Státní maturita z matematiky by se měla vztahovat na všechny středoškoláky bez rozdílu. V předvolební debatě ČT to uvedl předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, podle kterého je matematika nezastupitelná pro schopnosti logického myšlení. S existencí povinné státní zkoušky z tohoto předmětu souhlasí i ostatní politici, šíři škol, na které by se měla vztahovat, by ale uzpůsobili profilu absolventa.
Povinnou státní maturitu z matematiky by měli studenti poprvé skládat v roce 2021. Typy škol, kterých se týká, neurčuje zákon, ale vládní nařízení – a podle něj by se měla za čtyři roky vztahovat na všechny studenty gymnázií a lyceí. V dalším roce i na studenty ostatních středoškolských oborů s maturitou.
Studenti středních škol, kterých se zkouška z dospělosti z matematiky týká, tak budou skládat státní část zkoušky povinně ze tří předmětů. Vedle počtů jde ještě o češtinu a cizí jazyk (v těchto případech funguje státní maturita už od školního roku 2010/2011). Výjimku z matematiky mají jen zdravotnické, sociální a umělecké obory.
Obnovení povinných zkoušek z matematiky ovšem budí snad ještě větší kontroverze než zavedení státní maturity jako takové (a to se o ní v Česku diskutovalo od devadesátých let). Kvůli povinnému přezkoušení z goniometrických funkcí nebo kvadratických rovnic se skupina poslanců letos v červenci dokonce obrátila na Ústavní soud a žádá, aby část školského zákona věnovaného zkoušce z matematiky zrušil.
Starostové a nezávislí: Pro všechny bez rozdílu
Nejednoznačné stanovisko k šíři oborů, na které se má povinná státní maturita z matematiky vztahovat, potom zaujímají i reprezentanti stran usilujících v nadcházejících volbách o hlasy voličů. Nejjednoznačnější je v tomto ohledu postoj lídra zlínské kandidátky Starostů a nezávislých (a vystudovaného učitele matematiky) Petra Gazdíka, který by na rozdíl od současného kabinetu výjimku žádnému z oborů neuděloval.
„Jsem pro povinnou maturitu z matematiky. Schopnosti logického myšlení, dávání věcí do souvislostí, aplikování zákonů a pouček v praxi je něco, co každý student, i student knihovnické školy, potřebuje,“ uvedl Gazdík a s jistou mírou nadsázky dodal, že by se měla týkat i operních pěvkyní a baletek. Podoba zkoušky by podle něj nicméně mohla projít jistou formou úpravy, která by se přiblížila praktičtějším potřebám – na rozdíl od stávajícího zkoušení integrálů a derivací.
Maturitu z matematiky bez rozdílů prosazuje i ODS, současně s tím preferuje jednotnou úroveň zkoušky (u všech povinných předmětů) a jasnější určení toho, s jakými vědomostmi by měl student ke zkoušce nastoupit. Kandidátka občanských demokratů Ilona Mauritzová zároveň zdůraznila, že je potřeba žáky na zkoušku z matematiky připravovat od základní školy: „Pokud bychom děti připravovali od malička, tolik by se matematiky nebály.“
Čekat na změnu výuky? Nedočkáme se, říká kandidát SPD
A právě současná kvalita výuky matematiky na základních a středních školách byla argumentem, který v předvolební debatě v neprospěch plošné povinné zkoušky zazněl od Zelených. „O povinné maturitě z matematiky můžeme uvažovat až v momentě, kdy většina škol nebo všechny projdou změnou její výuky, aby matematika nebyla strašák a maturita bolestný přechodový rituál,“ prohlásil jejich jihočeský volební lídr Pavel Himl s tím, že jeho strana povinnost zkoušky nepodporuje.
Zástupce SPD Michal Šmucr čekání na změnu výuky zavrhl. „Jak znám situaci v českém školství, nedočkali bychom se toho. V tomto ohledu mám důvěru k tvůrcům testů. Svou skladbou mohou být postaveny tak, aby požadovaly praktické znalosti,“ prohlásil.
Obdobně jako Himl hovořil i kandidát lidovců Jiří Mihola; význam matematické gramotnosti sice nijak nezpochybnil, povinnou státní zkoušku bez změny výuky na nižších stupních ale nepovažuje za koncepční a podotkl, že problém hrozí i na druhé straně katedry – s nedostatkem učitelů s potřebnou aprobací. U škol se všeobecným vzděláním s povinnou matematikou souhlasí, větší měrou by ale rozlišoval: „Mírnější bych byl u škol, které jsou specificky zaměřené, a zohlednil bych profil absolventa.“
Došlo tak ke vzácné shodě lidovce s komunistou, protože i jihomoravský volební lídr KSČM Ivo Pojezný odmítl Gazdíkovu vizi plošně povinné matematiky. „Existují školy, kde by to bylo nepřirozené a nebylo by to normální,“ dodal s odkazem na (již dnes osvobozené) umělecké školy.
ČSSD: Je zde prostor pro úpravy
Stejný názor mají i Piráti. „Státní maturita z matematiky je potřebná v případě všeobecných a přírodovědných gymnázií a v případě technických odborných škol,“ sdělil jejich reprezentant Ondřej Kolek s tím, že výjimku pro umělecké školy by zachoval.
A stejně mluví i volební lídr ANO na severu Moravy Ivo Vondrák; na matematice shodně s Gazdíkem akcentuje její význam pro rozvoj logiky, uměleckým oborům by ji ale odpustil.
Reprezentant sociální demokracie Petr Kořenek, jehož strana v aktuálním volebním období školský resort spravovala, ke kritice státní maturity z matematiky uvedl, že stávající podoba, kdy začleněné obory určuje vláda, má svou výhodu. „Určování bude daleko flexibilnější, než kdyby se to určilo zákonem. Je zde prostor pro debatu, po změny i pro reakci na vývoj ve společnosti,“ připustil případné úpravy.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
