Inkluze je zpackaná, povinná školka zbytečná. Novinky ve školství politici v debatě nešetřili

Od letošního září musí děti starší pěti let povinně chodit do mateřské školy. Má je to lépe připravit na základní školu. Rodičům, kteří své dítě do školky nepošlou, hrozí pokuta až 5 tisíc korun. Podle průzkumu pro ČT podporuje povinnou školku téměř 80 procent dotázaných. Mnozí politici ale v Předvolební debatě České televize tuto novinku kritizovali. Argumentovali tím, že o způsobu předškolního vzdělávání dětí mají rozhodovat jejich rodiče, nikoli stát. Kritika se v debatě snesla i na další novinku – inkluzi na základních školách.

Podle průzkumu agentury Median pro ČT podporuje povinné předškolní vzdělávání 79 procent dotázaných. Častěji si ho přejí lidé starší a s nižším příjmem. Tedy ti, kteří obecně častěji upřednostňují představu silného státu.

Podobně lidé odpovídali i na možnost státní podpory na vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených oblastí nebo dětí jinak znevýhodněných. Více než tříčtvrtinovou podporu veřejnosti má i garance místa pro děti starší dvou let. Proti bylo 22 procent dotázaných.

S většinovým názorem veřejnosti nesouhlasí například Jiří Mihola (KDU-ČSL). „Ne všichni rodiče jsou celí nadšení z toho, že se povinný předškolní rok zavedl. A úplný nesmysl jsou dvouleté děti ve školce. Ale i na to máme řešení – chceme nabídnout alternativu rodičům, třeba institucionální podporu dětských skupin,“ říká.

Podle Pavla Klímy (TOP 09) je poslední rok v mateřské škole pro děti důležitý, rozhodnutí by ale nechal na rodičích. Navíc se podle něj nepotvrdil předpoklad, že zákonná povinnost donutí některé rodiče své děti do školky skutečně poslat.

„Průběh změny na povinnou předškolní docházku je typickým příkladem, jak ministerstvo fungovalo. Chtělo dostat děti z vyloučených lokalit do školky a zavedlo povinný rok pro všechny. A odnesli to především ti zodpovědní rodiče, kteří třeba doma vzdělávali děti sami,“ uvedl Klíma.

120 minut
Předvolební debata o školství, sportu a vědě
Zdroj: ČT24

„Já jsem pro důležitou socializační roli školky, ale nad tím mi stojí právo rodiče si rozhodnout minimálně do šesti let o tom, jak jejich dítě bude vzděláváno. Je září za námi – pojďme se podívat, kolik těch dětí z vyloučených lokalit doopravdy nastoupilo. Je tam hrozba nějaké sankce, to jsem zvědav, kdo to bude platit a jestli jim zvýšíme dávky,“ poznamenal Klíma.

Michal Šmucr (SPD) se domnívá, že o povinnosti navštěvovat školku by měly rozhodnout schopnosti a dovednosti dítěte, jinak by rozhodnutí ponechal na rodičích. „U zápisu dítě prokáže, že buď je připravené na základní školní docházku, nebo není. Pokud připravené není, nechť má povinnost absolvovat předškolní jeden rok přípravy. Pokud je dítě připravené, proč zatěžovat rodiče nějakými dalšími povinnostmi,“ uvedl.

Naopak Ivo Pojezný (KSČM) zavedení povinné školky vítá. „Je to jednoznačně krok správným směrem. Já jsem letitý kantor a vím, jaké mívají děti v prvních třídách problémy. Uvědomme si také, že v prvních třídách propadá nejvíce dětí. Jestliže jim povinný poslední rok v mateřské škole pomůže, naučí je nějaké návyky, připraví je na školu, tak je to jedině správně,“ míní. 

Podle Ivo Vondráka (ANO) je v některých obcích problém s kapacitou školek a jejich rozšíření není jednoduché. „Řešení, které by myslím pomohlo, je, že když přijde do základní školy dítě, které není připravené, není problém zavést něco jako nultý ročník. A ve škole vyčlenit třídu, kde tyto děti budou.“

Inkluze má chyby, říkají i její příznivci

Rozporuplné názory panují také v otázce inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných dětí s ostatními v běžných školách. Přestože většina zdravotně postižených má nárok na docházku do běžné školy od roku 2005, výjimkou byly dříve hlavně děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávaly odděleně.

Od loňského září mohou školy dostávat od státu peníze na opatření, která mají vyhovět speciálním potřebám handicapovaných i nadaných dětí.

„My jsme pro nějakou rozumnou inkluzi, řízenou. Chci jako ředitel školy oznámit, že jsme děti autistické, handicapované fyzicky, mentálně, zrakově, vzdělávali před (bývalou ministryní školství - pozn. red.) Valachovou a budeme i po ní. My jsme chtěli průhledné a zlepšené financování, ale dočkali jsme se přeplněných poraden a toho, že ve tři čtvrtě roce už krajské úřady nemají z čeho vyplácet asistenty,“ kritizuje Pavel Klíma z TOP 09.

