Invaze v roce 1968 je národní tragédií a je legitimní si připomínat její oběti, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reaguje tak na středeční vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Podle Petříčka česko-ruské vztahy kalí spíš snaha rok 1968 relativizovat. Ruské vyjádření kritizuje i Hrad, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda ČSSD Jan Hamáček a představitelé opozice.
Ministerstvo zahraničí se vyjádřilo i v tiskovém prohlášení. Invaze v roce 1968 podle něj znamenala traumatizující mezník moderní české historie a je přirozené, že si chce Česko nevinné oběti připomenout.
„Česko jako suverénní stát usiluje o historií nezatížené vztahy s jinými zeměmi. K dosažení tohoto cíle je třeba vůle a skutků na obou stranách. Bohužel, politizace historických témat ruskou vládou, k naší lítosti, ve vzájemné agendě převažuje,“ uvedl Černínský palác.
Ministr zahraničí Petříček předpokládá, že se počátkem příštího roku setká s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským. Současné vztahy s Ruskem by podle něj neměla zatěžovat historie, tou by se měli zabývat historici.
Nepřiměřené a nepřijatelné, reaguje na ruská slova Hrad
Na ruské prohlášení reagoval také Pražský hrad. „Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obé zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ napsal mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
„Rusové českému národu ukradli 21 let svobodného života, je nutné si to připomínat,“ sdělil premiér Andrej Babiš. Národ má podle něj z ruské invaze dodnes trauma. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) by od Ruska čekal vzhledem k událostem roku 1968 více pokory. „Jestli něco nepřispívá ke spolupráci mezi oběma státy, tak je to snaha o přepisování dějin,“ doplňuje předseda sociálních demokratů.
Moskva popírá historii, zní z opozice
Proti ruské kritice se na Twitteru ohradil i hlavní předkladatel zákona Jiří Mihola (KDU-ČSL). „Když Rusku vadí zavedení 21. srpna jako významného dne, je to nejlepší doklad toho, jak to bylo potřebné. Vzdali jsme tím hold obětem invaze a následné okupace a řekli jasné ne překrucování a dezinterpretaci našich moderních dějin. Dějiny ruskou optikou by nás vrátily do doby před sametovou revoluci,“ je přesvědčen Mihola.
„Srpen 68 byla okupace a jasný útok na nezávislý stát. Rusko by mělo mlčet nebo lépe se omluvit obětem jejich agrese. ČR je suverénní stát a nikdo nám nebude diktovat, koho z obětí můžeme a koho ne uctít,“ dodává předseda lidovců Marek Výborný.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana Moskva „strká nos, kam nemá“. „Popírání historie je ruská oblíbená disciplína. Jsem rád, že zařazení 21. srpna 1968 mezi významné dny ještě posílí uvědomění si této historické skvrny našich vzájemných vztahů,“ míní poslanec.
O agresi a porušení mezinárodního práva hovoří šéf SPD Tomio Okamura. „Česká republika má svrchované právo uctít si oběti této agrese a nikdo nemá právo to jakkoliv negativně komentovat, neboť to byli naši občané,“ zdůrazňuje.
„Ruská diplomacie nás nabádá, abychom nevzpomínali na rok 1968 a ,otočili‘ list. Něco takového se naopak stát nesmí a už vůbec ne v situaci, kdy Rusové chtějí okupanty oslavovat jako válečné veterány. Nejen, že nesmíme zapomenout, ale musíme si také uvědomit, že se nezměnili,“ apeluje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je to naprosto odporné a jsem rád, že se celá politická scéna v hodnocení těchto výroků shoduje,“ uvedl v Událostech, komentářích poslanec Pirátů Jan Lipavský.
Místopředseda ODS Martin Kupka připomněl, že v posledních letech dochází k relativizaci pohledu na zásadní události, v případě okupace ze srpna 1968 jak na české, tak ruské straně. Narážel tak například na nedávné výroky komunistického poslance Stanislava Grospiče, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospič se později za svá slova veřejně omluvil.
„KSČM okupaci odsoudila, bylo to porušení mezinárodního práva,“ zdůraznil v Událostech, komentářích postoj své trany poslanec KSČM Jiří Dolejš. „Akorát si kladu otázku, jestli má ruské ministerstvo zahraničí dohled nad tím, co dělá jeho tiskové oddělení. Protože to nebylo vyjádření ministra zahraničí,“ dodal Dolejš.
Srpen 1968 už letos jeden spor vyvolal
Ruská diplomacie ve středu vyjádřila rozčarování nad 21. srpnem jako významným dnem. „Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ napsalo ministerstvo.
Postoj k událostem roku 1968 už letos jednou do česko-ruských vztahů zasáhl. Dva ruští poslanci v červnu navrhli přiznat účastníkům invaze do Československa status válečných veteránů, což v Česku vyvolalo pobouření. Prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského.
Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, počátkem prosince ji schválil Senát a Miloš Zeman ji minulý týden podepsal.
