Lidé si v úterý připomínají 50. výročí vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa. Před budovou Českého rozhlasu se od 11 hodin konal pietní akt k uctění památky padlých. S projevem vystoupili předsedové obou komor parlamentu a promluvil i šéf vlády Andrej Babiš (ANO). Pieta se ale nesla ve znamení protestů proti současnému premiérovi, lidé pískali a skandovali během celého jeho projevu.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v souvislosti s výročím srpna 1968 zdůraznil roli veřejnoprávních médií pro objektivní informování občanů. Pokusy o diskreditaci České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře jsou podle něj nepřijatelné.
„Neboť bez nich bychom zůstali odkázáni pouze na soukromá média a těžko bychom rozlišovali objektivní a účelové informace,“ řekl Štěch. Objektivita informací podle něj musí být samozřejmostí, protože na takové mají všichni právo.
Lidé jsou podle Štěcha zaplavováni informacemi ze všech stran a je obtížné se v nich orientovat. „Právě rok 1968 ukázal, jaký zásadní pozitivní význam a roli mohou v kritických chvílích společnosti sehrát veřejnoprávní média,“ řekl. Dodal, že z nedávné historie by si měla společnost vzít poučení a vnímat poslání médií veřejné služby z tohoto pohledu.
Pietní akt přehlušily protesty proti Andreji Babišovi
Svoboda v Česku není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ohrožena. Každý si může říkat, co chce, založit stranu nebo hnutí a cokoliv kritizovat, uvedl předseda vlády při pietě za oběti událostí srpna 1968 před budovou Českého rozhlasu.
„Svoboda a demokracie jsou především o tom, že umím uznat, že má někdo právo na jiný názor nebo preferenci,“ uvedl Babiš. Ve svém zhruba pětiminutovém projevu vyjádřil také obdiv lidem, kteří v srpnu 1968 při invazi vojsk Varšavské smlouvy neváhali nasadit svůj život.
Budovat svobodnou, slušnou a prosperující společnost je těžká a nikdy nekončící práce, uvedl premiér. „Příliš často jsme dnes svědky toho, že svobodu mnoho lidí jen zneužívá, aby si pro sebe získali co nejvíc. Příliš často vidíme snahy o rozdělení společnosti na vyvolené a ty, co mají jen mlčet,“ prohlásil rovněž. Lidé v Česku jsou podle něj svědky nekončících politických sporů s falešnými záminkami, které polarizují společnost.
Rok 1968 zařadil premiér mezi mezníky, které ovlivnily životy lidí na dlouhou dobu. Tehdejší obrodný proces strhl podle něj celé generace k hledání svobodnějšího, spravedlivějšího a otevřenějšího společenského systému. „Většina lidí věřila v proces demokratizace, s obrodným procesem spojovali svobodu,“ uvedl.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy před 50 lety pak označil premiér za brutální. „Potlačení pražského jara poznamenalo životy našich lidí na mnoho dalších let, nadšení vystřídala deziluze a zklamání.“
Celý Babišův projev provázel na pražské Vinohradské třídě pískot a skandování. Premiéra během proslovu obklopila ochranka. Řada lidí na něj pokřikovala a pískala ze vzdálenosti několika metrů. Někteří si přinesli kromě transparentů také píšťalky a projev na místě zcela přehlušili. Babiš ČTK řekl, že to nebude komentovat, a hned po projevu odjel.
Babiše přítomní vypískali už při příchodu na pietu. Transparenty přítomných kromě Babiše směřovaly také proti prezidentovi Miloši Zemanovi, který s předstihem oznámil, že události srpna 1968 nebude v souvislosti s 50. výročím nijak veřejně komentovat.
Vondráček: Lidé si pletou pietu s demonstrací
Pískotu se během svého projevu dočkal i šéf sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Ten si postěžoval, že si lidé pietu pletou s demonstrací. Předseda dolní komory mluvil o tom, že okupace zničila naděje Československa na svobodu. Dodal, že hodnoty, jakými jsou svoboda a demokracie, je třeba vždy bránit.