SPD další inkluzi ve školství odmítá. „Je to nepřipravený projekt. Není připraven personálně, finančně. Můžeme si říkat, že tady byl nějaký bohulibý záměr, ale ten prostě byl zpackán,“ tvrdí Michal Šmucr (SPD).

Také občanští demokraté mají v programu zrušení povinné inkluze. „Neodmítáme inkluzi jako takovou, ale odmítáme ji plošně. Chtěli bychom, aby školy mohly rozhodovat o procesu samy. Zároveň se nás velmi dotýká, že asistentem, který pracuje s dětmi, může být člověk, který má kurz o 40 hodinách,“ uvedla Ilona Mauritzová (ODS).

Podporu má začleňování znevýhodněných naopak u Strany zelených. „Jsem naprostý zastánce inkluze a neumím si představit, že by děti jakéhokoli nadání, s jakýmkoli postižením, nechodily do jedné třídy. A tomu se musí všechno podřídit,“ míní Pavel Himl (Zelení). Problém ale vidí třeba v tom, že na asistenty mohou obce žádat peníze z evropských fondů, ale není jasné, co se stane, až tato možnost skončí.

Pro inkluzi jsou i Piráti, i když se podle Ondřeje Kolka její zavedení úplně nevydařilo a rád by proto systém upravil. „Jsme za to, aby byla inkluze do škol, ne přímo do tříd. Tam, kde dnes inkluze ve třídách funguje, nikoho to neruší, kolektivu to prospívá – nerušit. Tam, kde to nefunguje, by bylo lepší založit v rámci školy speciální třídu, aby pořád docházelo ke kontaktu mezi handicapovanými a většinou, ale aby to nikoho nepostihovalo.“

„Nic proti inkluzi, ale to provedení je opravdu běsné. To má být individuální věc,“ míní Petr Gazdík (STAN). „To, co dnes zažíváme v inkluzi, zejména u hraničních dětí a různých mentálních postižení, je, že jsou zařazovány do třídy s asistenty u mnohých případů jen proto, že je momentální politická vůle po inkluzi. Místo toho, aby byly vzdělávány ve speciálních školách, které jim umožní životní návyky, které je základní školy bohužel nenaučí.“

„Mnohým by bylo ve speciálních školách líp, ale to nelze říct obecně. U každého jedince musí individuálně rozhodnout učitelé, rodiče a pedagogicko-psychologická poradna,“ dodal Gazdík.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěK třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu se uskuteční desítky akcí

U příležitosti výročí tří let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na sobotu 22. února, se o víkendu konají v Česku desítky akcí na podporu napadené země. Jejich přehled prezentuje na tiskové konferenci ministerstvo zahraničí a organizace pomáhající Ukrajině.
11:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Počty studentů nelékařských oborů se navýší od příštího školního roku

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.
08:45Aktualizovánopřed 44 mminutami

Policisté zadrželi mezinárodní skupinu, která měla dovážet kokain do Česka

Policisté z Česka, Rakouska a Polska zadrželi a obvinili třináct lidí, kteří podle nich patřili do mezinárodní skupiny dovážející a prodávající kokain, sdělila mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Stíhaných Čechů je podle ní deset, zatčeni byli na Ostravsku. Drogy distribuovali v Moravskoslezském kraji. Čtyřem z nich hrozí v případě odsouzení až osmnáct let vězení.
před 1 hhodinou

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 2 hhodinami

Hasiči varují před bruslením na tenkém ledě

Teploty hluboko pod bodem mrazu daly příležitost venkovnímu bruslení. Hasiči ale varují před možnou nedostatečnou tloušťkou ledu a nabádají k opatrnosti. Vedle radostí navíc zamrzlé řeky přináší i obavy. Na některých místech vodohospodáři varují před možnými povodněmi.
před 13 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 14 hhodinami

Policie obvinila mladíka z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové

V jednom z obchodů v Hradci Králové zaútočil ve čtvrtek ráno muž nožem. Při útoku zemřely dvě prodavačky. Policie podezřelého muže zadržela a uvedla, že je to šestnáctiletý Čech z Hradecka, a následně jej obvinila z vraždy. Bude žádat vazbu. Mladíkovi hrozí v případě odsouzení až deset let vězení. Zavražděným ženám bylo 19 a 38 let. Oběti si útočník podle kriminalistů zřejmě vybral náhodně. Útok se stal v obchodní zóně v ulici Akademika Bedrny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Internistů ubývá, potřeba jich je ale stále více

Milion lidí ročně vyhledá v Česku péči internisty, na interní oddělení připadá největší podíl nemocničních lůžek i hospitalizací. Specialistů na tento obor ale ubývá. Česká internistická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně proto připravila program, který má obor zatraktivnit pro mladé lékaře.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...