Jiří Mihola

Skoro 40 procent voličů se pro vybranou stranu nebo koalici rozhodlo měsíc před sněmovními volbami nebo i dříve. Vyplývá to z průzkumu firmy Median pro Český rozhlas. Každý sedmý si vybral subjekt týden před hlasováním, každý šestý těsně před volbami. Tři procenta respondentů se rozhodovala až ve volební místnosti.

Učitelé se nejspíš dočkají vyšších odměn za třídnictví. Sněmovní školský výbor doporučil vládě, aby upravila příslušné nařízení. Šéf resortu poslancům vysvětloval, proč se pedagogům od ledna zvednou tarifní platy místo očekávaných devíti jen o čtyři procenta a zbytek navýšení mají dostat v odměnách. Mimo jiné právě za třídnictví.

Poslanci KDU-ČSL navrhli, aby se možnost učit na dálku on-line stala součástí školského zákona. Ministerstvo školství ale s návrhem nesouhlasí a chystá vlastní úpravu. Výuka na dálku přes internet nahradila v době uzavření většiny základních škol klasickou docházku.

Vysílání vojáků do zahraničí k záchraně českých občanů nebo do misí sil rychlé reakce bude možná snazší. Poslanci poslali ústavní novelu do výborů. Zrychleně pak už v prvním čtení schválila sněmovna legislativu, podle níž těhotným ženám, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin, soudy zřejmě nebudou muset automaticky přerušovat výkon trestu. Poslanci také v prvním čtení podpořili, aby lidé vyplňovali formuláře při sčítání lidu elektronicky. Podporu v úvodním kole získala také novela, podle které by o opatřeních v době sucha mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních.

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) kvůli pochybením v zakázce na IT systém k dálničním známkám. Trvale nahradit ho má šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Prezident Miloš Zeman oba návrhy přijal.

Invaze v roce 1968 je národní tragédií a je legitimní si připomínat její oběti, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reaguje tak na středeční vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Podle Petříčka česko-ruské vztahy kalí spíš snaha rok 1968 relativizovat. Ruské vyjádření kritizuje i Hrad, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda ČSSD Jan Hamáček a představitelé opozice.

KSČM projedná ve stranických orgánech, zda bylo vhodné prohlášení místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury byla Grospičova slova skandální, byť z jeho strany nijak překvapivá. Poslanec by podle něj měl skončit v čele mandátového a imunitního výboru.

Zákon zakazující prodej v obchodech o stanovených svátcích bude i nadále platit, ale nebude se už nově vztahovat na velkoobchod. V úterý tak rozhodla sněmovna, když odmítla návrh Senátu na zrušení celého zákona o prodejní době.

V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.

Zástupci Jižní Koreje vyjádřili lítost, že americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un při své hanojské schůzce nedosáhli dohody. Podle úřadu jihokorejského prezidenta však oba státníci „učinili významný pokrok“. Podle Číny nelze problém Korejského poloostrova vyřešit za noc. Kreml uvedl, že rozhovory selhaly, protože jejich aktéři nebyli ochotni udělat ústupky.

Státní maturita z matematiky by se měla vztahovat na všechny středoškoláky bez rozdílu. V předvolební debatě ČT to uvedl předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, podle kterého je matematika nezastupitelná pro schopnosti logického myšlení. S existencí povinné státní zkoušky z tohoto předmětu souhlasí i ostatní politici, šíři škol, na které by se měla vztahovat, by ale uzpůsobili profilu absolventa.

Od letošního září musí děti starší pěti let povinně chodit do mateřské školy. Má je to lépe připravit na základní školu. Rodičům, kteří své dítě do školky nepošlou, hrozí pokuta až 5 tisíc korun. Podle průzkumu pro ČT podporuje povinnou školku téměř 80 procent dotázaných. Mnozí politici ale v Předvolební debatě České televize tuto novinku kritizovali. Argumentovali tím, že o způsobu předškolního vzdělávání dětí mají rozhodovat jejich rodiče, nikoli stát. Kritika se v debatě snesla i na další novinku – inkluzi na základních školách.

Vysoké školy by měly příští rok dostat o tři miliardy korun víc. Schválila to vláda v návrhu rozpočtu na příští rok. Podle kandidátů do sněmovny, kteří vystoupili v Předvolební debatě České televize, je dobře, že dostanou vysoké školy více peněz. Částka je ale podle nich nedostatečná a navíc přichází pozdě. Mnozí také upozorňují, že vysoké školy by potřebovaly dlouhodobější systém financování.