„Rozlišení pietního aktu a svobodné politické demonstrace patří k nejzákladnějším aktům nejen politické kultury, ale kultury vůbec,“ prohlásil Vondráček v úvodu, zatímco mnozí přítomní hvízdali a skandovali hesla proti hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi.
Potlesku se při kladení věnců naopak dočkali například zástupci Konfederace politických vězňů nebo poslanci Jana Černochová (ODS), Jan Bartošek, Marek Výborný a exministr kultury Daniel Herman (všichni KDU-ČSL).
Na Václavském náměstí čtení jmen obětí okupace i série koncertů
Na Václavském náměstí začalo před polednem čtení jmen lidí, které stál příjezd sovětských vojsk život. Následovala série koncertů a projevů osobností. Na Kampě proběhlo v podvečer shromáždění, které vyvrcholilo zapálením svíček za oběti u památníku obětem komunismu na Újezdě.
„Na Václavském náměstí a hlavně nahoře před rozhlasem umírali lidé a my je dnes připomínáme,“ uvedl Petr Marek z iniciativy BEZ komunistů.cz. „Úplně v těch prvních hodinách a dnech to bylo na 90 lidí,“ dodal. Další životy stály například dopravní nehody s vojenskou technikou okupačních armád v následujících dnech a týdnech. Čtení jmen dnes přihlíželo několik desítek lidí.
Celkem si okupace podle historiků do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných. Jména obětí byla v úterý na Václavském náměstí také vystavena na symbolické červené kleci, reprezentující nesvobodu komunistického režimu. Doplnila je i jména mrtvých z roku 1969, kdy první výročí příjezdu armád Varšavské smlouvy vyvolalo vlnu demonstrací, které československé pořádkové síly násilně potlačily.
V Liberci připomíná výročí okupace výstava fotografií
Minutou ticha a položením květin si výročí invaze připomněl i Liberec. Lidé u památníku tvořeného tankovým pásem se jmény obětí zapalovali svíčky. Právě Liberec byl po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Okupanti po sobě zanechali devět mrtvých a 45 zraněných. Události toho dne dokumentuje výstava dobových fotografií na náměstí před libereckou radnicí, atmosféru té doby připomíná i tank.
Mezi těmi, kdo na náměstí přišli, byl i Václav Toužimský, autor slavné fotografie tanku, který pobořil podloubí na hlavním náměstí. I dnes měl v ruce fotoaparát. „Byl jsem zašitej na našem podniku, byl jsem na střeše,“ přiznal Toužimský, který tehdy pracoval ve fotocentrále na protější straně náměstí.
- Olomoucká radnice zveřejnila na svých stránkách archivní dokumenty mapující atmosféru ve městě v prvním týdnu po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy. Dramatické události srpna 1968 připomínají lidem fotografie, letáky a dobový tisk a také informace historika Jiřího Fialy.
Liberec byl během invaze vojsk Varšavské smlouvy prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty. Tanky a další vojenská technika v plné bojové pohotovosti totiž mířily do Prahy z Polska. Sovětský tank tehdy pobořil v Liberci podloubí hotelu Radnice, zdivo zasypalo devět lidí, tři z nich zemřeli.
„Bylo to pro mě tak silné, že si to pamatuju minutu po minutě,“ uvedl náměstek hejtmana Přemysl Sobotka, který tehdy jako čerstvě dostudovaný chirurg sloužil v liberecké nemocnici na příjmu. „Hned ráno nám tam začali vozit zraněné ze střelby. Válečnou chirurgii nás nikdo pořádně nenaučil, ani jsme o to neměli zájem, takže musím říct, že to bylo děsivé,“ vzpomínal v den výročí okupace lékař.
V Brně si připomněli oběti okupace
Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO) i další pamětníci uctili památku brněnských obětí okupace, při níž v jihomoravské metropoli zemřeli tři muži. Šimek položil věnec u pamětní desky Danuše Muzikářové, která byla zastřelena na Moravském náměstí při ročním výročí událostí. Podle pamětníka Jiřího Kuglera byl rok 1969 snad ještě horší než rok 1968.
