Česká politika nemá kontinuitu, nepodařilo se zrodit politické generace, které by si předávaly štafetu a vytvářely by situaci, že je na politiku spolehnutí. V pořadu Interview ČT24 to řekl dramatik a polistopadový politik Milan Uhde, který byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny. Za jediné politiky na úrovni považuje T. G. Masaryka a Václava Havla. Zdůraznil, že kdo vstoupí do politiky, má za své činy a názory ručit životem.
Politik by měl za své názory a činy ručit životem, říká Milan Uhde. V politice mu chybí kontinuita
Milan Uhde v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Ve zlomových okamžicích českých (československých) dějin tu podle Milana Uhdeho nebyla po ruce politická reprezentace, která by situaci vysvětlovala. „Která by ukázala, ano, my o tom víme, my na to máme určitý názor. Můžete se bát, ale spolehněte se na to, že my se nad tím zamýšlíme a zejména ručíme svým životem za to, že od té situace neutečeme,“ řekl dramatik.
Uhde to uvedl v souvislosti s otázkou, zda měli českoslovenští politici odmítnout (tak jako František Kriegel) podepsat v srpnu 1968 tzv. moskevský protokol. Ten znamenal popření pražského jara, souhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy a otevření cesty k tzv. normalizaci. Devatenáct politiků jej v Moskvě po tvrdém nátlaku Sovětů podepsalo, jediný odmítl.
Na rozdíl od svého přítele Petra Pitharta (který se domnívá, že by se jim při nepodepsání nic nestalo) si Uhde myslí, že těmto politikům šlo o život. Vychází přitom ze znalosti sovětských dějin a z toho, jak se zacházelo s tzv. zrádci - vždy to s nimi dopadlo velmi špatně.
„Jsem téměř přesvědčen, že by riskovali život, kdyby byli odmítli podepsat. Ale to neznamená, že měli podepsat,“ řekl dramatik i s vědomím, že je to tvrdý požadavek, protože člověk neví, jak by v podobné situaci sám obstál. Přesto zdůraznil, že by politici měli za své činy a názory ručit životem.
obrázek
K dnešní situaci řekl, že u nás chybí důvěryhodný politik hodný toho jména, který by uměl za svůj názor nasadit život. Současný politický stav vidí jako plod neustálých změn i toho, že politická reprezentace velmi často za situací kulhala. „Nedovedla na úrovni situace jednat a postupovat. Dnes sklízíme plody v tom, že je těžké někomu věřit.“
Uhde si nedokáže vzpomenout, kdy na českého politika bylo plné spolehnutí. S výjimkou Masaryka a Havla se podle něho vždy rojily otázky a konfliktní podezření.
Dluh českého školství je bolavý
V pořadu Uhde reagoval i na průzkum pro Českou televizi, podle něhož třetina mladých lidí neví, co se v srpnu 1968 stalo. „To, že se zapomíná, je normální. Ale kdyby mladá generace nevěděla jen, co se stalo před 50 lety v Československu, ještě by se o tom dalo diskutovat jako o jevu náhodném.“
Myslí si však, že mladá generace nemá potuchy o daleko více podstatných věcech. Připisuje to tomu, že se porucha kontinuity obráží i ve výchovném procesu studentů a žáků našich škol. „Dluh českého školství je zde nepochybný a opravdu velmi bolavý.“
Srpen 1968
Host Interview ČT24 se vyjádřil i k nedávnému výroku předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Ten nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Učinil tak ve vyjádření pro britský list The Guardian, pro který mimo jiné uvedl, že tehdejší šéf sovětských komunistů, Leonid Iljič Brežněv, byl Ukrajinec a že hlavní silou invazních armád byli Ukrajinci. Rusko podle něj hrálo v invazi jen malou roli.
Uhde považuje Filipovo vyjádření za humorné dílo, možná nechtěně humorné. „Úmyslně ukazuje falešný výklad. Jaký úmysl sleduje, to si netroufám usuzovat,“ řekl dramatik.
Dodal, že to nepovažuje za nebezpečný humor a nechce ho přeceňovat. „Je to výklad tak za vlasy přitažený, že mu těžko může dávat za pravdu ten, kdo o těch událostech něco ví.“