1968 strana 2 z 5

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Nikdy nezahořkla a nepovažovala se za mučednici, shodují se osobnosti, které ve vysílání České televize zavzpomínaly na Kamilu Moučkovou. Hlasatelka, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, zemřela v úterý.

Zemřela Kamila Moučková. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě. V roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání, čelila potom perzekucím.

Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa páteře nelámala, to dělala až později normalizace, shodli se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma v Událostech, komentářích. Podle Dienstbiera byla touha po svobodě příliš silná a mohl ji zastavit jen vnější zásah. Oberfalzer doufá, že Bělorusové teď prožívají svůj rok 1989, nikoliv 1968.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.

Zlatou pamětní medaili Jihomoravského kraje za statečnost, kterou projevil při okupaci země sovětskými vojsky v srpnu roku 1968, obdržel v pátek Otakar Pospíšil. Jako voják se proti okupaci otevřeně stavěl, za což mu hrozila poprava zastřelením.

Každý rok veřejným prostorem v srpnu dominuje debata nad tím, zda mladá generace dostatečně vnímá události roku 1968, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Při prvním výročí této invaze se po celé zemi uskutečnily pokojné protesty, které tehdejší vláda násilně potlačila. Podle dostupných ověřených informací zemřelo tehdy minimálně sedm lidí. Současní představitelé státu by se měli omluvit a odškodnit pozůstalé, říká historik Lukáš Cvrček, který se svým spolkem oběti připomíná. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) by eventuální odškodnění podpořil.

29. července 1968 bylo ve východoslovenské Čierne nad Tisou zahájeno jednání představitelů komunistických stran Československa a Sovětského svazu, jež mělo na příští dvě desetiletí rozhodnout o osudu naší republiky. Události toho dne si diváci Deníku ČST v roce 1990 mohli připomenout také prostřednictvím záběrů pořízených skrytou kamerou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Ve středočeských Milovicích odstartovala demolice bývalých vojenských budov, v nichž v bývalém Československu po roce 1968 působily desítky lidí. Po odchodu sovětských okupantů je vystřídali bezdomovci. Město získalo budovy loni a plánuje místo nich postavit relaxační zónu.

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Ostrou kritiku adresoval prezident Miloš Zeman na adresu ruského ministerstva zahraničí, jemuž se nelíbí, že Česko vyhlásilo 21. srpen za významný den. Prohlášení ministerstva označil Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy za „absolutní drzost“. Zároveň uvedl, že zvažuje, zda nezruší svou plánovanou účast na oslavách konce války v Moskvě v příštím roce.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Invaze v roce 1968 je národní tragédií a je legitimní si připomínat její oběti, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reaguje tak na středeční vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Podle Petříčka česko-ruské vztahy kalí spíš snaha rok 1968 relativizovat. Ruské vyjádření kritizuje i Hrad, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda ČSSD Jan Hamáček a představitelé opozice.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů České republiky Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Místopřeseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok k obětem srpna roku 1968. V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že většinou šlo o oběti dopravních nehod. Teď vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný.

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna si bude země připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Poslaneckou novelu schválili poslanci zrychleně v prvním čtení. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) svolal mimořádnou schůzi sněmovny ke schvalování vyššího rodičovského příspěvku. Odpoledne zákonodárci schválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. O zprávách za rok 2018 budou jednat až později, protože dosud neprošly volebním výborem.

Zastupitelé Prahy 6 schválili usnesení o nahrazení pomníku ruského maršála Ivana Koněva památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války. Na jeho návrh radnice vypíše otevřenou výtvarnou soutěž. Pro Koněvovu sochu chce najít jiné vhodné místo. Vyhlášení referenda, které navrhovali Piráti, zastupitelé zamítli. Ruské velvyslanectví označilo rozhodnutí Prahy 6 za nehorázné.

Rudou barvou někdo polil sochu Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Kontroverzního sovětského maršála, který bývá považován za osvoboditele Prahy na konci druhé světové války a který se také podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, potom dotyčný charakterizoval jako „krvavého maršála“. Koněvovu sochu polévali lidé barvou již dříve. Starosta Prahy 6 oznámil, že tentokrát ji radnice nenechá vyčistit, dokud s ní o soše ruská ambasáda „nezačne jednat konstruktivně“.