„Vrátilo nás to o několik let zpět. Je potřeba, aby to mladá generace vnímala a věnovala se historii, abychom to nemuseli zažívat znovu,“ zdůraznil hejtman. Podle pamětníka Jiřího Kuglera byl rok 1969 snad ještě horší než rok 1968. „Co dělali estébáci, to bylo neuvěřitelné,“ řekl Kugler, kterého příslušníci StB jako mladíka vyslýchali a uštědřili mu několik ran.
Lidé se scházejí také u pamětních desek dalších obětí z Brna: Josefa Žemličky a Viliama Debnára z 21. srpna 1968 a a Stanislava Valehracha z 21. srpna 1969. Divadlo Bolka Polívky připravilo na úterní odpoledne happening s panelovou výstavou a promítáním dokumentů v budově bývalé České televize. Večer se bude v kostele svatého Jakuba sloužit mše za oběti okupace.
- V českobudějovické Galerii Nahoře připomínají výročí okupace snímky sovětských tanků, záběry z manifestací i jiných událostí z roku 1968 na výstavě Osmašedesátý, rok nadějí a zklamání. Vystaveny jsou hlavně snímky z Českých Budějovic od Otty Seppa, tehdejšího fotografa deníku Jihočeská Pravda.
Sovětskou okupaci si lidé připomínali už v pondělí večer, třeba u rektorátu Masarykovy univerzity. Na jeho fasádě se promítal videomapping s historickými záběry. Video ve smyčce se bude opakovat každý večer až do čtvrtka, objevují se v něm i záběry, které se před 50 lety dostaly díky pirátskému vysílání pracovníků Československé televize v Brně přes Rakousko do celého světa.
Ve Znojmě si v úterý lidé připomněli události jednadvacátého srpna 1968 pietním aktem u památníku obětí třetího československého odboje. Zahájil ho starosta, který srpnové události připomněl. Nezapomněl zdůraznit, že on sám okupaci nezažil, ale i proto je důležité si ji připomínat. Na místě se sešli pamětníci. Vzpomínali, že se při invazi skrývali ve sklepě a báli se, že jim strop spadne na hlavu kvůli projíždějícím tankům. Uctili i památku Anny Trechové, která zemřela poté, co auto, ve kterém seděla, přejel sovětský tank.
V Ostravě se v noci v ulicích objevily „vzkazy okupantům“
V centru Ostravy připomínají události z roku 1968 nápisy se vzkazy okupantům jako „Na dovolenou se nejezdí tankem“ či „V noci chodí jen zloději“. Dobrovolníci je vyvěsili na stěny domů či sloupy veřejného osvětlení v noci na úterý. Na náměstí Edvarda Beneše je navíc sovětská historická vojenská technika a muži v sovětských uniformách.
Podle mluvčí města Andrey Vojkovské je cílem akce navodit alespoň část z atmosféry, kterou prožívali Ostravané v roce 1968. Při přípravě materiálů organizátoři podle ní použili dobové fotografie a materiály uložené v Archivu města Ostravy.
„Letos si připomínáme nejenom 100. výročí vyhlášení samostatnosti československého státu, ale rovněž různá kulatá výročí jiných, vesměs tragických událostí našich moderních dějin. Jedním z nich je bezesporu okupace vojsky Varšavské smlouvy. Samotná zkušenost a pocity, které lidé prožívali, nelze přenést. Chtěli jsme alespoň částečně navodit atmosféru oněch nešťastných srpnových dnů,“ řekl primátor Tomáš Macura (ANO).
V Karlových Varech zazněly projevy před ruským konzulátem
V Karlových Varech se vydala na průvod asi padesátka lidí, kterým si připomněli 50. výročí okupace Československa. Zastavili se i před Generálním konzulátem Ruské federace, kde zazněly krátké projevy a hudba Karla Kryla.
K lidem, z nichž si spíš jen menšina pamatovala rok 1968 osobně, promluvil například náměstek primátora Jiří Klsák (KOA) nebo Jan Nedvěd, autor knihy Neskloníme hlavy - rok 1968 v Karlových Varech, která má večer slavnostní představení v karlovarském muzeu. „Tehdejší svoboda slova vyděsila komunisty od západu na východ. Papaláši se báli, že přijdou o svoji moc,“ řekl Nedvěd na shromáždění před ruským konzulátem.
