vydal ruský list Izvestija. Autor také tvrdí, že vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se odehrál na žádost Alexandra Dubčeka. V ruských médiích ale zaznívá i liberálnější pohled na 50. výročí vstupu vojsk Sovětského svazu a jeho spojenců do tehdejšího Československa.

Autor románu Skleněný pokoj, inspirovaném brněnskou vilou Tugendhat, napsal další knihu z českého prostředí. Nový román Simona Mawera se jmenuje Prague Spring, tedy Pražské jaro, se odehrává v roce 1968. Zatím sklízí příznivé recenze.

Socha Ivana Koněva, která stojí na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, dostala nové informační desky. Radnice Prahy 6 odhalila zrekonstruovaný památník odpoledne 21. srpna – 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, na které se Koněv nepřímo podílel. Maršál je ale známý hlavně kvůli tomu, že se jeho vojska účastnila závěrečné fáze osvobození Prahy v roce 1945. Na to také poukazovala skupina lidí nespokojených s úpravami sochy. Radnice podle nich přepisuje historii.

Když se 21. srpna 1968 objevily okolo sedmé ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli vpustit dovnitř. Na půlstoletí staré události v úterý v Holešově zavzpomínaly asi dvě stovky někdejších členů výsadkového pluku.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa byla negativně vnímaná i pod Tatrami, podle publicisty z Denníku N a bývalého šéfredaktora Respektu Martina M. Šimečky ale Slováci nevnímají srpen tak dramaticky jako Češi. Je to dané mimo jiné i tím, že životní úroveň na Slovensku v té době rostla a v říjnu byl schválený zákon o federaci. Ve vzpomínce na 50. výročí invaze večer promluví slovenský prezident Andrej Kiska. ČT24 jeho projev odvysílá po Událostech.

Jak už se stalo zvykem, Národní galerie v Praze zahajuje novou výstavní „sezonu“ vernisáží pro veřejnost. Aktuální Opening načasovala na 21. srpen – a nové výstavy se také tohoto data a jeho odkazu částečně tematicky týkají. K padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se pojí slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68. Pohled na historii lze nalézt i v malbách Jiřího Petrboka. Trojici doplňuje Záhada Čapkova koberce, která se točí kolem sběratelské vášně spisovatele Karla Čapka.

Podle výzkumu agentury Median pro ČT si pětatřicet procent Čechů ve věku 18–34 let nedokáže spojit události 21. srpna se začátkem sovětské okupace Československa. Podle poslance za TOP 09 Dominika Feriho je třeba v českém školství položit důraz právě na výuku novodobých dějin. „Mnoho lidí mi napsalo, že skončili v roce 1918 nebo v roce 1945. To se prostě nemůže stát, to klíčové se odehrávalo i potom,“ prohlásil Feri v Událostech, komentářích.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd zveřejnilo průzkumy společenských nálad z července 1968, které přímo reagovaly na aktuální dění. Výzkumníci se zaměřovali například na to, jak lidé důvěřují představitelům politického života nebo komunistické straně.